Na kopečku roste kvítí,
říkají mu ...
Dovolte, abych touto parafrází začátku jedné lidové písničky pozval na další moji květinovou keš.
Nejraději mám keše s příběhem, tak začnu tím příběhem: Počátkem roku 2022 se mi v poště objevila pozvánka na Horobraní, obvykle takovou nevyžádanou poštu ignoruji, ale tady jsem udělal výjimku a poštu jsem otevřel. Akce mne zaujala a začal jsem sbírat kopečky. A vypravil jsem se na kopce s podivným jmémem: Malý a Velký Kuklík, na těchto kopcích nedaleko od Kutné Hory je pozoruhodné, že ten malý je o tři metry vyšší nez ten velký. To samo o sobě mne zaujalo a začal jsem pátrat po sítí trochu více.
A zjistil jsem, že Kuklík je obec v okrese Žďár nad Sázavou v Kraji Vysočina, 8 km severně od Nového Města na Moravě. Žije zde 199 obyvatel. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1534. Dříve se nazývala Vémyslice, současný název je odvozen od rybníku Kukla. V roce 1651 postavena výheň pro zpracování železa z kadovských pecí.
A nejen to: Kuklík (Geum) je rod vytrvalých bylin z čeledi růžovitých. Jsou to vytrvalé byliny s přímými, většinou větvenými a olistěnými lodyhami. Listy zpeřené nebo lyrovité. Květy u některých druhů jednotlivé, častěji ve vrcholičnatých květenstvích. Květy obvykle pětičetné, bílé, žluté, oranžové nebo červené. Tyčinek velké množství, gyneceum svrchní. Plodem je nažka s dlouhým zobánkem (rostrum) zakončeným háčkem (po opadnutí terminální části).
Kuklíky jsou rozšířeny ve všech světadílech. Výskyt v Austrálii a na Novém Zélandu je jen adventivní (t.j.zanesený odjinud). V Evropě roste minimálně 13 druhů (v širokém pojetí rodu). Z ČR je známo 5 druhů a 4 mezidruhoví kříženci.
Jedním z kuklíků je KUKLÍK MĚSTSKÝ, tento je tradiční léčivkou, drogou je Radix Carophylatae. Ten se dříve používal i při výrobě piva. Řada druhů kuklíků je pěstována jako okrasná rostlina.
Rostlina je středně vysoká, kvete v létě od května do srpna, opylován je hmyzem, květy jsou žluté, tato vytrvalá rostlina se vyskytuje téměř na celém území České republiky.
Kuklík městský se dříve sbíral jako léčivka, natě a kořeny se v lidovém léčitelství používaly např. jako prostředky proti průjmu, krvácení, křečím a na snížení teploty. V oddenku jsou třísloviny, fenolové glykosidy, oleje, hořčiny a další látky. Jsou z něj průmyslově vyráběny potravní doplňky Deviral s deklarovaným antivirovým účinkem a Elixír na slinivku na posílení funkce slinivky. Byl také považován za kouzelnou rostlinu do škapulíře zahánějící zlé duchy.
Když si obrázky prohlédnete, určitě si uvědomíte, že tuto rostlinku jste již v přírodě též viděli, ovšem proč je v názvu keše uvedeno:Ganamunda? Pak tedy vězte, že toto je jeden z lidových názvů kuklíku městského, a že je těch názvů v knize paní Idy Rystonové : Průvodce lidovými názvy rostlin celá řada. Uvedu jen některé - abych Vás příliš neunavil: benedikt, benedikta, brantovník, hřebíčková voda, koňský kopeček, koření pivní, kořejí zaječího oka, kravský hřebíček, kuklice nebo zaječí oko.
Jak na keš
Musíme se vrátit k těm dvěma kopečkům, o kterých si též můžete přečíst v keších: GC9MY63 - Ku Kuklíku cesta 01 a GC9MY68 - Ku Kuklíku cesta 02 - tam také najdete důležitá čísla NNN a EEE.
Na těchto keších v poslední době působí nějaký zlý člověk a keše krade, což brání získání čísel NNN a EEE, proto jsem do listingu zabudoval alternativní cestu k jejich zisku, jen ji musíš objevit.
Keš najdete na souřadnicích:
N 49° 57.NNN' E 15° 14.EEE'
Veškeré informace včetne fotografii převzaty z Wikipedie