Skip to content

Jaroslav Vacek / Krajská věznice - ZHVT #2 Multi-Cache

This cache is temporarily unavailable.

willy 98: V místě je staveniště, dáme tomu chvíli a uvidíme co a jak.

More
Hidden : 3/17/2023
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   small (small)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:


Na úvodních souřadnicích keš nehledejte.

V Táboře – na budově bývalé krajské věznice, na náměstí Mikuláše z Husi připomíná osobnost regionálního protinacistického odboje pamětní deska (od sochaře J. V. Duška). V táborské místní části Klokoty nese jedna z ulic jméno Jaroslava Vacka, v sousedství dvou ulic, pojmenovaných po odbojářích Janu Kubišovi a Jozefu Gabčíkovi.

Jaroslav Vacek (10. listopadu 1894 Tábor – 23. srpna 1944 Drážďany) byl československý legionář, vrchní dozorce krajské věznice, vlastenec, funkcionář protinacistického odboje, oběť nacistické okupace (popraven).

Od začátku okupace republiky se Vacek zapojil do odboje a stál v popředí snah o vytvoření koordinačního centra protinacistického odboje v regionu. V říjnu 1939 se v Písku konala tajná ustavující schůzka jednotného orgánu odboje – Jihočeského národního revolučního výboru a Vacek se stal jeho členem. Počátkem roku 1940 gestapo zatklo v protektorátu Čechy a Morava mnoho odbojářů, zejména z organizace Obrana národa. Bylo zatčeno i několik členů regionálního odboje, a tak se vytvořilo nové vedení a jedním z čelných pracovníků byl Jaroslav Vacek. Využíval svého místa v krajské věznici – zprostředkovával domluvy uvězněných před výslechy, vynášel a předával vzkazy rodinám, varoval občany Němci podezírané, v kanceláři tiskl letáky. Navazoval kontakty s lidmi z organizací Sokol, hasičů, Národního hnutí pracující mládeže i politických stran.
V roce 1942 – po vlně zatýkání – se Vacek zapojil do sloučení zbytků všech ilegálních skupin Táborska a okolí. V Borotíně, kde hned po okupaci Českých zemí vzniklo středisko odbojové činnosti, došlo v červnu 1942 k vytvoření Krajského národně-revolučního výboru (KNRV). Předsedou byl Jaroslav Vacek a vojenským velitelem major Červinka z Tábora. Tomu byli přiděleni jako poradci Vacek a Josef Pistorius z Chotovin, kteří tvořili tzv. „vojenskou radu tří“.
Jméno:
Jaroslav, Nikolaj
Příjmení:
Vacek
Poslední hodnost v legiích:
desátník
Hodnost rakousko-uherské armády:
vojín
Bydliště:
Tábor okr. Tábor
Datum narození:
10.11.1894
Místo narození:
Tábor okr. Tábor
Datum a místo přihlášení do legií:
Odesa
Poslední útvar rakousko-uherské armády:
10.drag.pl.
Datum zařazení do legií:
14.10.1916
Konec v legiích:
4.12.1919
Armáda, u které sloužil:
Čs. legie v Rusku
První útvar v legiích, u kterého sloužil:
1.jízd.pl.
Poslední útvar v legiích:
1.jízd.pl.
Zajetí:
4.12.1914, Karpaty
Kód:
Vrátil se do vlasti
Zraněn:
Ano
Prameny:
Osobní karta legionáře, Legionářský poslužný spis
Poznámka:
popraven 23.8.1944

 

Činnost KNRV – odboje „Vacek-Červinka“ a přičleněných odbojových skupin spočívala hlavně v organizačních přípravách ozbrojeného povstání, sabotážích všeho druhu, v zpravodajské a propagační činnosti, v rozšiřování ilegálních letáků. Vacek také organizoval sbírku potravin a peněz pro rodiny zatčených. Koncem ledna 1943 po dalším zatýkání v regionu a po prozrazení jmen členů KNRV a spolupracovníků došlo také k jejich zatčení (zejména 3. února 1943). Jaroslav Vacek byl v Táboře krutě vyslýchán gestapem a musel být ošetřen v místní nemocnici. Při převozu zpět se mu podařili z auta uprchnout, ale byl gestapáky dopaden zraněný pod skálou vodopádu u nádrže Jordán. Následovalo věznění na Pankráci v Praze a v Terezíně, soud a 23. srpna 1944 poprava v sekyrárně v německých Drážďanech. Společně s Vackem byla zatčena jeho celá rodina – manželka a dcera Věra (ročník 1925) byly deportovány do koncentračního tábora a vrátily se domů do Tábora až v květnu 1945, syn byl uvězněn v Německu a tam zahynul při leteckém bombardování na jaře 1945.


Pomník obětem holocaustu

Pomník obětem holocaustu z Tábora a Táborska. Autorem díla je Karel Peřina. Pomník byl odhalen v roce 2002. V symbolickém kenotafu ve formě drátěné mříže jsou oblázky se jmény všech rodin odvlečených nacistickými transporty 12. a 16. 11. 1942 do ghetta Terezín. Pomník reprezentuje bezmála třináct stovek obětí holocaustu, z nichž jen zlomek (několik desítek) přežil útrapy genocidy.


Na stagích zjisti následující informace:

Stage 1 (Pamětní deska / budova věznice)

A = poslední číslo na tabulce

Stage 2 (Vstupní branka do parku)

B = počet slov na značce
C = počet bodů návštěvního řádu, děleno 3

Stage 3 (Pomník obětem holocaustu)

D = počet všech bílých slov na "černém pozadí", +1

 

Vzoreček finálních souřadnic:

N 49° 24.ADC  E 14° 39.CBA

 Kontrolní součet všech souřadnic: 60

 

Additional Hints (Decrypt)

mryran, ynzcn

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)