Ptačí CITO #4 - Šance pro krutihlava a budky pro lejsky 2022

Krutihlav Obecný v přirozené dutině

zdroj: michalkupsa.cz

EN short description: This CITO is held to finish and spread birdhouses to given sites for Eurasian wryneck (nesting is very random, but I guess this deserves a chance) and flycatchers. Birdhouses are going to be prepared by volunteers in house, but of course, you can bring your own too.

CZ krátký popis: Toto CITO se ne náhodou jmenuje šance pro krutihlava. Pokusíme se ho nechat zahnízdit a vyvést mladé krutihlavy v okolí tůní a mokřadů Cerhovice a pod hradem Točníkem. K tomuto účelu postavíme dva až tři špačníky (s tunýlkem či chodbičkou). Dva špačníky má již připravené Roman (otec a syn), který zaexperimentoval a rovnou postavil oba zmíněné typy. Na místě budou k dispozici opět i velké sýkorníky, které tentokráte postavíme pro lejsky, jenž hnízdí od půlky dubna. Je to totiž první a startovací sezona našeho projektu a jen letos máme šanci distribuovat budky pro dané druhy ptactva. Příští rok již vše bude v režii matky přírody a kdo co obydlí tak neovlivníme.

Co: Jak již bylo řečeno, dokončíme budky a rozvěsíme je jako posledně. Tentokrát budky nebudou přineseny jako stavebnice, ale buďto jako hotový produkt nebo polotovar (bude potřeba uchytit závěsně dráty, obrtlíky, antipredační ochranu a stříšky). Pokud je nestihnu doma dokončit po povrchové ochraně, pak přinesu na místo konání polotovary, které společnými silami dokončíme. Předběžný plán tedy vypadá takto: 

09:45 - 10:00: sejdeme se na místě konání, při čekání na opozdilce si tradičně popovídáme o specifikách budek, tentokráte špačnících (nebo chcete-li špačkovnícíh);

10:15 - 11:00: určíme si plán pro místa k rozvěšování budek. Tzn. na známá místa rozvěsíme všechny budky pro Lesy Zbiroh (do celkového počtu 20 ks a počítají se i ty z minula - tedy 14) a na dvě místa rozvěsíme špačníky pro krutihlavy. Rozjedeme se na místa rozvěšování budek a poté i domů. Pro určitá místa budou opět vytyčení kandidáti na koordinátory.

11:00 - ?: volná zábava a rozchod.

POZOR! V případě, že nestihneme dokončit všechny budky, což neočekáváme, sejdeme se na buďto na běžném místě, tedy na vyhlídce pod Holým vrchem nebo v naší garáži, abychom je dokončili. Nebojte se, o případné změně, která se neočekává, se dozvíte s předstihem (zřejmě již v týdnu od 21.3.2022).

Kdy: V neděli 3.4.2022, od 09:45 do 11:00.

Kde: Sraz bude na parkovišti pod Točníkem a pak se rozjedeme na místa rozvěšování budek.

Je nutné se hlasit na toto CITO: Určitě! Protože zde máme maximálně 10  budek, tak je maximální počet účastníku zastropován na 20 nicků. 1 will attend = 1 nick. Aktivní hráči tedy musí být přihlášení za sebe. Naopak máte-li jeden nick s partnerem(kou) nebo týmový s dětmi, je to v pořádku. Účastník, který přinese svou budku se do kvót nepočítá. A pokud máte zájem o účast, nahlaste se a budete zařazeni na listinu náhradníků. Ze zkušenosti víme, že se to vyplatí.

Co s sebou: Dobrou náladu, hrnek na teplý nápoj. Kdo máte a nebude vám překážet v autě, vezměte teleskopický žebřík (stačí nám dva až čtyři). Jen jej netahejte na místo konání, hodit se bude až při věšení později. Aku vrtačku/šroubovák tentokrát také nemusíte tahat, protože na množství práce nám budou stačit dvě naše. Kdo rád pracuje se svou, ať si jí klidně vezme, ale pak neremcejte, že ji musíte tahat. Nadšení ornitologové si samozřejmě mohou přinést i svůj dalekohled pro pozorování a oblíbenou příručku pro rozpoznávání ptactva, protože venku to žije a jistě bude co pozorovat.

CWG: k dispozici budou všechny naše dosavadní CWG (zbyly i nějaké limitované). K tomuto CITO nové limitované CWG nebude, byť by si to krutihlav jistě zasloužil...

Nepovinné, ale doporučené čtení

Krutihlav obecný (Jynx torquilla)

Něco o krutihlavovi: Krutihlav obecný (Jynx torquilla) patří do řádu šplhavců, čeledi datlovitých. Anatomií jeho těla je ptákům této čeledi nejblíže s nějakými podobnostmi (má vratiprst) i řadou rozdílů (měkký ocas, slabý a krátký zobák). Velikostí je nejblíže vrabci (16-18 cm a 28–42 g). Barvou může připomínat samici ťuhýka obecného. Svrchu je hnědošedě skvrnitá, zespodu tmavě vlnkovaná na světlém podkladě (podobně jako u mladých krahujců), břicho špinavě bílé a krk žlutavěokrový. Na rozdíl od ostatních datlovitých velmi dobře splývá na kmeni stromů. Peří má prachové, velmi podobné sovám. Jako většina šplhavých ptáků i krutihlava je velmi těžké spatřit pro svou nenápadnost, pokud jej uvidíte, tak nejčastěji jak poskakuje na zemi a hledá mravence s ocasem vztyčeným nahoru. V koruně je velmi těžké jej spatřit, pokud se sám neprozradí svým voláním. Jeho potravu nejčastěji tvoří mravenci a mšice, pravě i proto má rád smíšené lesy, dubiny a ovocné sady. Naopak, má-li dostatek oblíbené stravy, ostatním hmyzem pohrdá. Protože není krutihlav anatomicky uzpůsoben tomu, aby svým zobákem tesal hmyz z kmene stromů nebo jim rozbíjel oříšky či šišky, tak krátce po ukončení hnízdění táhne do teplých krajin. Je to jediný pták z řádu šplhavců, který je tažný. Evropští krutihlavové nejčastěji přezimují v Africe, na sever od rovníků, velmi ojediněle jen ve Středomoří. Ptáci z Asie přezimují v Indii a jihovýchodní Asii. V dubnu až květnu se vracejí na svou rodnou hroudu a započínají hnízdění.

Krutihlav Obecný

zdroj: wikimedia.org

Krutihlav, krutihlav... Říkáte si, copak je to za podivné jméno. Ale on je to opravdový Nomen omen, který si tento zajímavý pták ne nadarmo vysloužil. Když se cítí ohrožen, naježí pěří, svěsí ocas, hlavou na svém velmi ohebném krku kroutí jako Stevie Wonder až o 180° a občas do toho k vystrašení nepřítele i koulí svýma, již tak výraznýma očima, kroutí dlouhým lepkavým jazykem a  někdy i syčí či vydává odstrašující klokot. Tato obrana tak občas působí, jako by tento malý pták byl v rukou exorcisty. Zvláštností jeho názvu je rovněž i to, že jeho druhové jméno téměř ve všech jazycích znamená totéž. Německy (Wendehals), anglicky (wryneck) nebo třeba v rusky hovořících zemích (крутиголовка - krutigolovka). Na jeho obranný manévr se můžete podívat níže ve videu:

Hnízdění: Pro hnízdění si nejraději vybírá prostředí světlých listnatých (dubin) a smíšených lesů, remízy a lesíky v polích, ovocné zahrady a sady. Takováto místa si vybírá zejména v nižších polohách, ale v ČR jsou obvyklá i hnízdění nad 1000 m n. m. v Krkonoších a Jeseníkách. Narozdíl od svých řádových a čeleďových příbuzných si svým zobákem není schopen vyklovat dutinu, ani kdyby byl strom sebenahnilejší. Proto si vybírá dutiny (či budky, které za dutiny můžeme také považovat) stávající a je přitom notně teritoriální. Neštítí se ani vystěhování již fungujícího hnízda, včetně jeho obyvatel. Hnízdění nejčastěji probíhá dvakrát ročně, v období od poloviny dubna až do poloviny května a pak v červnu až červenci. Samička snáší v jednodenních intervalech 7 až 10 vajíček (pozn. wikipedia uvádí až 12), na kterých se se zahříváním střídají oba rodiče. Ten druhý pak shání potravu v okolí. Po 12-14 dnech se na svět klubou malí krutihlavové. Ti se pak staví do zvláštní pyramidy a zcelá slepá mláďata čekají na dotyk jednoho z rodičů, jenž přinese stravu. Po tomto kontaktu rodič vkládá potravu do jícnu mláděte a v procesu pokračuje. Tato rutina trvá až do doby opuštění hnízda mláďaty (18 - 24 dní). Potom spolu rodinka žije pohromadě 10 až 14 dní, než se mládata plně osamostatní. Poté případně nastává druhé hnízdění a krátce po jeho ukončení ptáci migrují do teplých krajin.

Vylíhnutí krutihlavové čekají v typické pyramidové formaci na kontakt s rodičem, který jim předá potravu

zdroj: zemanfoto.cz přes nature-photogallery.eu

Krutihlav je dle červeného seznamu IUCN málo dotčeným druhem, ale v  Červeném seznamu ČR je zařazen do kategorie VU, tzn. zranitelný druh, ve vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. je veden jako druh silně ohrožený. Podle dat z wikipedie je krutihlav v ČR nejrozšířenější na území jižní Moravy a naopak radpidně ubývá jeho výskyt na západě Čech. Věřím, že po přečtení této kapitoly se k mému přesvědčení o tom, že krutihlav si svou šanci zaslouží, přidáte i vy. 

Něco o špačnících

Něco o špačnících: Krutihlav má pro svůj pocit bezpečí rád budku velikosti špačníku. Jistě by si poradil i s velkým sýkorníkem, ale špačník je pro něj rozhodně lepší volbou. Doporučované rozměry špačníku jsou: hloubka hnízdní dutiny 25 až 30 cm a minimální rozměr dna 15x15 cm. Velikost vletového otvoru je velmi specifickou otázkou bez jasné odpovědi. Krutihlav by si poradil i s velikostí otvoru určenou pro velké sýkorníky (32mm), ale má rád otvory větší (řekněme 35, maximálně 40mm). Zde se však dostáváme k tomu, že pokud krutihlava naše budka nezaujme, může zůstat neobsazená jinými druhy, právě pro její velikost. Naskýtá se tedy otázka, zda-li nezvolit, zejména při rozmístění většího množství budek, větší vletové otvory vhodné pro špačky (45 mm) alespoň na polovinu budek, aby alespoň některé byly obývány. Chceme-li dát šanci pouze krutihlavovi a na ostatní druhy nehledíme, pak zvolíme otvor menší, třeba se pak zalíbí alespoň brhlíkovi či lejskovi.

Samotná konstrukce špačníku se příliš neliší od námi dříve stavěných sýkorníků. Dbáme zejména na bezpečnost, ergonomii a výdrž budek. Z hlediska antipredační ochrany (kočka, kuna) zde existují dva stavební typy - s chodbičkou a s tunýlkem. Chodbička má mimo střed umístěný vletový otvor a uvnitř přepážku známou ze stavby sýkorníků, na konci tohoto vnitřního bidla najdeme i přepážku vertikální, která chodbičku svisle zakončí. Tunýlek je vnější tunel , který již chrání samotný vletový otvor a predátor se do hnízdní dutiny nemůže dostat (na místě je snad jen otázka - co když si predátor počká na kořist trpělivě u vchodu do dutiny - může se pták zachránit před jeho spáry?). Která konstrukce bude krutihlavem preferována je ve hvězdách, takže i my se pokusíme postavit oba konstrukční typy a pak už jen budeme trpělivě čekat na první obyvatele.

Jendotlivé konstrukce špačníků: vlevo - špačník s chodbičkou. Na vnitřní straně je chodbička s vertikální a horizontální přepážkou. Vpravo - Špačník s tunýlkem. Zde je z obou stran průchozí tunel a vletový otvor je umístěn na středu dvířek.

zdroj (a výroba): otec a syn

Špačník podle Henzeho: Konstrukce ve své podstatě kombinuje oba výše uvedené typy. Vletový otvor je předsazen před hnízdní dutinu podobně jako u konstrukce s tunýlkem a uvnitř se nachází přepážka, známá ze všech známých typů budek. Tento typ je udájně velmi odolný proti predátorům. Je však od pohledu zřejmé, že je výrobně nejsložitější.

zdroj: pomahameprirode.cz

Špačník z dřevocementu: Tento dnes již známý Německý výrobek je vyroben z dřevitého materiálu a cementu. Cena je o dost vyšší, ale výrobce slibuje životnost 25 let. Budka má zvýšenou ochranu proti predaci prodloužením vletového otvoru. Budka má ještě jednu výhodu - strakapoudi se údajně ani nesnaží materiál klovat.

zdroj: zelenadomacnost.cz

Další informace o stavebních prvcích sýkorníků i budek obecně naleznete v listingu našeho předchozího CITO.

Poděkování: Jokesko tradičně musím poděkovat za přípravu cateringu, pomoc s koordinací a korekturu listingu. Moc často účastníkům našich CITO před započetím veřejně neděkuji, ale nadšení, které Roman předvedl se stavbou špačníků zaslouží palec nahoru, díky! 

Zdroje:

[1] SVENSSON, Lars, 2021. Ptáci Evropy, severní Afriky a Blízkého východu. Plzeň: Ševčík. ISBN 978-80-7291-246-9

[2] Krutihlav obecný [online]. Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Krutihlav_obecn%C3%BD

[3] Krutihlav obecný [online]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1561-krutihlav-obecny/

[4] Krutihlav obecný [online]. Dostupné z: https://ceskadivocina.hnutiduha.cz/cs/zvire/ptaci/krutihlav-obecny