Přijměte pozvání do obce Rudník
Obec Rudník traduje svůj vznik z dob kolonizace Krkonoš ve 13. století. Založili ji zřejmě němečtí i čeští přistěhovalci, kteří dolovali rudu (stříbro, zlato, železo, měď) na úpatí Černé hory. Počáteční zmínka o možné existenci obce se váže k letopočtu 1241.
V dobách husitských vlastnili obec Krušinové z Lichtenburka a od roku 1521 patří Heřmanovy sejfy Valdštejnům. Ti vlastnili obec až do roku 1706. Vedle zemědělské činnosti zůstává hlavní obživou obyvatel dobývání a zpracování kovů. Valdštejnové obec zvelebují. Rozvíjejí těžbu a zpracování rud, nechávají přebudovat kostel, začínají se stavbou horního zámku a v jeho sousedství stavějí dřevěnou budovu školy. V 18. století patří obec Schwarzemberkum, pánům ve Vlčicích. Přinesli místním obyvatelům nový způsob obživy - plátenictví. V roce 1790 kupuje vlčické panství a s ním i Heřmanovy sejfy podnikatelská rodina Theerů, baronů ze Silbersteinu. Ze starého mlýna budují papírnu, zámek v horní části obce přestavují na pivovar a vinopalnu, poblíž kostela stavějí v roce 1816 kamennou školu. Skromná stavení v sousedství budoucího bělidla nechávají přebudovat v honosný pseudogotický zámek s okázalým parkem, patřícím ve své době k nejkrásnějším na Vrchlabsku.
Pseudogotický zámek Silbersteinů zvaný "malá Hluboká" z roku 1815, s pamětní deskou připomínající zdejší pobyt F.L. Čelakovského se nachází u silnice spojující města Hostinné a Svoboda nad Úpou. Budova zámku je na úpatí svahu, který je porostlý keři a stromy a je obklopena zámeckými lukami, kde se popásají koně a poníci. Zámek je v současnosti v soukromém vlastnictví a je provozovaný jako pension.
* v Rudníku bývaly v minulosti zámky dokonce dva – v článku popisovaný tzv. Dolní a v Heřmanových Sejfech „Horní“ (časem přestavěný na pivovar);
* byly vlastnictvím rodu Theerů ze Silberštejna, poté továrníka Vilharta a nakonec velkopodnikatele Klugeho (vždy plátno, příze);
* původní zámek byl několikrát přestavěn až do podoby romantického sídla ve stylu anglické gotiky s hranolovitou věží, rozsáhlým a krásným parkem;
* v době vrcholného rozkvětu mu dali obdivovatelé a nadšenci s jistou nadsázkou lichotivé označení „Podkrkonošská Hluboká“;
* na zámku strávil určitý čas také F. L. Čelakovský coby vychovatel a učitel. Údajně miloval okolní krajinu a projížďky, zálibou mu byly hony na zajíce;
* po válce čekal zámek osud podobný dalším v zemi – byty pro zaměstnance sousedícího Texlenu n.p., sklady aj.;
* v roce 1996 se někdejší šlechtické sídlo (v zuboženém stavu) dostává do soukromých rukou manželů Baierlových a tím dostal šanci na záchranu.