Tato keš je věnovaná dobříšskému rodákovi, legionáři, československému vojákovi, příslušníkovi odbojové skupiny Tři králové, generálmajoru i. m. Josefu Balabánovi. Keš je umístěná v areálu středověkého hradiště Dvorce, poblíž hájovny Obora, ve které se Josef Balabán narodil, a před kterou je umístěna jemu věnovaná pamětní deska (viz WP R0).
Josef Balabán přišel na svět 4. června 1894 do rodiny hajného Matěje Balabána a jeho manželky Anny, rozené Soukupové. Po obecné a měšťanské škole se vyučil strojním zámečníkem v sedlčanské Kašparově továrně, od ledna 1914 pracoval jako kreslič a nástrojař.
Stejně jako osudy miliónů jiných, i jeho život rozvrátila první světová válka. Narukoval k rakousko-uherskému zeměbraneckému pěšímu pluku a v dubnu 1915 padl do zajetí na ruské frontě. V říjnu 1916 se přihlásil ke vstupu do československých legií, v jejichž řadách se účastnil těžkých bojů u Lipjag, Buzuluku a dalších střetnutí ve středním Rusku a na Dálném východě.
Do vlasti se vrátil 22. dubna 1920 již v hodnosti poručíka a svůj další mírový život se rozhodl spojit s vojenskou dráhou u dělostřeleckého pluku 1 v Praze-Ruzyni. Profesně se zdokonaloval absolvováním řady odborných kurzů a byl postupně povyšován až do hodnosti podplukovníka v červenci roku 1936.
Po okupaci Čech a Moravy nacistickým Německem a zřízení protektorátu se podílel na likvidaci Ministerstva národní obrany. Následně se mu podařilo dosáhnout penzionování, čímž se mohl naplno zapojit do odboje. Organizoval a vedl jeden z pluků odbojové organizace Obrana národa (ON). Navíc začal budovat zpravodajskou síť a od léta 1939 se stal členem užšího vedení ON. Zpravodajská síť měla napojení nejen v Praze, ale kontakty i v Brně, Plzni a dalších důležitých městech. V té době začal navíc v rámci ON formovat skupinu, která měla plnit nejen zpravodajské, ale i diverzní úkoly v boji proti okupační moci. Do skupiny (německými bezpečnostními složkami později pojmenované jako Tři králové) patřili kromě Balabána pplk. Josef Mašín a škpt. Václav Morávek. Díky přísnému dodržování konspiračních opatření se skupině podařilo přečkat likvidaci první garnitury ON.
Vrcholem diverzní činnosti Tří králů byly dva bombové atentáty provedené v Berlíně. První z nich v lednu 1941 úspěšně zasáhl německé ministerstvo letectví a policejní ředitelství. Druhá diverzní akce v Berlíně byla provedena v únoru 1941 na berlínském Anhaltském nádraží a byla zamířena na vlak Heinricha Himmlera, který unikl smrti jen náhodou (vlak pro technickou poruchu přijel na jiné nádraží).
Gestapo se skupinu intenzivně snažilo dopadnout, Balabána opustilo štěstí 22. dubna 1941, kdy byl postřelen a zadržen v pražských Dejvicích. V následujících měsících byl vystaven nejbrutálnějšímu násilí vyšetřovatelů gestapa v Petschkově paláci, přes dlouhodobé týrání však nepromluvil a neprozradil žádný ze svých kontaktů.
Po příchodu Reinharda Heydricha a vyhlášení výjimečného stavu byl stanným soudem odsouzen k trestu smrti a popraven 3. října 1941. Tragickou ironií osudu padl kulkou popravčích v objektu jízdáren dělostřeleckého pluku 1 v Praze Ruzyni, kde prožil značnou část své vojenské kariéry.
Roku 1946 Josefa Balabána posmrtně povýšili do hodnosti plukovníka a následujícího roku na brigádního generála. V květnu 2005 byl povýšen do hodnosti generálmajora in memoriam. Za svou statečnost v obou světových válkách byl mnohokrát vyznamenán, v Praze 8 Kobylisích nese jeho jméno jedna z ulic, v Dejvicích ve Studentské ulici je umístěna pamětní deska připomínající jeho zatčení. V červnu 2021 byla odhalená i již zmíněná pamětní deska v jeho rodišti.
Zdroje: web města Dobříše, Wikipedie, Vojenský historický ústav Praha
Související pražská mystery keš: Pocta Třem králům
Hradiště Dvorce
Jde o nížinné hradiště, opevněný rezidenční dvorec, či velké tvrziště oválného tvaru. Říká se mu Na Valech nebo Dvorce. Jelikož se neprováděl žádný archeologický výzkum, nemáme o místě historické zprávy. Nenašly se žádné zbytky zástavby dokládající osídlení, jediný historický předmět, který zde byl nalezen, je denár Boleslava I. Hradiště tedy bylo pravděpodobně založeno v době prvních Přemyslovců, může být však také až vrcholně středověkou tvrzí. Tvar hradiště je elipsovitý, obehnaný valem a vodním příkopem. Delší osa elipsy měří cca 60 m a je orientována ve směru sever - jih, kratší osa je cca 40metrová.
Val je přerušený v místě vstupu na severu a v krátkém úseku na západní straně. Vodní příkop je napájený drobnou vodotečí z jihovýchodu. Na jihozápad poté voda odtéká skrz stavidlo. Vodní příkop je dochovaný po celém obvodu s výjimkou východní a severovýchodní strany. Aby voda neodtékala nachází se především podél jižní strany za příkopem nízký val.
Zdroje: Informační centrum města Dobříše, weby stredovek.com a mistopis.eu