Michelská věž :
Michelský vodojem z let 1906 – 1907 navrhl významný český architekt Jan Kotěra. Stavbu vysokou 42 metrů z neomítnutých cihel a s měděnou střechou najdete na okraji pankrácké pláně, v katastru Michle, v ulici Hanusova. Nazývá se také Vršovická vodárna, protože ho vybudovalo město Vršovice jako součást svého vodárenského systému.Známý také jako Věžový vodojem Na Zelené lišce v Michli, Michelská vodárenská věž, či Kotěrova vodárenská věž.
Věžový vodojem od roku 1907 zásoboval pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila do roku 1975. Nejdůležitějším článkem byl vlastní vodojem, plechový válec o průměru deset a výšce pět metrů. Kubatura nádrže je 500 m3, výška hladiny při maximálním naplnění byla 299 metrů nad mořem.
Tato vodárna byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách, pojatá v novém moderním duchu. Kotěra zde, stejně jako u několika jiných staveb, použil neomítnuté cihly. Stavba se vyznačuje jednoduchou elegancí, která byla ještě zvýrazněna okolní alejí topolů. I když věž dnes už neslouží svému účelu, stala se výraznou dominantou okolí a skutečnou kulturní i technickou památkou. Naprosto nepřehlédnutelná je při výjezdu z města k dálnici D1.
Lokalita se nazývá Na Zelené lišce podle stejnojmenného zájezdního hostince, který tu v blízkosti stával. Věž je nejen výraznou dominantou, ale i historickou stavbou industriální architektury na území MČ Praha 4. Nyní je areál v majetku PVS, která tady má některé své provozy.
V rámci rekonstrukce areálu jsou od roku 2019 postupně upravovány a opravovány jednotlivé objekty v areálu. Významným počinem je zejména oprava pláště podzemního a věžového vodojemu, spočívající v technickém a architektonickém řešení detailů pláště podzemního vodojemu a schodiště věžového vodojemu s postranními zídkami. Práce zahrnovaly zejména čištění lícových cihel, pískovce a žulových schodů, barevnosti glazury na tvarovkách, úpravy povrchů a spárování cihel a glazovaných tvarovek, spárořezu atiky podzemního vodojemu, cihlového zdiva pilířků schodiště věžového vodojemu, nová luxferová okna podzemního vodojemu a doplnění kovových dveří a obnovení původní barevnosti. Součástí další etapy byly opravy soklu a portálu věžového vodojemu. Došlo k jejich omytí, odstranění náletové zeleně, odstranění nefunkčních a neestetických oprav, doplnění prvků a ploch a retuši. Restaurovány byla také vchodové dveře a opraveny kovové částí. Dalšími pracemi byla opravy interiéru podzemního vodojemu. Provedené udržovací práce obnovily autentický dobový výraz objektu a zároveň byl esteticky zhodnocen nejen daný objekt, ale i dotčený areál. Provedenými pracemi došlo k funkčnímu, technickému a estetickému zhodnocení. Obnova tohoto areálu je významným přínosem pro obnovu historického jádra městské části Praha 4 – Michle.
*******************************************************************************************
Heydrichiáda a její oběti :
Ve čtvrtek dne 13. září 2018 v 17.00 byla na vnějším plášti domu v Kvestorské ulici (na adrese: Kvestorská 337/5, 140 00 Praha 4 - Michle), kde za protektorátu bydlel Oldřich Frolík se svojí manželkou Barborou Frolíkovou, za přítomnosti představitelů městské části Praha 4 (a badatele a spisovatele Jiřího Padevěta) slavnostně odhalena pamětní deska. O instalaci této pamětní desky se zasloužila Iniciativa A, Československá obec legionářská (ČsOL), MČ Praha 4 a Rota Nazdar. Oldřich Frolík (* 11. dubna 1909 - 26. ledna 1943, KT Mauthausen) byl jedním z podporovatelů výsadku Anthropoid. Pro Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše připravoval zbraně, staral se jim o výzbroj a o munici. Spolu se svojí manželkou Barborou zajišťoval pro parašutisty i úkryt. 15.9.1942 přišli zatknout tři gestapáci Oldřicha Frolíka. Ten zachoval chladnou hlavu, řekl jim, že si jen vezme kabát a půjde. Místo kabátu si však vzal pistoli. Jednoho gestapáka na místě zastřelil, druhého těžce zranil, třetího zranil lehce. Poté s manželkou ujel autem, které gestapáci zaparkovali před jejich domem. Zpráva o jejich dobrodružném útěku vyvolala na pražském gestapu šok. Dalším šokem byly pro gestapo výsledky domovní prohlídky. V domku Frolíkových bylo nalezeno několik pistolí, ramenní opěrka ke Gabčíkovu samopalu a jedna bomba stejné konstrukce, jako byla ta, kterou Kubiš hodil na Heydrichův vůz. Oldřich Frolík unikal ještě sto dní, ale nakonec byl vlákán do pasti, když gestapo vydíralo jednoho jeho známého hrozbou vyvraždění celého příbuzenstva. Gestapo z něj mělo takový strach, že jeho zatčení zajišťovalo snad až sto policistů. Oldřich Frolík se nedal lacino, podle zachovaného úředního záznamu byl zatčen až po velkém boji. Poté byli s manželkou vyšetřováni a vězněni v Pečkárně, v Pankrácké věznici a v Terezíně. Nakonec byli odesláni do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli, spolu s dalšími českými odbojáři, popraveni dne 26.1.1943. Barbora byla zavražděna v plynové komoře a její manžel Oldřich střelou do týlu. V úmrtních listech je u Barbory Frolíkové uvedeno datum a hodina smrti 26.1.1943 v 16:15 h a rodinný stav provdaná za Oldřicha Frolíka. U Oldřicha Frolíka je uvedeno datum a hodina smrti 26.1.1943 v 16:49 h a rodinný stav vdovec.
*******
Další památní tabuli najdete na vedlejší ulici, přesněji na ulici Hanusova 9. Dne 5.10.1947 k pětiletému výročí smrti Jaroslava Pechmana odhalila tělocvičná jednota Sokol z Michle na domě, kde Jaroslav Pechman bydlel, pamětní desku jemu, jeho ženě Marii a synu Jaroslavovi a tyky Mariinmu strýci Václavu Pokornému. Odhalování desky se tenkrát zúčastnili zástupci sokolů, legionářů, úřadů státní a místní správy, Československého červeného kříže a 39 sokolů z hudebního souboru. V roce 2019 byla pamětní deska doplněna. Jaroslav Pechman, starosta Sokola a přední organizátor protinacistické odbojové skupiny Jindra v říjnu 1941 založil spolu s Janem Zelenkou-Hajským odbojovou skupinu „Říjen". Když si pro něj gestapo 5.10.1942 přišlo, stačil se otrávit. Zbytek rodiny – manželka Marie a syn Jaroslav – i strýc Václav Pokorný, byl popraven stejně jako manželé Frolíkovi 26.1.1943 v Mauthausenu. Marie byla zavražděna v plynové komoře a muži byli zavražděni ranou do týla. Jaroslav Pechman ml. přišel na řadu v 16:41 a Václav Pokorný v 16:51 h.
