Orchidejová
Na tomto místě v okolí rybníka Dymlov roste jedna z českých orchidejí. Pravidelně i nahoře u cesty kvetou koncem jara v zatáčce k Polsku jeden až dva z exemplářů, vysocí bývají asi 10 - 15 cm. Další dva se nacházejí dále v jejich okolí, tak to mi potvrdil i majitel mlýna a přilehlých pozemků. Na loučce u mlýna jich rostly desítky, ale nejspíš s ohledem na úhyn nezbytných mykotrofních hub, se zde již tak hojně nevyskytují. Loučka leží na soukromém pozemku, proto na ni nevstupujte.
foto z 25.5.2020
V Česku je tato orchidej chráněna jako silně ohrožený druh.
Před 30 lety, v rámci praktik z biologie, nás na louku posetou vstavači přivedla paní profesorka Vychová. Nyní se zde rostoucí orchidej označuje i jako prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), ten by ale měl mít na listech skvrnky, ten tedy náš exemplář nemá. Oba patří mezi vstavačovité, jsou si velice podobné jak vzhledem, tak i místem výskytu, takže následující popis by měl vyhovovat oběma. Já se kloním ke vstavači.
Vstavač mužský (Orchis mascula) je vytrvalá bylina z rozsáhlého rodu vstavačů (Orchis).
Květy jsou obvykle fialové, někdy však i růžové nebo bílé. Stonek je nafialovělý, na listech bývají tmavé skvrny. Vstavač mužský roste v lesích a v blízkosti křovin. Kvete od května do června, dorůstá výšky 10 až 60 cm. Roste na čerstvě vlhkých, slabě kyselých humózních půdách. Kvete v květnu a červnu.
Tak jako téměř všechny naše vstavačovité je mykotrofní. To znamená, že žije na svých přirozených stanovištích ve zvláštní formě parazitismu – tzv. mykotrofii (někdy se mykotrofie považuje za symbiózu). Jedná se o typ heterotrofní výživy, kdy rostlina přijímá hotové organické látky formou stravování mikroskopických hub, které jsou obsaženy v jejich kořenech. Částečně se rostlina vyživuje také pomocí fotosyntézy – tzn. autotrofně.
Je naprosto nesmyslné (a také zakázané) vykopávat jej a snažit se přesadit do zahrádky nebo na skalku, protože tam zmíněné houby uhynou a tím pádem odumře celá rostlina.
V minulosti byly hlízy vstavačů sbírány pro údajně značné léčebné účinky. Vliv na to měla především dávná a naprosto absurdní „doktrína signatur“ tvrdící, že části rostlinného (i zvířecího) těla mají vliv na ty části lidského těla, jež připomínají. A tak sušené a drcené hlízy vstavačů (salep), které jsou podobné varlatům, byly oficiální drogou ještě ve 20. století. Dokonce stále jsou orchideje nemilosrdně drancovány pro salep v zemích Blízkého východu, obětí této devastace se nezřídka stávají i druhy velmi vzácné a unikátní. Z Blízkého východu (Turecko, Libanon) je salep dovážen i k nám a nabízen v některých čajovnách. Toto jednání je ryzím barbarstvím, je nejen v rozporu se zdravým rozumem, ale samozřejmě i se zákonem.
Pokud vstavač uvidíte, tak se jeho krásou pokochejte, ale, prosím, netrhejte a nevyrývejte ho!
Ke kešce: kešku doporučuji lovit z nedaleké cesty, dne 2.7.2022 byla přemístěna asi 50m dále od původního umístění na břehu rybníku a to po domluvě s majiteli nedaleké letní nemovitosti, kteří si to tak přáli a nakonec se mi zdá nové místo i lepší.