Studenec je malá vesnice, část okresního města Trutnov.
Nachází se asi 6,5 km na jih od Trutnova. Je zde evidováno necelých 30 adres a trvale zde žije asi 85 obyvatel.
V katastru obce najdete také pomník stojící na místě hromadného hrobu 200 rakouských a pruských vojáků z války roku 1866.
Prusko-rakouská válka roku 1866
Kořeny prusko-rakouského antagonismu je možné hledat přinejmenším ve vojenských střetnutích mezi těmito dvěma velmocemi v polovině 18. století. Ponapoleonské uspořádání středoevropského prostoru v rámci Německého spolku určovalo stálou dominantní roli Rakouska, s čímž se hospodářsky, politicky i vojensky sílící pruský stát nebyl po roce 1850 ochoten smířit. Tomu nahrával i dobový německý nacionalismus, jehož cílem byla tzv. maloněmecká koncepce, tj. vytvoření německého státu bez Rakouska.
Přímou záminkou prusko-rakouské války byl spor o správu Šlesvicka a Holštýnska, tedy území, která oba soupeřící státy dobyly společně jako zástupci Německého spolku ve válce proti Dánsku v roce 1864. Rakousko chtělo dát „svému“ Holštýnsku relativní samostatnost, což však zásadně odmítl pruský „železný“ kancléř Otto von Bismarck. Pruská vojska Holštýnsko na počátku června 1866 obsadila i přes protesty rakouské vlády u Spolkového sněmu ve Frankfurtu nad Mohanem. Na stranu habsburské monarchie se postavila německá království Sasko, Bavorsko, Hanoversko, Hessensko, Bádensko a Würtembersko. Oproti tomu Prusko získalo jako spojence Itálií, čímž donutilo Rakousko bojovat na dvou frontách, nehledě k tomu, že si díky schopné diplomacii zajistilo neutralitu Ruska, Francie i Anglie.
Bitva u Trutnova
Rakouská Severní armáda pod vedením polního zbrojmistra Ludwiga von Benedeka postupovala od Olomouce do východních Čech. X. armádní sbor podmaršálka Ludwiga von Gablenze vyrazil v časných ranních hodinách 27. června 1866 ze svého postavení mezi Jaroměří a Dubencem směrem k Trutnovu. Jako první byla na čele brigáda plukovníka Mondela (pěší pluk č. 10 a 24 a prapor polních myslivců č. 12).
V 8,30 hod. obsadila Mondelova brigáda jižně od města Trutnov výšiny Šibeník, Janský vrch a Chmelnici. Na její levé křídlo se zařadil 2. dragounský pluk, který ustupoval ze svého postavení od Královce a Petříkovic před pochodujícím pruským I. armádním sborem generála Adolfa von Bonina. Jeho předvoj pronikl do města v 10 hodin. Okolo 11. hodiny, kdy byl Trutnov plný Prusů, zaútočil na město 12. prapor polních myslivců společně s 24. pěším plukem. Přesilou však byli odraženi. Manévr Windischgrätzových dragounů a následná jezdecká bitva s pruskými dragouny na polích před městem zabránily nepříteli provést patřičný průzkum. Po 11. hodině dorazil na bojiště podmaršálek Gablenz. Ihned nařídil stažení Mondelovy brigády z neudržitelného postavení u trutnovských výšin k Novému Rokytníku, kde v bezpečí vyčká příchodu posil. Po 14. hodině přichází brigáda plukovníka Grivičiče (pěší pluk č. 2 a 23 a prapor polních myslivců č. 16), unavená rychlým přesunem v letním horku. Pruský generál Bonin v mylném domnění vítězství vydal rozkaz k postupu na Pilníkov.
Po dvou nevydařených čelních útocích Grivičičovy brigády proti levému pruskému křídlu se napotřetí podařilo obchvatem přes Starý Rokytník obrátit nepřítele na tomto křídle k ústupu. Během dalších hodin postupně přijíždí 4 baterie sborové dělostřelecké zálohy. Mezitím už na bojiště dorazila také brigáda generála Wimpffena (pěší pluk č. 13 a 58), která po vydatné dělostřelecké přípravě zaútočila proti trutnovským výšinám. 2. pruská brigáda, stojící v záloze jihozápadně od Kryblice, však útok odrazila. Okolo 17. hodiny dorazila k Novému Rokytníku poslední rakouská brigáda X. sboru pod velením generála Knebela (pěší pluk č. 1 a 3 a prapor polních myslivců č. 28). Když generálmajor Knebel uviděl neúspěšný útok svých kamarádů, zaútočil bez vyššího rozkazu s celou svojí brigádou proti Janskému vrchu a celou bitvu rozhodl ve prospěch Rakouska. Okolo 18. hodiny byly jižní výšiny nad Trutnovem obsazeny rakouským X. armádním sborem a dragouni obsadili město, kde zajali mnoho pruských vojáků. Pruský I. armádní sbor ustoupil až za hranice monarchie k obcím Lubawka a Chełmsko Śląskie.
Ztráty v bitvě u Trutnova činily na rakouské straně 191 důstojníků, 4 596 mužů a 109 koní. Prusové ztratili 56 důstojníků, 1 282 mužů a 78 koní.