Čestmír (Ehrenfried) Patzel

Pocházel z Chabařovic (německy Karbitz), vesnice u Ústí nad Labem ze smíšeného manželství: česká matka Františka roz. Krauskopfová, otec Ferdinand německé národnosti. Začínal v místním DFK Karbitz vzhledem k drobné postavě v útočné řadě, ale neměl dostatečnou sílu v nohách a tak se postupně propadl do klubové svatyně. Jako sedmnáctiletou oporu dorosteneckého týmu si jej vyhlídli šíbři nedalekého Teplitzer FK 1903, v červenci 1932 se objevil v modrobílém dresu teplického dorostu a po několika zkouškách v přátelských utkáních prvního mužstva se ještě ne osmnáctiletý objevil v brance prvního ligového mužstva.

O dva roky později odjel s československým výběrem na mistrovství světa do Itálie. Horečně se totiž hledal druhý gólman, který by kryl záda brankařské jedničce Pláničkovi.  Z kandidátů postupně odpadli  Benda (Viktoria Žižkov), Jabornický (Viktoria Plzeň), Hubek (I. ČsŠK Bratislava), Zahajský (AFK Kolín), Šimek (AFK Bohemians) a nakonec i Kašpar (SK Meteor VIII).

Na mistrovství Patzl nedostal příležitost, zbyla na něj pouze lavička náhradníků s čestnou funkcí nosiče občerstvení pro umdlené spolubojovníky.

Za tým Československa nastoupil ke čtyřem zápasům, proti Rakousku v roce 1935 střídal po 19 minutách zdravotně nezpůsobilého Pláničku. A čelil vycházející soupeřově hvězdě Josefu Bicanovi, nejlepšímu střelci v historii fotbalu. Skórovat mu nedovolil.  

Po mnichovském paktu v září 1938 bylo německým mužstvům důrazně „doporučeno“ se českých soutěží nezúčastnit, kluby ze Sudet byly zařazeny do říšských. Tím byl předznamenán i jeho další fotbalový i životní osud. Tepličtí startovali od podzimu 1938 v Mistrovství Německa v Župě Sudety (Meisterschaft Gau Sudeten). V letech 1940-1941 byl sudetoněmecké kluby rozpouštěny a všichni členové převedeni do NSTG  (National  Sozialistische Turn Gemeindschaft).

Patzl odešel v roce 1939 do 1. SV Jena 03 a v červnu 1942 přestoupil do Kickers Offenbach, kde ukončit bohatou sportovní kariéru.