Mosty Polanecké spojky
Demolice starého mostu z období 1.sv. války nad korýtkem, zima 1964. Foto soukromý archiv Ing. Urbana
Polanecká spojka byla obrovskou investiční stavbou. Proťala Ostravu a takové protnutí se neobešlo bez staveb mostů. Těch bylo vybudováno v souvislosti se spojkou 14. V článku se zaměřuji na ty nejvýznačnější a popisuji je tak, jak následují za sebou při průjezdu Polaneckou spojkou z Ostravy-Kunčic do Polanky/Svinova.
Všechny mostní objekty byly budovány s ohledem na poddolování. Byla ponechána možnost postupného zvedání mostních konstrukcí pomocí lisů a nadbetonování opěr. Tato otázka byla aktuální především v úseku Ostrava-Kunčice – most přes Místeckou ulici, kde již v 60. letech docházelo ke znatelným poklesům.
Most přes dráhu Kunčice – Ostrava hl. n. Jednokolejný most v oblouku byl dán do plného provozu roku 1969. Hmotnost ocelové konstrukce činí 193 tun. Byl vyroben VŽKG.
Dvoukolejný most přes Frýdeckou ulici, je souběžný s vlečkou mezi tehdejšími závody VŽKG a NHKG. Při projektování mostu z předpjatých železobetonových prefabrikátů o rozpětí 23 m bylo nutno respektovat požadavek zvětšeného mostního otvoru, jelikož se počítalo s budoucím rozšířením Frýdecké ulice. Proto bylo třeba starou mostní konstrukci zbourat a na jejím místě vybudovat nový most. Mostní deska, vybudována v roce 1949, vážila 340 tun. Musela být vysunuta, aniž by byl narušen plynulý provoz na silnici pod ní. Deska byla zdvižena o 70 cm, zajištěna těžkým lešením, následně pod ní byly podsunuty válečky a pomocí tří buldozerů byla deska vysunuta. Stavbaři neměli k dispozici staré plány a jen dle zkušeností odhadovali, jak je deska vyztužena. Armatury nebyly tak kvalitní, jak se předpokládalo. Při posouvání deska praskla a musela být nahrazena novou. Původní mostovka byla vysunuta za nový most do náspu. Na věčné časy. Sousední most s kolejí vlečky VŽKG – NHKG nahradil most starší.
Dvoukolejný most přes řeku Ostravici o třech polích a rozměrech 14,5 m, 100 m, 14,5 m. Kolem tohoto mostu, zvláště kolem jeho založení v řečišti Ostravice, bylo svedeno mnoho slovních potyček a diskuzí projektantů a provozních praktiků. Nakonec byl most založen na hlubokých larsenových jímkách s ocelovým rozepřením. Těsně vedle plánovaného mostu byl již roku 1947 postaven vlečkový most, který sloužil pro dopravu mezi VŽKG a NHKG. 30. června 1963 napsal deník Nová Svoboda: ,,Těžkou hlavu štábu Polanecké spojky dělají vítkovičtí mostaři. Ti totiž mají vyrobit stometrový most, který spojí břehy Ostravice. Přes několikerá jednání trvají na svém, že konstrukci vyrobí nejdříve do konce roku 1964. A to je pozdě, nemá-li být spojka předána s několikaměsíčním zpožděním. Víme, soudruzi v mostárně, že máte velké úkoly, ale pochopte, že nová dráha bude sloužit především vám, Vítkovickým železárnám. Když zrevidujete své plány, promluvíte o zakázce s dělníky a techniky, určitě se vám podaří, byť s námahou a v přesčasech dodat včas i most přes řeku Ostravici.“ O rok později byla výroba konstrukce v plném proudu. Most byl vyroben v mostárně ve Frýdku-Místku (Lískovec). Dne 18. července 1964 začala na staveništi montáž jeřábu, 2. srpna přišly první díly konstrukce z Lískovce a 1. září byla zahájena montáž mostu. V listopadu téhož roku byl most zasunut na ložiska, spojen obloukem a koncem téhož měsíce začaly práce na jeho svršku. Dvoukolejný most o rozpětí 100 m se začal vyrábět v dubnu 1964 a již za 8 měsíců byl dán do provozu. Ocelová konstrukce mostu je sama o sobě zajímavá tím, že na rozpětí 100 m bylo poprvé u nás použito jednoho dvoukolejného mostu. Konstrukce je tvořena dvěma plnostěnnými trámy zpevněnými obloukem a ve své době byla opravdovým unikátem. Jeho hmotnost činí 767 tun. Konstrukce je svařovaná, montážní styky jsou nýtované. Dvě krátká pole jsou z předpjatých železobetonových prefabrikátů.
Dvoukolejný most o čtyřech polích přes ulici Místeckou byl budován s ohledem na úpravu Místecké ulici a vedení nové tramvajové dráhy souběžně s touto ulicí. Původně byla v rámci I. etapy výstavby Polanecké spojky provedena pouze jedna kolej na starém mostě, definitivní most byl vystavěn až po jejím zprovoznění – v roce 1966. Od roku 2015 je most v rekonstrukci.
Most Československé armády. Jedná se o most, který vede Závodní ulici nad dráhou Polanecké spojky. Původně zde žádný most nestál a místem úrovňově přejížděly tramvaje a automobily. Městský národní výbor zadal při stavbě nového mimoúrovňového křížení Polanecké spojky požadavek, aby na Závodní ulici nebyla přerušena doprava. Uvažovalo se, že doprava bude převedena na provizorní most, avšak tento návrh byl smeten se stolu, neboť náklad na provizorium by činily přibližně 8 miliónů Kčs. Nakonec byla automobilová doprava převedena do České ulice, tramvaje do osy staré Závodní ulice a nový most se začal budovat v místech původního tramvajového kolejiště. Pouhých 8 měsíců vyplňovalo čas mezi prvním výkopem a průjezdem prvního vozidla. Most byl definitivně dokončen po rekordních 10 měsících, z čehož polovina náležela do zimního období. Jedná se o most o pěti polích, jehož celková délka činí 91 m. Vozovka na mostě je opatřena oboustrannými chodníky. Silniční rampy měří dohromady 600 m. Nadjezd nese od 10. srpna 1964 jméno most Československé armády. Ve stejném roce proběhla přeložka tramvajové trati mezi ulicemi Závodní a Horní. Z mostu Čsl. armády byla vybudována nová tramvajová trať do prostoru budoucího nádraží Vítkovice.
Lávka spojující ulice Březinovu a Zkrácenou. Betonový nadchod spojil rozdělené Družstvo v roce 1964. Již roku 1974 byl snesen a nahrazen novým – ocelovým.
Most Československého svazu mládeže (dnes most Mládeže). Jedná se o most o třech polích a o celkové délce 51,5 m. Pojmenován byl dle toho, že stavba Polanecké spojky byla vyhlášena jako stavba mládeže. Nosnou konstrukci přemostění tvoří předpjaté železobetonové prvky.
Most mezi Pavlovovou a Jugoslávskou ulicí.
Most na Výškovické ulici – byl budován až v souvislosti s výstavbou nové Výškovické ulice.
Starý most u Výškovické ulice se nám dochoval dodnes. Jedná se o most z původní Polanecké spojky, která se budovala v letech 1916-1920. Již mnoho let je uzavřen.
Lávka pro cyklisty a pěší u ulice U Výtopny.
Dvoukolejný most nad vodním tokem Polaneckého lesa.
Most přes Odru. Polanecká spojka tak, jako byla stavěna v letech 1916-1920, nedoznala v okolí Odry směrových změn. Nutnost zachovat místo přechodu přes řeku vyplynulo především z velké prozíravosti stavitelů z období 1. světové války., neboť ti již při stavbě jednokolejné dráhy uvažovali o jejím případném zdvoukolejněním, a proto bylo již tehdy založení mostu provedeno pro dvě koleje. Starý projekt prozradil, že most byl založen v hloubce 17,4 m pod úrovní břehu na kesonu. Poněvadž staré založení plně vyhovovalo položení nového mostu, upravila se pouze část nad zemí pro uložení nových konstrukcí. Provizorně zde byla položena jedna konstrukce vojenských válečných mostů, která sloužila po dobu stavby jako přemostění pro auta a byla pak použita pro jednokolejný provoz. Později byla nahrazena ocelovou konstrukcí o rozpětí 47,5 m.
Jednokolejný most přes dráhu Přerov – Bohumín. Jednalo se o náročnou stavbu nad plně provozovanou a elektrifikovanou dráhou Přerov – Bohumín. Ocelová příhradová konstrukce byla montována vysokopevnostními šrouby, které byly poprvé použity na železničním mostě v obvodu Správy střední dráhy.
Zdroje:
Na mapách ČSD se objevila nová trať. Polanecká spojka. Ostrava: ČSD, 1964.
AMO: Kronika obvodu Ostrava 3
Historie trati OSTRAVA-SVINOV – ČESKÝ TĚŠÍN. Ostrava: Železniční muzeum moravskoslezské, 2014.
Archiv Vítkovice, a. s.
www.nadrazivitkovice.cz
Petr Lexa Přendík