Byl jeden pes a ten neměl dobrého pána, měl pána, který ho nechával o hladu. Když už to u něho nemohl déle vydržet, smutně odešel. Na silnici ho potkal vrabec a ptal se ho: „Pročpak jsi tak smutný bratříčku?“ Pes mu odpověděl: „Mám hlad a nemám co žrát.“ Tu řekl vrabec: „Pojď se mnou do města, bratříčku, tam tě dosyta nakrmím.“
Tak se spolu vydali do města. A když přišli před řeznický krámek, řekl vrabec psovi: „Stoupni si tadyhle, shodím ti kus masa.“ Sedl si na pult, rozhlédl se, nepozoruje-li ho někdo, a pak začal klovat do jednoho kusu masa, tahal ho a škubal tak dlouho, až byl už docela na krajíčku a nakonec spadl na zem. Pes ho chňapl do tlamy, utekl s ním do kouta a sežral ho.
Když to všechno pes snědl, řekl vrabec: „Tak co, bratříčku, už máš dost?“ – „Ano,“ řekl pes. „Pojď, projdeme se teď trochu za městem.“ Šli tedy spolu ven z města směrem k lesu. Ale bylo horko, a když se chvilku tak procházeli, řekl pes: „Jsem unavený a rád bych si chvilku zdříml.“ – „Jen se prospi,“ řekl vrabec, „sednu si zatím na větev.“ A tak se pes natáhl ve stínu stromu a usnul.
Jak tak ležel a spal, šel tamtudy hajný. Vrabec si všiml, že jde zrovna tam, kde spí pes a má připravenou flintu. Zavolal na něho: „Hajný nedělej to, nebo se ti pomstím a přijde tě to draho!“ Hajný si však broukl do vousů: „Ty bys mi tak zrovna mohl něco udělat!“ Ozval se výstřel a pes zůstal ležet mrtev.
„Zabil jsi mi bratříčka psa a to tě bude mrzet.“ – „To zrovna, copak ty mi můžeš udělat!“ Odfrkl hajný a šel dál. Když se k večeru vrátil z pochůzek domů, přivítala ho tam nešťastná žena. „Ach muži, kdybys věděl, jaký zlý pták se k nám nastěhoval, celou dobu mi tu štěbetá nad hlavou, že se nám zle povede a já ho nedokážu odehnat.“ Hajný vstoupil do světnice, tu popadl sekeru a vztekle ji hodil po vrabci. Rozbil okenní tabulky, ale vrabčáka nezasáhl.
Celý bez sebe a zaslepen zuřivostí popadl znovu sekeru, a jak vrabec poskakoval z místa na místo, rozbíjel postupně celé své zařízení i zdi domku. A přesto vrabce nezasáhl. Ten se usadil na hlavě jeho ženy a volal znovu: „Zle se vám povede!“ Rozzuřený hajný se znovu rozmáchl sekerou, ale v rozčílení se minul cílem a zaťal ženě sekeru do hlavy. Ta padla mrtva k zemi. Vrabec jen zamával křidélky a už byl ten tam.
Vrabčákova šifra:
Smutný osud bratříčkův je k zlosti, avšak i z hajného zbyly jen kosti.
N 49° 09. ??? E 16° 19. ???
Pokud se vydáte pro keš i se svým chlupatým společníkem, pak si dávejte opravdu velký pozor na hajného.
Přeji úspěšný nález!