Na Rovinách
V této části nad nynějším městem stávaly dříve dvě vesnice – Pněvice (starší z nich) a Roveň (od ní název „Na Rovinách“). Součástí obou byly kostely. V Pněvicích, tedy mezi nynějším polem a cestou dolů k vlakové zastávce na předměstí, stál románský kostel Sv. Václava s kaplí Sv.Michala a to ještě před tím, než se zde začalo dolovat. Ten nyní bude připomínat klenutý románský portál, naznačující pomyslnou bránu do tohoto kostela.
Bývalý kostel sv. Václava
Malý kostelík sv. Václava stával v těchto místech ještě dříve, než se Na Rovinách začalo dolovat. Byl přirozeným centrem zaniklé vsi Pněvice, založené zřejmě nedlouho před objevem stříbra a vznikem Kutné Hory. První zmínka o ní se vztahuje již k roku 1274. Zemědělskou funkci vesnice záhy zastínil hornický areál, který živelně v těchto místech vznikl. Jako jeden z mála kutnohorských kostelů byl prokazatelně postaven v románském slohu. Na rozdíl od jeho slavnějších příbuzných v obci Jakub či v Záboří to byl obyčejný jednolodní kostel podobný malínským, s poměrně nízkou, také asymetricky umístěnou věží, zakončený pravděpodobně apsidou, s jednoduchou sedlovou střechou. Z boku se k němu těsně přimykala prostá stavba, nejspíše fara, snad se školou. Jako farní kostel pečoval nejen o místní, ale i o poličanské a farníky z části dnešní Kutné Hory nespadající tehdy pod malínskou farnost. Při kostele byla i kaple sv. Michala, proto se často uváděl jmény obou světců. Ves i s kostelem byla vypálena Janem Žižkou v roce 1424, ale kostelík byl záhy obnoven a poté, když pořádek pregéřů a mincířů získal kapli v chrámu sv. Barbory, byl využíván k pohřebním účelům. Obnoveny byly i některé jednotlivé vesnické usedlosti a část hornických objektů, které existovaly ještě po řadu následujících století. Během třicetileté války byl kostel zničen a teprve v druhé polovině 17. století obnoven — již s typickou barokní střechou. V 18.století už na místě vesnice zůstal pouze kostel, ves zanikla pravděpodobně v souvislosti s koncem dolování na Roveňském pásmu. Po přenesení mincovny v 18. století do Prahy přišel kostel o své správce a připadl městu. Při rušení kostelů byl roku 1787 prodán a roku 1799 ho Josef Adler zboural a zřídil zde pole.
Ke keši:
Keš je kvůli kolizi souřadnic asi 80 m od bývalého kostela. Jedná se o biltema keš, která je umistěna ve výšce cca 5 m na stromě, na který se však neleze. Odlov takovýchto keší probíhá pomocí teleskopické tyče (biltema tyče), pomocí níž kačer danou keš sundá ze stromu a po zápisu ji obdobným způsobem vrátí na své místo. Nezapomeň si opsat čísla ABC, budou potřeba k odlovu třetí roveňské keše.