Na první pohled se zdá, že název kešky a místo spolu nemají nic společného. Ale není to úplně pravda.
Včela medonosná
Původní druh včely, která byla na našem území, byla včela tmavá. Je příbuzná severoafrické tuniské včele a byla rozšířená od jihozápadní Evropy až k Sibiři. Jde o poměrně velkou včelu s černým zbarvením. Vytvářela středně velká včelstva s pomalým jarním vývojem, velkým rozvojem v létě a silné na přezimování.
Jde o pilné včely, které dokáží sbírat nektar i za chladného a špatného počasí. Je to díky tomu, že jsou plně přizpůsobené místním podmínkám a bez problému přečkají i silné zimy. Zimní ztáty jsou minimální a i malý oddělek dokázal zimu přečkat a na jaře se zdárně rozvijet. Jde o vlastnost, kterou by potřebovalÿ dnešní vyšlechtené včely. Každoročné zimní ztráty dnešních včelstev jsou totiž velké.
Velká nevýhoda včely tmavé je její pomalý jarní rozvoj. Včelsta se dostala do pořádné síly v době, kdy končila první snůška a nástupem nástavkového včelařství ji v Čechách začala nahrazovat včela kraňská. Ta má ryhlý jarní rozvoj a správným podnícením se dá docílit nasazení medníků v okamžiku začátku první snůšky.
Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že včela tmavá měla výnos maximálně 30 kg/včelstvo a včela kraňská má průměr cca 60 kg/včelstvo. Záleží samozřejmě na počasí a na složení plodin v okolí stanoviště.
Řepka olejná
V době květu jsou lány v okolí žluté kam oko dohlédne. Je sice pravda, že se začínají poslední dobou pěstovat i jiné plodiny, ale řepka stále vládne. Z pohledu včelaře jde o první a i největší snůšku. Nasazení medníku v okamžiku, kdy začne pole kvést, je snem každého včelaře. Problém začne, ale velmi brzo a začíná boj o čas. Včely nosí a nosí, ale za chvíli není kam a začnou omezovat matku v kladení a tím se rozjede pud rojení. Včasnou kontrolou se nasadí další medník, ale i ten je za chvíli plný. Mohlo by se zdát, že nejjednodušší je med vytočit, ale to se nedá, protože snůška je tak rychlá, že med má velkou vlhkost (ČN stanovuje vlhkost méně jak 18%) a tak se musí čekat až včely med více zpracují a všechno zavíčkují. Tato doba je okamžik největší alchimie včelaření. Rámky se růzmě přehazují do slabších včelstev (případně celé nástavky), dělají se oddělky a nebo se dávají další nástavky.
Hodně lidí má k řepkovému medu averzi, ale jde o dobrý mírně pálivý med, který rychle tuhne. Řepkový med se proto pastuje a díky tomu zústane sice v tuhém, ale vláčném stavu.
Akát
Kousek od místa, kde stojíte je údolí Hasiny. Toto místo bylo kdysi samý sad s ovocnými stromy a ořechy. V údolí byly i dvě sušárny na ovoce. Postupem času celé údolí ovládl akát. Jde o nebezpečnou invazivní dřevinu, která dokáže zamořit celou oblast. To se napřiklad stalo i zde. Z pohledu včelaře jde, ale o druhou velkou snůšku v roce. Když se podaří vytočit před rozkvětem akátu řepku, získáme hodně světlý med, který na rozdíl od řepky skoro netuhne a uvádí se, že je nízkoalergický.
Stromy akátu kvetou každý rok, ale jednou za "čtyři" roky je snůška ze stromů dvojnásobná. Na první pohled se to ani nepozná, ale je pravda že těch květů je o mnoho víc.