Želvy (Testudines) jsou významnou, rozmanitou a značně rozšířenou skupinou vyhynulých i recentních (v současnosti stále žijících) plazů.
Evoluce
První želvy se na zemi objevily už v éře dinosaurů, zhruba před 230 miliony lety – jsou jednou z mála skupin v současnosti žijících plazů, které známe již z období triasu. K evoluční radiaci želv dochází po tzv. Karnské pluviální epizodě, hromadném vymírání, které nastalo zhruba před 235 miliony let. Jejich evoluce byla poměrně spletitá a vykazuje množství událostí evolučních radiací i vymírání. Stále probíhá spor o to, zda se želvy vyvinuly ve vodním prostředí nebo spíše pod zemí (jako hrabaví živočichové). Do mořského prostředí se nicméně tito plazi v průběhu vývoje opakovaně vraceli. V roce 2018 byl publikován popis první známé želvy (druh Eorhynchochelys sinensis) s ještě nevyvinutým krunýřem, ale zároveň přítomným bezzubým zobákovitým zakončením čelistí. Tento plaz žil v období pozdního triasu (asi před 228 miliony let) na území dnešní Číny.
Historicky první popsanou triasovou želvou byl enigmatický druh Chelytherium obscurum, formálně popsaný již roku 1863. Později však tento taxon upadl do částečného zapomnění, až ve 21. století byl pak znovu revidován, a dnes je pokládán za zástupce čeledi Proterochersidae.
Detailní výzkum několika nových archaických zástupců želv z období druhohorního triasu dokládá, že vývoj směřující k moderním želvám byl velmi pozvolný a například formování želvího krunýře probíhalo v množství postupných kroků a trvalo miliony let. Evoluce suchozemských želv probíhala relativně pomalu a pozvolna, od skromných vývojových počátků v triasu až po rapidní, takřka globální rozšíření v průběhu kenozoika.
Mezi vývojově nejstarší známé želvy patří rody Proganochelys a Australochelys, jejich zástupci na Zemi žili ještě před oddělením vznikem sesterských linií – skrytohlavých a skrytohrdlých. Rod Australochelys je s těmito želvami spojován do společné skupiny Rhaptochelydia. V průběhu vývoje se objevily i gigantické druhy želv - v křídových mořích obří rod Archelon, na souších v pleistocénu pak například rod Megalochelys.
Ohrožení
V současnosti je značná část želví biodiverzity narušována a ohrožována činností člověka. Z celkového počtu 356 recentních druhů je celých 61 % přímo ohroženo vyhynutím. Problémem pro želvy je také lidskou civilizací vyvolaná pozvolná změna globálního klimatu, která může v budoucnu mnohé druhy želv významně ohrozit.
V roce 2000 vyhlásila American Tortoise Rescue na 23. května Světový den želv. American Tortoise Rescue je nezisková organizace založená za účelem ochrany všech druhů želv po celém světě a je sponzorem tohoto dne.
Ke keši:
Ke zjištění finálních souřadnic odpověz na jednoduchou otázku.
Může želva vylézt z krunýře?
- pokud ANO, pak finální souřadnice jsou N 49° 37.419' E 017° 15.393'
- pokud NE, pak finální souřadnice jsou N 49° 37.858' E 017° 15.625'