1. jarní procházka okolím Červeného potoka
Sejdeme se 26.3. v 10,45 hodin na úvodních souřadnicích, kde společně probereme novinky. Připraven pro vás bude teplý čaj, ale můžete si přinést i vlastní zásoby.
Tentokrát bohužel je problém doprava. Na místo se dá dostat pouze autem. Pokud by někdo neměl možnost se s někým domluvit, mohu ho vyzvednout v 10,36 v Komárově, kam přijíždí autobus z Hořovic (v 10,20 z Hořovic od nádraží).
K dispozici bude eventové CWG.
Přibližně v 11,15 hod. bude event oficiálně ukončen a my se vydáme na 1. jarní procházku, tentokrát okolím Červeného potoka. Čeká nás okruh dlouhý zhruba 8,5 km a stihnout bychom ho měli přibližně za dvě a půl hodiny.
Po návratu je rezervovaná hospůdka U Šneka, kde výborně vaří (souřadnice: N 49°48.47270', E 13°51.49413'
Potvrďte prosím nejen účast, ale i zájem o jídlo. Chtějí znát přibližný počet strávníků.
Procházka se bude konat za každého počasí s výjimkou vytrvalého deště. O případném zrušení byste byli včas informováni.
Těšíme se na vás
Pavla (Hrádci11) a Petr(chrzatka)
Několik zajímavostí o místech, kterými budeme procházet
Jindřichova skála
Jindřichova skála a kamenné moře má rozlohu pět hektarů a je prvním maloplošně chráněným územím ve Středních Brdech. Skalní srub vznikl zvětráváním a postupným odlamováním skalních bloků. S výškou stěny 21 metrů patří k těm nejvyšším v Brdech. Kamenné moře pod ním je zvláštní svou rozlohou i velikostí skalních bloků. Tvoří je prvohorní slepence, tvrdá a kyselá hornina.
Chráněná území mají různá data „narození“, několik jich vzniklo na Nový rok – mezi nimi i CHKO Brdy. Přírodní památka Jindřichova skála byla vyhlášena 10. prosince s účinností na Štědrý den, tedy 24. prosince 2019.
„Domov tu má řada druhů lišejníků, kterým vyhovují osluněná suťová pole. Nacházejí tu dobré životní podmínky v podobě dostatku světla a menší konkurence ostatních rostlin, které nedokážou prosperovat v drsných podmínkách balvanité suti,“ uvedla mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny ČR Karolína Šůlová.
„Lišejníkovým porostům v suti nesvědčí sešlapávání. Jsou to dlouhověké organismy a rostou jen velmi pomalu. Děkujeme proto všem turistům a horolezcům za pochopení pro tyto malé obyvatele a za respektování zákazu vstupu do sutí a na skalní stěnu. Na jednu z nejkrásnějších vyhlídek v Brdech, odkud můžeme přes údolí Červeného potoka obdivovat hrad Valdek.
Rybník Pod Valdekem
Rybník Pod Valdekem je požární a vodárenská nádrž na Červeném potoce v Brdech. Vodní plocha leží východně od vrchu Krkavčina (615 m). Vzhledem k vodárenskému využití je koupání zakázáno.
Hrad Valdek
Hrad Valdek byl vybudován nejpozději v 50. letech 13. století jako rodinné sídlo Zajíců z Valdeka. Architektonickou dispozicí patří mezi nejsložitější gotické hrady sasko-hessenského typu s okrouhlou obrannou věží (bergfrit) stojící volně za hradební zdí. Mostem přes hluboký příkop vylámaný ve skále (Valdek je postaven na kambrických slepencích a pískovcích) a branou se vstupovalo do prvního hradního nádvoří s hospodářskými budovami. Do vnitřního hradu na druhém nádvoří vedla malá branka. Kromě severního paláce zde stála mohutná věž dosud 18 m vysoká o průměru 10 m, se zdmi silnými 3,6 m. Úzkým průchodem se vstupovalo do vnitřního nádvoří ohraničeného hlavním čtyřpodlažním palácem. Je to patrně první případ sálové stavby s dvorní pavlačí u nás. Roku 1263 Oldřich Zajíc z Valdeka odtud zakládal první augustiniánský klášter v Čechách, Svatou Dobrotivou, V říjnu 1346 byl Valdek poprvé a naposledy obléhán Děpoltem z Rýzmberka a po třech dnech dobyt. Vzápěti jej však opravili a za husitství se stal oporou katolické strany. Valdek postupně vlastnila řada dalších majitelů, ale opravy přesahovaly jejich finanční možnosti. Po roce 1623 se již uvádí jako pustý. Hrad Valdek si oblíbil i Karel Hynek Mácha.
Na sklonku 19. století byl součásti hořovického velkostatku knížat z Hanau, kteří jej poněkud opravili v duchu romantických představ. Roku 1894 je upraveno schodiště ve věži a zřízen dřevěný most při hradu. Ve východním rohu rohu objektu, kde se nalézá brána s brankou pro pěší, je nově osazeno ostění. Roku 1921 žádá administrace velkostatku Hořovice St. památkový úřad o vyslání konzervátora na Valdek, protože majitel Jindřich Schaumburg připravuje zajištění hradních zřícenin.