Série Návraty do minulosti nám má připomenout časy dávno minulé, časy dětství a mládí našich babiček a dědečků (a snad možná i praprarodičů), kteří nepořebovali řešit, zda je na tom či onom místě dostupná wifina nebo co kdo lajknul na Facebooku. Namísto toho šli do polí pást krávy či husy, seděli v trávě a mezi sebou si povídali. Dívky si vyprávěly o nedělní tancovačce, o tom, jak pletly košíky z vrbového proutí, o barevných výšivkách na ubrusech do výbavy. Chlapci vyřezávali píšťalky nebo dřevěné koníky, hráli kuličky nebo sekli trávu pro králíky. Co z toho dnes umí naše děti a mládež? Maximálně tak najít si na webu postupy k výrobě něčeho užitečného, aby po chvíli web zavřeli a vyhledali něco jiného, protože si vzpomněli, že si ještě neprohlédli fotky ze školního turnaje v pojídání cheesburgerů. Mrzuté, viďte!?

Vraťme se nyní alespoň v duchu o takových 100 až 150 let zpátky v čase.

Jak naši předkové prožívali VELIKONOCE?

Velikonocím předchází tzv. svatý nebo pašijový týden. Hned po Květné neděli začal velký úklid v domácnostech. Bílily se zdi, upravovala se zahrádka a okolí domu, myla se okna a připravovaly se nové šaty.

Modré pondělí - tento den začínaly dětem a studentům jarní prázdniny.

Šedivé úterý - hospodyňky uklízely a vymetaly pavučiny.

Sazometná středa - v tento den se vymetávaly z komínů saze, čímž se prý vyháněly zlé síly, které by mohly příbytku škodit. Pekly se jidáše na upomínku zrazení Ježíše Krista Jidášem. Lidé se na sebe tuto středu neměli mračit, protože pak by se mračili každou středu po zbytek roku.

Zelený čtvrtek - na Zelený čtvrtek lidé vstávali velmi časně, omyli se rosou, která měla zabránit onemocnění šíje a dalším nemocem. Hospodyně zametly dům ještě před východem slunce. Smetí odnesly na křižovatku cest, aby se v domě nedržely blechy. Také se zvonilo paličkou o hmoždíř, aby stavení opustil hmyz a myši. Kdo snědl před východem slunce pečivo namazané medem, byl po celý rok chráněný před uštknutím hadů a před žihadly vos. Na Zelený čtvrtek bývalo tradicí jíst především zelené pokrmy jako zelí, špenát a hrách. Tyto pokrmy měly lidem zaručit zdraví po celý rok. Na Zelený čtvrtek seli hospodáři len a hrách, aby dobře prospíval. V kostelích si v tento den věřící připomínají Poslední večeři Ježíše se svými apoštoly. Se soumrakem pak utichly všechny zvony, říkalo se, že odletěly do Říma. Znovu se rozezní až na Bílou sobotu. S posledním zazvoněním zvonů si měl každý zacinkat s penězi, aby se ho držely celý rok. Místo zvonů zaznívaly po vsi dřevěné klapačky a řehtačky, se kterými chodily děti a oznamovaly čas klekání. Po západu slunce obcházel hospodář své stavení a vykropil jeho okolí svěcenou vodou. Uchránilo to stavení i jeho obyvatele před úklady čarodějnic.

Velký pátek - je připomínkou ukřižování Ježíše Krista a bývá prožíván ve znamení smutku, ticha a rozjímání. Na Velký pátek se prý ve skalách otevíraly poklady. Takový poklad označovalo světýlko. Proti ochraně před nemocemi chodili lidé před východem slunce k potoku, aby se v něm umyli. Ráno, v poledne a večer chodily po vsi děti s řehtačkami a dělaly nemalý hluk. Prý takto zaháněly zrádce Jidáše. Na Velký pátek se držel přísný půst, zejména od masa. Lidé se mohli najíst jen jednou za celý den a to jen chléb se solí a vodu. Nepralo se prádlo, protože se věřilo, že by se prádlo namáčelo místo do vody do Kristovy krve. Nesmělo být nikde nic pověšeno, aby si nikdo nepřipomínal oběšení Jidáše po zradě Krista Pána.

Bílá sobota - před východem slunce bylo potřeba vymést čistě stavení, aby se v něm nedržel hmyz. Hospodyně pekly mazanec a velikonočního beránka, muži a chlapci pletli pomlázky z vrbového proutí a děvčata malovala vajíčka. Po západu slunce se znovu rozezněly zvony na upomínku slavného Zmrtvýchvstání, skončil půst a všichni se těšili na opětovnou možnost pojídání masa, pořádání tanečních zábav a dalších potěšení, která byla po dobu půstu přísně zapovězena.

Boží hod velikonoční - touto nedělí začíná velikonoční období, které potrvá až do Letnic. Na Boží hod velikonoční všichni spěchali do kostela, kde se světily velikonoční pokrmy (beránek, mazanec, chléb, vejce, víno). Bývalo zvykem, že každá návštěva dostala kousek z posvěceného jídla. Hospodář odnesl na zahradu, na pole a do studně kousek svěceného mazance, vejce a vína, aby měl hojnost ovoce, obilí a měl vždy dobrou vodu.

Pondělí velikonoční - nebo také Červené pondělí bylo ve znamení koledování, pomlázky či mrskutu, kdy chodili chlapci s pomlázkami vyšlehat děvčata. Bylo zvykem číhat na dívky ráno, když šly do kostela. K pomlázce vždy patřila pestře malovaná vajíčka - kraslice. Ty se ale nerozdávaly každému. Kraslici dostal hoch jako dárek od své milé, kterou přišel vyšlehat. Byl to dar velmi cenný, protože na skořápce byla vytvořena šikovnýma rukama děvčat mistrovská díla. Pokud dívka navázala chlapci na pomlázku barevnou pentli, mohlo se v ní skrývat tajné poselství: červená mašle naznačovala, že má dívka hocha ráda, modrou pentlí mu dávala naději, zelená pentle značila oblíbenost, ale pokud chlapec dostal žlutou mašli, dívka o něj neměla zájem. Odpoledne děti hrávaly za vsí hry o vajíčka. Například chlapci ťukali vejcem o vejce a komu dříve prasklo, ten prohrál a musel dát své vajíčko vítězi. Nebo kouleli vajíčky po nakloněné ploše a vyhrál ten, komu se vajíčko dokoulelo nejdále. Večer se odrostlejší mládež sešla v sále hospody k veselici při muzice.

Úterý velikonoční - druhý den po pomlázce šlehávala děvčata hochy. Tímto dnem slavná pomlázka končila.

Následovalo sedm velikonočních nedělí, sedmou neděli se slavily Letnice - svátky svatodušní.

Letnice - lidé tyto svátky oslavovali hodokvasy, zpěvem a tancem. V sobotu před Letnicemi se pečlivě vyčistilo stavení, které se pak vyzdobilo zvenku i zevnitř lipovými ratolestmi. Zelené větvičky se zastrkovaly za okna a ve světnicích za obrázky svatých, aby si měl Duch svatý, až přijde do příbytku v podobě holubice, kam sednout. V době letnic pořádali chlapci jízdu králů, děvčata chodila jako královničky k pramenům studánek, aby je po zimě vyčistily. Této malé slavnosti se říkalo Otevírání studánek, při níž děvčata obcházela vesnici a koledovala. Ve městech se o svatodušních svátcích konávala slavnost zvaná "střelba ku ptáku", při které prokazovali měšťané svou střeleckou mušku. Stříleli kuší na dřevěnou atrapu znázorňující ptáka, upevněnou na tyč. Po skončení soutěže následovala bohatá hostina, která celou slavnost ukončila.

Keš:

Velikonoce jako takové jsou moc hezké svátky. Jen to velikonoční pondělí je vůči nám holkám nespravedlivé: dostaneme naboucháno a ještě za to máme nadělit "útočníkovi" odměnu. Sorry, ale takto tedy NE!!! Nejste-li příznivci Velikonoc (stejně jako ownerka), nechejte zvyk zvykem a zajděte si radši na kešky. Zrovna jedna velikonoční je tu pro vás připravena.

Veselé Velikonoce a šťastný geocaching!