Znáte to, za sedmero horami, za sedmero řekami, za sedmero lesy a za sedmero potoky žil jeden zajíček, který to měl všude zatraceně daleko.. 
Jednoho dne si řekl a dost, sbalím si svých šest mrkviček a půjdu ještě o kopec dál, tam mezi tři pohoří půjdu do.. No ale než tam půjdu, raději si to trošku nastuduju..
Jablunkovská brázda je geomorfologický celek a rozsáhlá vnitrohorská sníženina (tvar vhloubený pod své okolí) ležící mezi Moravskoslezkými a Slezskými Beskydy a Jablunkovským mezihořím v severovýchodní části geomorfologické oblasti Západních Beskyd. Oblast má délku přes 15km, šířku 8km, střední výšku 442m a rozlohu 74 km2. Od Jablunkova se dělí na dvě větve. Východní větev sníženiny směřující do Polska k Istebné, odděluje Slezské Beskydy od Jablunkovského mezihoří. Jižní větev směřující k Jablunkovskému průsmyku, tvoří hranici mezi Jablunkovským mezihořím a Moravskoslezskými Beskydy. Geomorfologický celek Jablunkovské brázdy je vymezen dvěmi geomorfologickými okrsky a to Náveskou pahorkatinou a Milikovskou plošinou.
Geomorfologické členění [Západní část Západních Beskyd, zdroj wikipedia]
Hmm, říká si zajíček to by mohlo fungovat.. Ješte se mrknu z čeho to tam mají ať vím jestli se mi tam v mojí nové noře bude líbit...
Podloží Jablunkovské brázdy tvoří usazené horniny (flyše). Brázda vznikla primárně tektonicky, výrazné svahy sousedících hornatin jsou zlomového původu. Jablunkoská brázda je odvodňována řekou Olší, která často díky naplaveninám vytváří říční terasy. Do Olše ústí mnoho potoků a říček odvádějících vodu z Moravskoslezkých i Slezských Beskyd, tato řeka je zároveň součástí soustavy Natura 2000 jako EVL (evropsky významná lokalita). Olše tvoří podélnou osu Jablunkovské Brázdy. Nejvyšším bodem oblasti je Kempa (571m k.ú. Bukovec u Jablunkova).
Geologická mapa 1 : 50 000, Klad listů ZM50. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2022-03-05].
Tak širší oblast by byla vybrána, teď najít ještě nejaké místo pro mojí novou noru .. Něco se zajímavou historií, tam kde bude o zábavu postaráno a třeba se i budu moct v létě schladit .. Tak a teď už určitě víte kde se budu přibližně pohybovat, měli byste se vydat v mých GEO stopách ..
Skála Belko ve tvaru hřibu leží nad řekou Olší v obci Hrádek. Olše je zde nejen místními obyvateli označována spíše jako Olza. Kdysi byla na skále malá tvrz a v ní podle pověsti žil loupeživý rytíř Belko. Pověst praví, že v době kdy Jablunkovským průsmykem procházela stará kupecká Měděná stezka Belko spolu s kumpány okrádali a zabíjeli projíždějící kupce. Poklady hromadil na svém hradě. Zanedlouho, ale Belko ztratil klid a pronásledovaly ho stíny zavražděných kupců. Jednou se i s koněm zřítil ze skály a nikdo už ho více nespatřil, jen místu kde se zlý rytíř zřítil do hlubiny se dodnes říká "Belko". Není jisté jestli rytíř existoval, ale tvrz na skále, která dnes nese jeho jméno opravdu kdysi stávala. A nebyla jediná. Na druhém konci kaňonu stávala další. Potvrdily to archeologické nálezy ze 14. století. Více se o ní můžete dovedět z keše Tesinske hrady a zamky - Hradek, GC1F6V3.
Samotná skála leží v zajimávé geologické lokalitě, kaňon řeky Olzy je kilometr dlouhý a deset metrů hluboký. Ve skále a i o pár desítek metrů déle proti proudu řeka vyhloubila jakési okrouhlé jámy, říká se jim kotle nebo také talíře. V létě jich je samozřejmě vidět více, ale ani v zimě nepřijdete zbytečně, nějaké kotle jsou většinou patrné. Skála je oblibená nejen u místních. Na břehu stojí hospůdka s posezením a v létě se tady můžete i vykoupat. V srpnu se tady dokonce konaji obecní Slavnosti Belka, kdy je pódium účinkujících umístěno přímo do koryta řeky. Skála je osvětlena.
Kousek od této pěkné skály jsem chvilku hopskal proti proudu po takových zajímavých elipsovitých, někdy i kulatých otvorech, které mě dost zaujaly ..
Kotel (obří hrnec) je evorzní fluviální tvar, tzv oválná prohlubeň např. v korytech vodních toků, na skalním povrchu pod ledovci, na břehu moří nebo jezer, případně na stěnách a stropě jeskyní. Obří hrnce vznikají vířivou (evorzní) činností proudící vody, unášející drobné úlomky hornin. Kotle mají kruhový nebo elipsovitý půdorys a válcovitý, kuželovitý, půlkulovitý nebo miskovitý tvar. Rozměry jsou různé od několika centimetrů do několi metrů. Větší několikametrové prohlubně jsou označovány jako obří kotle, jejich rozměry jsou i více jak 10m. Podmínkou vzniku jsou vhodné geomorfologické, geologické a hydrogeologické poměry, jako je větší spád vodního toku, příznivé vlastnosti hornin a dostatek vody v korytě.
A protože někdy může být v řece asi hodně vody raději jsem si to místo pro sebe i pro Vás zaměřil, je to N 49° 36.993' E 18° 44.027'.. Zajímalo by mě jak tyhle zvláštví tvary vznikly a co je způsobuje... Budu si ale muset dát pozor, aby mi to nezničilo moji novou noru.. Hmm bezpečnější asi bude vydat se odsud ještě kousek vedle ..
Eroze je přirozený proces rozrušování a transportu částí zemského povrchu (půda, skalní výchozy, horniny). Příčinou je mechanické působení pohybujících se okolních látek, především proudící vody (řeky, vody v mořích, jezerech), větru, sněhu, ledovců,…
Převládajícím exogenním činitelem je:
- povrchově tekoucí voda – fluviální eroze
- vítr – eolická eroze
- ledovec – glaciální eroze
- sníh – nivace
- biota – bioeroze
- mořská voda – marinní abraze
- člověk – antropogenní eroze
Fluviální eroze je eroze tekoucí vodou. Na horních tocích je převážně hloubková (vertikální), údolí mají typický průřez ve tvaru písmene V a spád toku je poměrně značný. Po dosažení erozní základy začne převažovat boční (laterální) eroze, mířící vodorovně na některou stranu. Dochází k rozšiřování údolí a vytváří se úzká povodňová oblast. V období záplav pak dochází k zvyšování eroze při zvýšení množství protékané vody i unášeného materiálu. Na horních tocích řek se můžeme setkat se zpětnou erozí, prohlubováním koryta zpětným proudem. U vodopádů se zpětná eroze projevuje ústupem prahu proti proudu, dochází i k tzv. říčnímu pirátství. Vířivým pohybem vody vznikají kotlovité prohlubně, zvané obří hrnce. Erodující proud má dva koncové body, svrchní (u řeky pramen) a spodní (ústí) výmolnou základnu (erozní bázi). Čím větší je výškový rozdíl těchto bodů, tím je eroze větší. V životě řek se střídají erozní období s obdobími akumulačními, výsledkem střídání při spolupůsobení tektonických, klimatických a dalších činitelů jsou pak říční terasy. Eroze též závisí na změnách klimatu a pohybech zemské kůry. V případě, že by tyto procesy erozi neovlivňovaly, došlo by k zarovnání souší asi na výšku kolem 250 m n. m.
Fluviální eroze má tyto základní typy:
- hloubková - intenzita závisí na: litologii dna, rychlosti proudění, odolnosti vlečeného materiálu
- boční - projeví se úchylkou odtokové dráhy od přímého směru, vznikají zákruty, meandry
- zpětná - proti směru toku
- evorze - krouživý pohyb vlečeného materiálu, vznikají obří hrnce, obří kotle
K erozi způsobené vodou řadíme i působení mořské vody na pobřeží. Sama energie narážejících vln může způsobovat „odlamování“ různě velkých částic, které pak neseny pobřežními proudy zvyšují účinnost eroze. Ta nastává, pokud množství neseného materiálu je menší než množství oderodovaného materiálu. Pokud převažuje unášený materiál, vznikají písečné či štěrkové břehy, které mohou vlivem proudění migrovat podél pobřeží a střídavě jej tak chránit.
Tak o tom jak by mi tady tekoucí voda mohla vypláchnout noru jsem si přečetl až moc, ale co má zase znamenat ten zajímavý sendvičový kámen ? Hmm, tady mají teda věcí na jednom místě, to se určitě nudit nebudu ... Ale raději se na ten sedvič skočím podívat ještě zblízka...
Usazené horniny (flyše) tvoří Jablunkovskou brázdu a jsou typické pro Vnější západní Karpaty. Flyš je různě mocný soubor sedimentárních vrstev, které jsou nejčastěji tvořeny z pískovců a jílů, případně v měnší míře i vápencem. Jedná se o horniny měkké, snadno zvětrávající, většinou jsou překryty zvětralinami a mladšími usazeninami. Flyš vnikl v období tektonického neklidu v orogenních oblastech z přemístěných usazenin. Gravitační toky a turbidní proudy, tzn. turbidy byly hlavním transportním mechanismem. Je to synorogenní sediment. Označením "flyšoidní" se často označují i další flyši podobné horniny. Mnoho sedimentlogů se dnes snaží nahrazovat samotný termín flyš například turbiditem. Původně flyš označoval jen pískovce, slíny, vápence a jílovce chudé na fosílie, které vznikly v předpolí Severních Alp v křídě a terciéru.
Ve flyšových pohořích mají vlastnosti hornin tvořících flyš velký vliv na reliéf pohoří a vodní režim. Poměrně rychle podléhají vodní erozi pískovce a jílovce což má vliv na rychlé zařezávání se vodních toků a z toho vyplývající rozčleněný reliéf. Časté záplavy či sesuvy při přívalových deštích jsou způsobeny tím, že flyšové horniny mají nízkou propustnost vody. Půda vznikající na flyšovém podkladě je poměrně málo úrodná.
Příklad flyše je vidět i v kaňonu řeky Olzy, hned vedle kotlů.
Vyskočil jsem na sendvič a rozhlédnul se kolem sebe.. Protože mám přední nohy oproti zadním krátké, jsem rychlejsí při běhu do kopce.. To je správný směr, půjdu zase proti proudu.. Jsem ve formě jedním skokem zvládnu až 4m.. Stál jsem na sendviči z fotky a pak odhopskal přibližně 20 zaječích skoků proti proudu až jsem to uviděl.. Tam bude moje nora..
Kdybyste mě snad chtěli navštívit vydejte se v mých stopách.. Doskákal jsem až k nějakému podivnému "soutoku" kde byly flyšové vrstvy větší jak průměrný zajíček.. Vyskočte pak nahoru na flyš nad řekou a podívejte se nahoru, tam mě najdete ..
Uznávám ta GEO-logie mě úplně vyčerpala, takové práce hmm, budu se raději věnovat GEO-cachingu .. Na domeček si dám místo zeměznaku obálku 
..
Legenda a info které se může hodit:
Kurzíva - čtetě pozorně, bude se hodit při stopování zajíčka
- označuje teorii, může Vám pomoct, nebo Vás i třeba něco naučit
Pro hráče letterboxingu je v keši umístěno gumové razítko. Podložku si ale vezměte svojí a nebo postačí vybarvit razítko fixem nebo prupiskou a otisknout.
V keši není tužka.
V případě většího množství vody v řece buďte opatrní, kameny kolem můžou klouzat a proto má keš T4 a atribut možného brodění. Mějte na paměti, že každý loví na vlastní nebezpečí.