Lední hokej
Na jaře roku 1970 oslavilo město Tábor 550 let od svého založení a jediné co tu
chybělo, byl pořádný zimní stadion, který by zabezpečoval umělý led po celý rok. Dodnes
nikdo neví, koho to byl nápad postavit zimní stadion v Táboře, ale hned od začátku nebylo
vůbec jisté, kde se bude zimní stadion nacházet. Jedna z variant byla, postavit ho u bývalých
Mrazíren, kde by se využilo chladící zařízení, další možností byla stavba Na Svépomoci, kde
byl a i dnes je fotbalový stadion. Třetí možností byla Ctiborova louka, od té se, ale záhy
upustilo, neboť tam byla špatná dostupnost hromadnou i individuální dopravou a zejména
proto, že se louka na jaře dost často zatopovala. Poslední varianta byla postavit stadion na
Pražském sídlišti, kde bylo, jak dostatek místa, tak i mnoho malých žáčků budoucího mužstva
Vodní stavby Tábor. Zimní stadion patřil ve své době k nejmodernějším v Evropě, a proto mu
ho mnoho ostatních měst a oddílu dlouho závidělo. Než došlo k postavení stadionu tak VS
Tábor trénovaly ve Vlašimi, kde také ve velmi důležitě sezoně 1969/70 vyhrály oblastní
přebor jihočeského kraje.169
V sezoně 1970/71 hokejisté VS Tábor zvítězili v krajském přeboru a poslední
mistrovský zápas o postup do divizní soutěže si zahráli od 22. ledna 1971 na nově
vybudované umělé ledové ploše.170 Trenérem I. mužstva, které postoupilo do divize, byl Jan
Trčka a kádr, který se o to zasloužil, tvořili: Sládek, Baborský, Moudr, Čepa, Rozkošný, Volf
Josef, Schránil, Berka, Brož, Kolář, Hruška, Čížek, Volf Karel, Slavík, Strnad, Ing. Dušek, Buřič,
Lenc, Procházka, Znamenáček, Buriánek, Janda, Pupala, Mládek a Babor. Dále si
připomeňme, kdo stál u zrodu ledního hokeje v sedmdesátých letech. Výbor hokejového
oddílu byl v tomto uskupení: předseda Karel Studenovský, Černoch, Dvořák, Koláček, Jokl,
Prinke, Kutílek, Vrla, Dlouhý, Němec, Mottl, Louda, Trčka, Kamba, Kratochvíl, Sýkora,
MUDr. Zikmund, Šimek, Drtina, Znamenáček, Majer, Lutovský, prof. Voborský aŠilhavecký.171 Za zmínku stálo, že VS Tábor krajský přebor vyhrály s přehledem, když ani
jednou nezaváhaly se ziskem dvaceti bodů a skórem 71:22. V kvalifikaci přišla jedna porážka
1:5 ve Vlašimi, ale i to jim nezabránilo v postupu do divize.
První přátelský zápas, který měl návštěvnost 1 500 diváků, byl sehrán na nově
postaveném zimním stadionu v Táboře 22. ledna 1971 proti Bohemians ČKD Praha, který
skončil smírně 3:3.172
Obrázek 20. Zimní stadion otevřený v roce 1971. Fotografie převzata z knihy Koláček, B. (1989). 30 let TJ Vodní
stavby Tábor. Vydal: TJ Vodní stavby Tábor ve spolupráci s oddělením informací a propagace s. p. Vodní stavby
Praha.
Od sezony 1971/72 hrály VS Tábor divizní soutěž a měly proti sobě za soupeře
Hlubokou nad Vltavou, Spartak Soběslav, Jitex Písek, Šumavan Vimperk, Prazdroj Plzeň,
Kovosvit Holoubkov a Spartak Rožmitál pod Třemšínem. Sestava mužstva pro první divizní
ročník byla následující: brankáři – Vladimír Sládek, Václav Svatoš, Jiří Čepa a Jan Šimek,
obránci – Karel Berka, Pavel Běhunčík, Radek Dvořák, Jan Hynouš, Jiří Hrneček, Miroslav
Rozkošný, Václav Schorník, Josef Veselý a Josef Volf, útočníci – Josef Buřič, František Čížek,
Jan Hruška, Václav Douda, Stanislav Kolář, František Květoň, Karel Lenc, Milan Procházka,
Milan Řežáb, Jaromír Slavík, Pavel Šindelář, Karel Volf, Petr Strnad, Egon Schiller, Karel
Hoffman, Bedřich Rybák a Jaromír Votík. V premiéře této soutěže obsadily VS Tábor 5. místo
s dvanácti body a se skóre 45:60. Trenéry byli Jan Trčka a Jaromír Votík a asistent Milan
Znamenáček. V té samé sezoně se VS Tábor zúčastnily sportovních bojů v divizi, kde
vybojovaly krásné 5. místo.Od sezony 1972/73 až 1974/75 se nic zásadního neudálo a VS Tábor se držely v divizní
soutěži. Za zmínku stálo, že v závěru sezony 1972/73 vystřídal na postu trenéra Jana Trčku
Zlatko Červený, k němuž se v další sezoně přidal Milan Znamenáček, kterého v sezoně
1975/76 nahradil Jaroslav Marhula.
Sezona 1975/76 byla velice úspěšná, protože VS Tábor se podařilo po zásluze vyhrát,
když z dvaceti zápasů jen jednou remizovaly a jednou prohrály a tím pádem si zajistily postup
z divizní soutěže do II. ligy. Sestava v této postupující sezoně byla následující: Svatoš,
Svejhovský, Helis – Rozkošný, Dvořák Z., Melichar, John, Winkler, Mikuláš, Novák, Matějka –
Kikta, Šilháb, Blecha, Urban, Ježek, Zuziak, Květoň, Mizera, Seiml, Bartoň, Bartůněk, Vítů,
Pokrupa a Víšek. Trenérské duo bylo v podání Zlatko Červený a Jaroslav Marhula.173
Nesmíme opomenout ani družstvo dorostenců, které se v té samé sezoně stalo účastníkem
II. dorostenecké ligy, kde jako nováček skončilo z osmi týmů na 4. místě. Ani starší žáci nebyli
pozadu, když v krajském přeboru obsadili 2. místo a mladší žáci ve stejné soutěži 3. místo.174
Obrázek 21. Vítěz divize 1975/76 TJ Vodní stavby Tábor. Fotografie převzata z knihy Koláček, B. (1977). 55 let
DSK Tábor. Tábor: Tělovýchovná jednota Vodní stavby Tábor.
Sezony 1976/77 a 1977/78 hrály VS Tábor v II. lize a držely se v ní, ale s příchodem
sezony 1978/79 došlo k reorganizaci soutěží, kdy první tři týmy postoupily z II. ligy do nově
vytvořené Národní ligy a ostatní čekal sestup do krajského přeboru, který neminul ani VS
Tábor, které v něm sehrály ještě jednu sezonu. Mužstvo by se v krajském přeboru udrželo,
ale na začátku roku 1980 se ocitl hokejový klub ve finanční tísni. Z toho důvodu došlok přestupu hráčů do jiných oddílů, zbylé hráče nechaly hrát za ČSAD Tábor a tím se družstvo
dospělých rozpadlo.175 Místo VS Tábor soutěžily ČSAD Tábor a VTJ (Vojenská tělovýchovná
jednota), která tuto soutěž vyhrála.176 V kvalifikaci o postup do národní ligy se, ale vojákům
nedařilo a skončili ve čtyřčlenné kvalifikaci až na třetím nepostupovém místě: postoupil
Třinec a Prostějov.177 V další sezoně 1981/82 se VTJ opět podařilo vyhrát krajský přebor, ale
v kvalifikaci do národní ligy opět nepostoupila, když skončila třetí ze čtyř: postoupila VTJ
Vyškov.178 V této sezoně ČSAD Tábor opět vystřídaly Vodní stavby Tábor, které skončily na
4. místě.179
Do třetice se VTJ podařilo vyhrát krajský přebor v další sezoně 1982/83 a doplnila tak
jihočeský počet celků pro II. národní ligu. Mezi nejlepšími střelci vojáků byli Heinisch a
Slunečko, kteří za pár sezon přestoupili do ligového Litvínova.180
V sezoně 1983/84 bojovala Dukla, tj. VTJ Tábor ve II. lize, kde skončila na krásném
5. místě a VS Tábor krajský přebor vyhrály před Jindřichovým Hradcem.181 Jenže v kvalifikaci
o postup do II. národní ligy VS Tábor neobstály, kdy ve čtyřech utkáních získaly jen tři body.
Postup si zajistil ČKD Slaný, který táborské porazil v Táboře 5:2 a na domácím ledě 6:4.182
V další sezoně 1984/85 se VTJ Tábor dařilo skvěle, když II. NL vyhrála o jeden bod
před píseckým Jitexem, ale v kvalifikaci o postup do I. NL táborští neuspěli, když neuhráli ani
jeden bod a postupujícím byl Liberec. I VS Tábor se dařilo, když v krajském přeboru zvítězily,
ale na rozdíl od vojenského týmu si v kvalifikaci vedly zdatně, když doma i venku porazily VTJ
Pardubice, s Berounem uhrály tři body a tím si zajistily postup do II. národní ligy.183
V sezoně 1985/86 opět VTJ Tábor vyhrála II. národní ligu, ale opět se jí v kvalifikaci
nepodařilo postoupit. VS Tábor skončily na 7. místě. Hned v další sezoně 1986/87 se to, alejiž vojákům podařilo a postoupili v kvalifikaci do I. národní ligy. VS Tábor skončily na
6. místě.184
V další sezoně 1987/88 se VTJ Tábor v I. národní lize dařilo, když obsadila bronzové
umístění, ale na prahu sezony díky reorganizaci uvnitř klubu se vojáci stali B-mužstvem Dukly
Jihlava.185
V před revoluční sezoně 1988/89 skončila VTJ Tábor v I. lize na 5. místě a VS Tábor ve
II. lize na 7. místě