Střížovice - nádraží úzkokolejné železnice
Nádraží ve Střížovicích je zajímavé tím, že vlastně vůbec není ve Střížovicích, ale cca 2 km od samotné obce v lese. Tedy v lese už je také trošičku nepřesný pojem. Kůrovec tady dal jehličnanům natolik za uši, že je budova nádraží dnes téměř na planině. Budova je jednou z těch tří druhů typizovaných staveb, které zde na úzkokolejkách byly použity. Dříve, když tady byl vůkol ten hluboký les, jsme považovali tohle nádražíčko za to nejromantičtější na obou větvích úzkokolejek. Pamatuji si, když byla budova obývána, z komína se kouřilo a kolem se pásly slepice a kachny. Někdy po roce 2000 společnost JHMD budovu zrekonstruovala a nabídla k rekreačnímu ubytování. A tak je tomu dodnes. My zde byli ubytováni poprvé v roce 2005 a od té doby do dneška každý rok začátkem října. Bylo nádherné takhle ráno po snídani vyběhnout pár metrů od stavení a přinést za okamžik koš hub. Les je pryč a za houbami musíme dál a tak nějak vstřebáváme fakt, že za našeho života už to nikdy neuvidíme takové, jaké to bylo......
Několik málo informací
Jedná se o neobsazenou výpravní budovu na trati 229 z Jindřichova Hradce do Nové Bystřice. Jak už jsem výše uvedl, dnes slouží ke komerčnímu rekreačnímu využití. Vedle je ještě budova vodárenské věže, která je ovšem v soukromých rukou. Trať je úzkorozchodná o rozchodu 760 mm a má délku 33 km. Samotná nádražní budova se nachází zhruba na 13,3 km. Detaily o trati a její historii zde nebudu popisovat, stejně jako u nádraží v Černovicích, neboť je uvádíme v listingu bonusových keší našich LAB sérií.
Provoz na úzkokolejce byl slavnostně zahájen 31.10.1897. V té době se naše stanice nejmenovala ovšem Střížovice, ale Rozkoš či německy Roskosch. Později, ještě za Rakouska-Uherska, došlo k rozšíření názvu na Střížovice - Rozkoš s německým ekvivalentem Drösowitz - Rozkosch. V období mezi světovými válkami platily jen ty české názvy. Za protektorátu to byl logicky název jen německý, neboť toto místo přináleželo k Říši. Byl to Hosterschlag, což je název pro jinou obec a tou je Člunek. Tento význam byl v podstatě zcela nesmyslný, neboť Člunek je od nádraží vzdálen cca 2,5 km a ještě z této obce v podstatě vůbec nebyla (a není) žádná přístupová cesta k nádraží. Zde se německá preciznost trošičku vytratila. A po válce už to byly zjednodušeně jen a jen Střížovice a tak je tomu dodnes.
Jelikož vlakoví nadšenci jsou zpravidla detailisté a šťourové (v dobrém slova smyslu), uvedu zde stejně úchvatná technická data jako u černovického nádraží. A uvedu je opět tak, jak jsem je objevil v mé oblíbené publikaci od pana Karla Justa NA ÚZKÉM ROZCHODU V JINDŘICHOVĚ HRADCI A GMÜNDU. Zde jsou:
V roce 1897 stanice obsahovala tyto objekty:
-zděná výpravní budova s verandou typ 15/H (Dolnokrňanské místní dráhy)
-dřevěné skladiště s překládací rampou typ 10a (StmLB)
-dřevěné záchody pro cestující typ 19a (StmLB)/H
-staniční studna typ 44/2c (KkStB)
-smetiště typ 60/H (KkStB)
-vodárna typ 46/H (nádrž 15m ²) s kompletním zařízením pro čerpání vody typ 17 (StmLB), tj. dva vodní jeřáby (Teudloff & Ditrich, Wien), jeden pulsometr (Körting) ve studni hloubky 8,5m, dvě čistící jámy a jeden parní kotel a stroj pro čerpání vody
-dřevěný sklad pro udržování dráhy
V roce 1905:
-prodloužena manipulační kolej na bystřickém zhlaví o 25 metrů
V roce 1916:
-prodán parní kotel ve vodárně a vodní jeřáb na bystřickém zhlaví
V roce 1956:
-zřízeno elektrické osvětlení stanice
V letech 1978 - 1984:
-sneseno skladiště a rozšířena nakládací plocha
-snesen sklad pro udržování dráhy
V roce 2015:
-zbořeny historické dřevěné záchody (poslední svého druhu na novobystřické trati)
Jak už jsem několikrát zmínil, z okolních lesů zbyla jen jakási torza. Po pasekách se nedá ani pořádně chodit neboť nové lesní stroje jsou sice velice efektivní, co se těžby týče, ale likvidační, co se týká terénu. Ale i tak se dá určitě očekávat, že po skončení těžby, budou planiny osázeny a začne se vše zase zelenat. Rozhodně se od nádraží dá jít k několika hezkým rybníkům. Ten nejbližší je Vosecký a o kousek dál jsou dva známé a krásné rybníky. Krvavý - ten získal svůj název díky barvě z rašeliny, která se zde též těží a Ratmírovský, který je zase známý svým rekreačním využitím.
Když přijedete do Střížovic autem a nebudete se chtít zdržovat a procházet, můžete vyrazit do samotné obce. V té sice toho z historie příliš nezbylo, ale zato uvidíte ve vesnici nefalšované sídliště s osmipatrovými paneláky. To se opravdu jen tak nevidí. A pak je tu fabrika na výrobu obalů a pak už skoro nic. Bohužel. Na druhé straně obce u dalšího známého rybníku Hejtman se nachází zámek Rozkoš. Je to docela hezká stavba z 19. století postavená v pseudogotickém stylu a je nepřístupná. A u Hejtmanu o kus dál se ještě nachází docela zachovalá tvrz Budkov z 15. stol., rovněž nepřístupná.
"Jak na keš"
Odlov této keše je zcela jednoduchý. I pro začátečníka by zde neměl být výrazný problém. Buďte hlavně nenápadní i když je veliká šance, že tu budete úplně sami a opuštění. Hlavně prosíme o řádné vrácení geoobjektu do stavu, jak jste ho našli. To platí tedy jen pro případ, že ho najdete v pořádku :-)). V opačném případě se prosím pokuste vše vrátit tak, jak by to asi vypadat mělo a případně nás informujte. Děkujeme.
A nezapomeňte !!! V keši naleznete čtyřmístné číslo - superbonus. Budete ho potřebovat pro odlov suprbonusové keše, kterou připravujeme do budoucna.
Příjemný lov !
|