Zkusme trochu nakouknout pomyslným oknem do minulosti. Dnes se budeme věnovat vánočním zvykům a tradicím.
Zdobení vánočního stromečku
KDY: v pátek 24.12.2021 v 10:30 (zdržíme se do 11:30)
KDE: na výchozích souřadnicích, které jsou v Ďáblickém háji
CO: POZOR tentokrát se jedná CITO! hlavní náplní bude sběr odpadků, kdo chce pomoci může udělat i něco pro zvířátka - podrobnější info je na konci listingu
Rytina anglické královny Viktorie, prince Alberta a jejich dětí okolo vánočního stromku a dárků, která se v roce 1848 objevila v novinách Illustrated London
Historie zdobení stromů pochází ještě z dob pohanských magií a kouzel souvisejících s kultem Slunce, jeho matky Asratry (Ašeryú) a kultem zelených stromů. Slavily se "svaté noci" zasvěcené slunečnímu božstvu, při nichž nechyběl ani tanec pod stromy, jež byly ozdobeny ovocem, sladkostmi a světly. Původně se takto zdobily stromy ve volné přírodě, posléze se tento zvyk přenesl do lidských obydlí. Za stálezelené kultovní stromy považovali především jedle, ale i cypřiše. To vše je v Elberdfelské Bibli. Oslavy zimního slunovratu jsou historicky doloženy od 15. století na území pobaltí.
Křesťanský smysl vánočního stromku, tak jak ho známe dnes, nepochází ze slavnosti zimního slunovratu, ačkoli ten hrál jistě také svou roli. Má svůj vlastní původ, který se zakládá na středověké tradici náboženského významu.
Pověst, která byla populární v 15. století, vypráví příběh svatého Bonifáce, který v 8. století zabránil pohanské lidské obětině pod dubem tím, že strom porazil. Na jeho místě vyrostla jedle, jejíž větve ztělesňovaly Ježíšovu věčnou pravdu.
Některé verze příběhu o Bonifácovi tvrdí, že světec porazil i tuto novou jedličku a pověsil ji vzhůru nohama. Z toho měla údajně vzniknout tradice zavěšovat stromky obráceně na znamení Svaté Trojice. Chvojka nebyla stromečkem v pravém slova smyslu, jednalo se o rozsochatou větev nebo špičku jedle. Lidé byli už od pradávna přesvědčeni, že mrtví mohou v určité dny vstupovat do světa živých a zaujmout jejich místo. Na základě těchto tezí vznikl vánoční zvyk věšení stromečků špičkou dolů a zdobení stromku pamlsky jako lest na mrtvé duše. Mrtví sní všechny sladkosti a nasycení již nikomu neublíží. K tomuto rituálu patří i vánoční nevstávání od stolu, aby duše uvolněné místo nezasedla. Zvykem germánských národů bylo stavět ozdobený strom o svaté noci před dům (především jedle) a k poctě boha Slunce na ně umísťovali světla. Stromy se nazývaly zimní máje. V tento svátek světel, za zimního slunovratu se věštila budoucnost z rozkrajovaných jablek nebo ořechů. Tento rituál se zachoval až dodnes. V případě zdravého a neporušeného plodu to znamenalo do příštího roku štěstí a prospěch, pokud byl plod červivý nebo poškozený, poukazovalo to na neštěstí a nemoc.
Vraťme se zpátky ke křesťanskému smyslu vánočního stromku. Tradice vychází z takzvaných „rajských her“. Jednalo se o představní uváděné na 24. prosince, doložená jsou především v Porýní. Motiv připomíná tajemství prvotního hříchu v Ráji. Vystupovali tam postavy Adama a Evy, pak ďábel, cherubín střežící uzavřený Ráj a na scéně figuroval především strom, jehož plody svedly ke hříchu. Vystupovali tam postavy Adama a Evu, pak ďábel, cherubín střežící uzavřený Ráj a na scéně figuroval především strom, jehož plody svedly ke hříchu. Hostie se na stromek kromě jablek pravidelně zavěšovala i poté, co se postupně uskutečnil pro historii důležitý přechod stromku z prostranství před kostelem do obytných domů. Hostie byly zřejmě součástí již představení o Ráji. Zcela jistě byly zavěšené na stromku, který podle Beckovy kroniky stál v roce 1600 v sálu cechmistrů v městě Schlettstadt. Později se hostie „proměnily“ ve vánoční cukroví, kterým je dnes stromek často ozdoben. Ovšem toto spojení se již často zapomíná. V této souvislosti můžeme připomenout, že již v prvních letech se peklo vánoční cukroví ozdobené postavami Adama a Evy. Později se přidávaly i další ozdoby, které měly biblický původ.
První použití vánočního stromečku pro křesťanské účely nelze s jistotou určit. Často bývá uváděn stromeček postavený v roce 1570 v cechovním domě v Brémách. Strojení vánočního stromku bylo ještě v 16. století považováno za pohanský zvyk. Koncem 16. Století ho přijali i církev, ale vtiskla mu částečnou náboženskou symboliku.
V Čechách se zvyk stavět a zdobit vánoční stromek začal postupně uplatňovat a rozšiřovat, ovšem později než v sousedním Německu, tj. až na počátku 19. století. Uvádí se, že první vánoční stromek v zemích Koruny české vystrojil v roce 1812 na zámečku Na Ztracené vartě v Praze-Libni ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich, rodem bavorský Němec. Tímto prvním vánočním stromkem u nás byla jedle, ke které ředitel Liebich o vánočních svátcích sezval své přátele – herce Stavovského divadla s manželkami.
vánoční dárky u stromečku, kolem roku 1914
Postupem doby se stalo pravidlem, že o vánocích je převážná část domácností ozdobena vánočním stromkem. Pro většinu z nás je tento kousek lesa přenesený domů neoddělitelným symbolem vánoc, který přináší do našich domovů poezii, krásu i vůni přírody.
Když příroda něco dává nám i my bychom jí měli něco věnovat. Je přeci dnes Štědrý den. Jako dárek můžete přinést něco co mohou zvířátka sníst. Tyto ozdoby pak navěšíme na blízké stromy nebo umístíme na pařezy. Mělo by se jednat o jablka, mrkve, kukuřice, celer, kedluben, lojové koule, slunečnicová či dýňová semínka, šišky, šípky, jeřabiny kaštany, ořechy a nebo žaludy. Ideální je ovoce či zeleninu propíchnout špejlí a provázkem zavěsit. Co by se zvířátkům dávat nemělo jsou rohlíky, čerstvý chleba a další pečivo z kynutého těsta, syrové a vařené brambory.
Oficiální CITO se bude skládat ze sbírání odpadků po celém území Ďáblického háje. Na úvodních souřadnicích budou dostupné pytle a rukavice.
prodej vánočních stromků v Praze, kolem roku 1920