Série Návraty do minulosti nám má připomenout časy dávno minulé, časy dětství a mládí našich babiček a dědečků (a snad možná i praprarodičů), kteří nepořebovali řešit, zda je na tom či onom místě dostupná wifina nebo co kdo lajknul na Facebooku. Namísto toho šli do polí pást krávy či husy, seděli v trávě a mezi sebou si povídali. Dívky si vyprávěly o nedělní tancovačce, o tom, jak pletly košíky z vrbového proutí, o barevných výšivkách na ubrusech do výbavy. Chlapci vyřezávali píšťalky nebo dřevěné koníky, hráli kuličky nebo sekli trávu pro králíky. Co z toho dnes umí naše děti a mládež? Maximálně tak najít si na webu postupy k výrobě něčeho užitečného, aby po chvíli web zavřeli a vyhledali něco jiného, protože si vzpomněli, že si ještě neprohlédli fotky ze školního turnaje v pojídání cheesburgerů. Mrzuté, viďte!?
Vraťme se nyní alespoň v duchu o takových 100 až 150 let zpátky v čase.
Jak naši prapředkové prožívali LÉTO?
Svátek Božího Těla - Slavil se po uplynutí 11 dnů od Božího hodu svatodušního (Letnice), což bývalo mezi 21. květnem a 24. červnem. Lidé šli na Boží Tělo do kostela a s sebou si nesli na posvěcení věnečky a věnce zhotovené z různých lučních bylin. Posvěcené věnečky chránily celé hospodářství před blesky a krupobitím. Před každým domem bývalo tento den pečlivě zameteno. Rodiny stavěly před svým stavením malé oltáře, u kterých se pak zastavoval průvod s knězem.
Senoseč - Sena sečeného na začátku léta si hospodyně nesmírně vážily a dávaly je dobytku jako lék. Kdo však sekal trávu na Svatodušní svátky, tomu mělo vypadat tolik vlasů, kolik posekal stébel. Sušení sena se účastnili všichni členové domácnosti, hospodáři i čeledínové, matky s dětmi i "vejminkáři" (babičky a dědové), obzvlášť když se blížila bouřka s deštěm.
Koupání v rybníku - Že byla tehdy v rybnících voda čistější? Ale kdeže! Jenom se neřešily sinice, řasy a hygiena. Po namáhavé celodenní práci na sluncem rozžhaveném poli bylo osvěžení v rybníku více než příjemné, navíc ze sebe člověk spláchl pot a prach...
Svatojánská noc - V předvečer svátku svatého Jana Křtitele se slavila svatojánská noc, která navazovala na oslavy letního slunovratu. Během dne svobodné dívky pletly svatojánské věnečky, které pak pouštěly po proudu potoka. Věřily, že kam věneček dopluje, tam se dívka vdá. Večer se na kopcích zapalovaly svatojánské ohně, které představovaly životodárné slunce v těchto dnech dosahující nejvyšší síly. Lidé také věřili, že této noci ožívají tajemné síly a země vydává své poklady. Rozestupovaly se skály a otevírala země. K nalezení místa s pokladem bylo zapotřebí nalézt kvetoucí kapradí, které kvetlo přesně o půlnoci a vydávalo zlatou záři. Získat takový květ však nebylo vůbec snadné, střežily ho temné mocnosti: čerti, čarodějnice, bludičky nebo mohl člověk narazit na bludný kořen.
Poutě - Jít na pouť, to tehdy znamenalo navštívit nějaké vzdálenější posvátné místo. Poutě se slavily k uctění památky světce, kterému byl poutní kostel zasvěcen (sv. Anna - Anenská pouť, sv. Prokop - Prokopská pouť, Nanebevzetí Panny Marie - Mariánská pouť...). Cesta mnohdy trvala i několik dní. Při takovém putování se tvořily průvody a během cesty se lidé modlili nebo zpívali zbožné písně. Přespávali v hostincích, na farách nebo jen tak pod širým nebem. Příbuzným, kteří se kvůli chatrnému zdraví nebo stáří nemohli poutě zúčastnit, kupovali poutníci svaté obrázky, růžence nebo jiné památky, které měly připomínat pouť na svaté místo. Vyvrcholením celé poutě byla slavnostní mše svatá za účasti kněze (nebo i více kněží), jáhnů, ministrantů, řeholníků a řeholnic, družiček, muzikantů a stovek poutníků.
Keš:
Letní keš je umístěna poblíž pily, ale není v jejím areálu. Na místo se dostanete z ulice Tovární kolem Sigmy, projedete tunelem a dáte se cestou vlevo. Před areálem trafostanice opět vlevo přes slepou kolej a ještě kousíček rovně. Keš je na stromě ve výšce asi 7 metrů, strom má větve docela nízko a dobře se na něj leze. Ale určitě dávejte pozor, jsou tam i suché větve. Lezete na vlastní nebezpečí. S keškou zacházejte ohleduplně, ať nám dlouho vydrží.
Přeji všem krásné a prosluněné léto!
Happy geocaching!