Na úvodních souřadnicích keš nehledejte.
V Táboře – na budově bývalé krajské věznice, na náměstí Mikuláše z Husi připomíná osobnost regionálního protinacistického odboje pamětní deska (od sochaře J. V. Duška). V táborské místní části Klokoty nese jedna z ulic jméno Jaroslava Vacka, v sousedství dvou ulic, pojmenovaných po odbojářích Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi.
Jaroslav Vacek (10. listopadu 1894 Tábor – 23. srpna 1944 Drážďany) byl československý legionář, vrchní dozorce krajské věznice, vlastenec, funkcionář protinacistického odboje, oběť nacistické okupace (popraven).
Od začátku okupace republiky se Vacek zapojil do odboje a stál v popředí snah o vytvoření koordinačního centra protinacistického odboje v regionu. V říjnu 1939 se v Písku konala tajná ustavující schůzka jednotného orgánu odboje – Jihočeského národního revolučního výboru a Vacek se stal jeho členem. Počátkem roku 1940 gestapo zatklo v protektorátu Čechy a Morava mnoho odbojářů, zejména z organizace Obrana národa. Bylo zatčeno i několik členů regionálního odboje, a tak se vytvořilo nové vedení a jedním z čelných pracovníků byl Jaroslav Vacek. Využíval svého místa v krajské věznici – zprostředkovával domluvy uvězněných před výslechy, vynášel a předával vzkazy rodinám, varoval občany Němci podezírané, v kanceláři tiskl letáky. Navazoval kontakty s lidmi z organizací Sokol, hasičů, Národního hnutí pracující mládeže i politických stran.
V roce 1942 – po vlně zatýkání – se Vacek zapojil do sloučení zbytků všech ilegálních skupin Táborska a okolí. V Borotíně, kde hned po okupaci Českých zemí vzniklo středisko odbojové činnosti, došlo v červnu 1942 k vytvoření Krajského národně-revolučního výboru (KNRV). Předsedou byl Jaroslav Vacek a vojenským velitelem major Červinka z Tábora. Tomu byli přiděleni jako poradci Vacek a Josef Pistorius z Chotovin, kteří tvořili tzv. „vojenskou radu tří“.
|
Jméno:
|
|
|
Příjmení:
|
Vacek |
|
Poslední hodnost v legiích:
|
desátník |
|
Hodnost rakousko-uherské armády:
|
vojín |
|
Bydliště:
|
|
|
Datum narození:
|
10.11.1894 |
|
Místo narození:
|
|
|
Datum a místo přihlášení do legií:
|
Odesa |
|
Poslední útvar rakousko-uherské armády:
|
|
|
Datum zařazení do legií:
|
|
|
|
|
|
Armáda, u které sloužil:
|
|
První útvar v legiích, u kterého sloužil:
|
|
Poslední útvar v legiích:
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Osobní karta legionáře, Legionářský poslužný spis
|
|
|
|
Činnost KNRV – odboje „Vacek-Červinka“ a přičleněných odbojových skupin spočívala hlavně v organizačních přípravách ozbrojeného povstání, sabotážích všeho druhu, v zpravodajské a propagační činnosti, v rozšiřování ilegálních letáků. Vacek také organizoval sbírku potravin a peněz pro rodiny zatčených. Koncem ledna 1943 po dalším zatýkání v regionu a po prozrazení jmen členů KNRV a spolupracovníků došlo také k jejich zatčení (zejména 3. února 1943). Jaroslav Vacek byl v Táboře krutě vyslýchán gestapem a musel být ošetřen v místní nemocnici. Při převozu zpět se mu podařili z auta uprchnout, ale byl gestapáky dopaden zraněný pod skálou vodopádu u nádrže Jordán. Následovalo věznění na Pankráci v Praze a v Terezíně, soud a 23. srpna 1944 poprava v sekyrárně v německých Drážďanech. Společně s Vackem byla zatčena jeho celá rodina – manželka a dcera Věra (ročník 1925) byly deportovány do koncentračního tábora a vrátily se domů do Tábora až v květnu 1945, syn byl uvězněn v Německu a tam zahynul při leteckém bombardování na jaře 1945.
Pomník obětem holocaustu
Pomník obětem holocaustu z Tábora a Táborska. Autorem díla je Karel Peřina. Pomník byl odhalen v roce 2002. V symbolickém kenotafu ve formě drátěné mříže jsou oblázky se jmény všech rodin odvlečených nacistickými transporty 12. a 16. 11. 1942 do ghetta Terezín. Pomník reprezentuje bezmála třináct stovek obětí holocaustu, z nichž jen zlomek (několik desítek) přežil útrapy genocidy.
Na stagích zjisti následující informace:
Stage 1 (Pamětní deska / budova věznice)
A = poslední číslo na tabulce
Stage 2 (Vstupní branka do parku)
B = počet slov na značce
C = počet bodů návštěvního řádu, děleno 3
Stage 3 (Pomník obětem holocaustu)
D = počet všech bílých slov na "černém pozadí", +1
Vzoreček finálních souřadnic:
N 49° 24.ADC E 14° 39.CBA
Kontrolní součet všech souřadnic: 60