Samotná keš se nachází na krátké přírodní spojce, která spojuje asfaltovou cestu pod Sagesserovými boudami s cestou v Messnerově dole. Po odlovení této kešky, která vás na tuto cestu navede, vřele doporučujeme projít si touto cestou celou, z našeho pohledu se totiž jedná o jednu z těch úplně nejhezčích stezek v Krkonoších.
Proč jsme založili keš právě tady – u Messnerovy strouhy
Hlavním důvodem je krásná příroda Krkonošského národního parku, kterou si zde můžete vychutnat v klidu, bez lidí. Je to takový defacto opak cesty z Portášek na Sněžku, která je hlavní turistickou tepnou v tomto okolí. Navíc cesta při Messnerově strouze je z části přírodní a z části tvořena kameny. Jedná se tedy o velmi starou, původní cestu, která je využívána již po staletí. V dnešní době však cestu zná jen málokdo, i přestože byla nedávno doplněna dřevěnými mostíky, kterých je na cestě více než 5.
Fokty z cesty při Messnerově strouze:
Spojení rodu Messnerů a Krkonoš
Jediné informace jsem našel ve článku od iDNES, kde je uveden rozhovor s farmářem ze Sagasserových bud – Jiřím Šimůnkem:
začátek citace
"Messnerové jsou v Krkonoších obestřeni asi největším tajemstvím. Po tomto rodu je pojmenován celý Messnerův důl, který se táhne pod Sagasserovými boudami. S největší pravděpodobností je to v Česku jediné místo, které nese jméno rodu Messnerů.
„Kromě k roku 1644 vázanému místnímu jménu Messnerklause, to znamená Messnerova plavební přehrada ve Lvím dole, nemáme jediný doklad o jejich setrvání v Krkonoších,“ upozorňuje Pavel Klimeš.
Nabízí se spekulace, že tato část Krkonoš by mohla být spojena s životem předků slavného italského horolezce Reinholda Messnera, jehož rod pochází z alpského údolí Villnöss v Jižním Tyrolsku. Tedy z oblasti, ze které do Krkonoš přicházeli kolonisté. I touto myšlenkou se Klimeš při své badatelské činnosti zabýval.
„Část krkonošských kolonistů prokazatelně přišla z nejjižnější části rakouského císařství. Třeba úpské rodiny Hoferů, Bergerů či Bruneckerů se přistěhovaly do Krkonoš hned ze sousedního údolí Pustertal nedaleko údolí Villnöss. Postupně jsem si uvědomil, jak velmi nepravděpodobné je spojení Messnerů od Brixenu s údolím pod Sněžkou. Ale taky je možné, že Reinhold a všichni další Messnerové z Alp vůbec netuší, jak jeden z jejich předků kdysi vykonal služební cestu do Krkonoš. Slíbil jsem známým a kamarádům, že se Reinholda Messnera na tuto krkonošskou záhadu zeptám,“ usmívá se Pavel Klimeš.
„Jo, taky jsem to slyšel. Co je na tom pravdy, ale nikdo nedokáže říci. Kdo ví, třeba tady nějaká souvislost s rodem slavného horolezce je,“ míní Jiří Šimůnek."
konec citace
Reinhold Messner
Německy mluvící Ital Reinhold Messner (* 17. září 1944) je podle mnohých nejlepším horolezcem všech dob. Nejenže jako první zdolal všechny vrcholy nad 8000 metrů, ale hlavně byl průkopníkem tzv. alpského stylu při dobývání i takto vysokých vrcholů. Alpský styl znamená v podstatě zdolat horu bez jakékoliv pomoci. Výkon hodný uznání podle něj není zdolat horu s pomocí hordy šerpů, s využitím lan či stanů po předchozích expedicích a s kyslíkovou maskou na hlavě. Souboj člověka s horou má být férový: tedy všechno si vynést sám na zádech, žádný kyslík a na vrchol maximálně ve dvou, nejlépe sám.
Jako první:
- Zdolal všech 14 osmitisícovek (trvalo mu to 16 let: 1970 - 1986)
- vylezl na Mount Everest bez použití kyslíkového přístroje (1978)
- provedl na Mount Everest kompletní sólový výstup (1980)
Kromě výstupů na vrcholy je známý i svými pěšími výpravami – prošel napříč Antarktidou, Grónskem a pouštěmi Taklamakan a Gobi. Neúspěšně se pokoušel přejít Arktidu ze Sibiře do Kanady.
Je autorem mnoha desítek knih, z nichž bylo přibližně 30 přeloženo do češtiny. V letech 1999–2004 byl poslancem Evropského parlamentu za italské zelené.
Založil skupinu muzeí věnovaných horám (Messner Mountain Museum).
Messnerova cesta po osmitisícovkách
- Rok 1970 Nanga Parbat (8125 m)
- Rok 1972 Manáslu (8163 m)
- Rok 1975 Gašerbrum I (Hidden Peak) (8068 m)
- Rok 1978 Mount Everest (8848 m) (bez kyslíku)
- Rok 1979 K2 (8611 m)
- Rok 1981 Šiša Pangma (8013 m)
- Rok 1982 Kančendženga (8586 m), Gašerbrum II (8035 m), Broad Peak (8047 m)]
- Rok 1983 Čo Oju (8201 m)
- Rok 1985 Annapurna (8091 m), Dhaulágirí (8167 m)
- Rok 1986 Makalu (8462 m), Lhotce (8516 m)
Messnerovy výšlapy nebyly nikdy procházkou růžovým sadem. Hned na první osmitisícovce přišel o svého bratra Günthera, se kterým se tuto horu snažil zdolat. Podle Messnera se za hrozného počasí při sestupu zřítil dolů z hory. Mnoho lidí následně Messnerovi vyčítalo, že mohl svého bratra zachránit (že ho defacto obětoval) a přičítalo mu jeho život. Sám Reinhold Messner byl tak zmrzlý, že mu doktoři museli amputovat 7 prstů na nohou. Až o několik let později objevila jiná skupina horolezců tělo Günthera. Poloha těla odpovídala Messnerově verzi, a tak byl Reinhold v mnoha očích očištěn.
Dalším problémem byla hora Monaslu, kde zahynul Messnerův kolega Jäger. Dva další horolezci se navíc vydali Jägera hledat a ještě jeden z nich zahynul.
Dobývání 3. nejvyšší hory světa – Kangchenjunga v roce 1982 stálo Messnera samotného málem život. Hrozné počasí a vítr rozervaly stan, což znamenalo ztráty hlavní ochrany před zimou a Messner dokonce trpěl akutní úplavicí. Messner by tak tento výšlap nepřežil, kdyby nebylo jeho přítele, který ho již na půl zmrzlý dotáhl do základního tábory.
Zleva Reinhold Messner a Hans Kammerland, Manáslu 1972
Seznam horolezců, kteří zdolali všech 14 osmitisícovek
Od 16.10.1986, kdy Reinhold Messner zdolal všechny osmitisícovky jako první, se seznam poměrně rozrostl. Ke dnešnímu dni (2.9.2021) je na něm již 44 lidí. V seznamu bychom nalezli i jednoho Čecha – Radka Jaroše, který svou cestu po osmitisícovkách započal v roce 1998 a dokončil v roce 2014. Jako patnáctému se mu tak povedlo bez kyslíkových bomb.
Radek Jaroš
Jak začlenit Messnerovu stezku do výletu
Možností je celkem hodně. Jako první si však musíte určit, co od výletu očekáváte a jakou obtížnost zvolíte. Obě uvedené možnosti začínají u Portášových bud, kam se dostanete z Velké Úpy lanovkou, nebo po Cestě nosičů, po které vede naše kešková série #Cesta nosičů na Sněžku. Obě uvedené trasy nabízejí velký prostor pro případné úpravy trasy. Také je možné začít okruh prakticky z jakéhokoliv místa na okruhu.
- Vhodné pro rodinu s menšími dětmi či pro nenáročné turisty: okruh z Portášových bud přes Messnerův důl do Spáleného Mlýna, Pěnkavčí cestou (či delší varianta přes Janovy boudy) zpět k Portášovým boudám. U Portášových bud se nachází herní krajina Pecka, která děti jistě nadchne.
Vyznačená trasa na mapách cz:
https://mapy.cz/s/fujefapela
- Vhodné pro turisty hledající delší/náročnější výlet: začátek u Portášových bud, projití stezkou v Messnerově dolu, kousek po cyklostezce ve Lvím dole (směrem ke Sněžce), odpojení se na stezku biskupa Doubravy (čárkovaná, moc hezká stezka v lese), po ní se dá dojít až k Jelence – možnost buď pokračovat na Sněžku a vrátit se zpět na Portášky/do Pece přes Růžohorky, nebo to stočit do Malé Úpy (autobus)
Vyznačená trasa na mapách cz (varianta přes Sněžku):
https://mapy.cz/s/lajehekovu
Slovo závěrem…
Zde ještě můžete shlédnout mé vlastní video, které vám ukáže, na co všechno se můžete v Messnerově dole těšit. Všechny záběry jsou z trasy č. 2 a převážně z Messnerova dolu:
https://youtu.be/Je5c_3rXZSc
A ještě připomenutí, že se nacházíte v krásné krkonošské přírodě, tak ji neničte a odneste si zase zpět z lesa vše, co jste si s sebou přinesli.