Tak jako mají Středočeši svůj Posázavský Pacifik, pro Plzeňáky je srdeční záležitostí romantická železniční trať z Pňovan do Bezdružic. Tato malebná lokálka se vine krajinou plnou historických i přírodních zajímavostí (a mnoha zajímavých keší) přes přehradu Hracholusky až k minerálním pramenům Konstantinolázeňska.
Místní železnicní trať Pňovany – Bezdružice byla dobudována po dvou letech stavby v roce 1901, je dlouhá 24 km a v jízdních řádech ČD je vedena pod číslem 177. Největší stoupání je 26 promile a minimální poloměr oblouku 190 metrů, maximální traťová rychlost je 60 km/h. Včetně koncových stanic je na trati celkem deset zastávek, z toho pět s kolejovým rozvětvením. Nachází se na ní 32 železničních přejezdů, z nichž jen dva jsou zabezpečeny světelným zabezpečovacím zařízením, a jeden je trvale uzavřen mechanickými závorami, které jsou již jen málokde k vidění.
Nejvyšším místem na trati je koncová stanice Bezdružice ve výšce 575 m.n.m., nejnižším je naopak most přes údolí Mže ve výšce 391 m.n.m. Jízdní doba motorových vlaků je 41-43 minuty.
Souřadnice keše získáte odlovením série LAB keší Bezdružická lokálka. V žádném případě při odlovu nevstupujte do kolejí, všechny stage jsou přístupné po pohodlných cestách nebo turistické značce.
Motorové vozy řady M 131.1 přezdívané Hurvínek jsou dvounápravové železniční osobní motorové vozy, které byly vyráběny v letech 1948 - 1956 v závodech Tatra Kopřivnice a Vagónka Studénka. Celkově bylo vyrobeno 549 těchto vozů, které byly určeny pro zabezpečení osobní železniční dopravy na tratích ČSD. Jednalo se o nejrozšířenější řadu motorových vozů provozovaných ČSD. V současnosti již nejsou v pravidelném provozu, některé z vozů řady M 131.1 jsou zachovány jako historická provozní vozidla.
Železniční muzeum v Bezdružicích bylo dokončeno v létě 2013 a dokumentuje historii železniční dopravy v Plzeňském kraji a především na trati Pňovany – Bezdružice. Návštěvníci si zde mohou prohlédnout fotografie a písemné materiály z historie železnice, repliku staniční dopravní kanceláře, interaktivní naučné prvky a modely stanic a tratí.
Vedle budovy muzea je umístěn segment původní konstrukce mostu přes Hracholuskou přehradu a původní kilometrovník železniční trati.
Nedaleko Studánky Lásky se nachází viadukt přes potok Hadovka, který má jednu zajímavost. V době parních vlaků bylo potřeba do lokomotiv doplňovat vodu, která byla před závěrečným sedmikilometrovým stoupáním na mostě v km 16,9 doplňována přímo z potoka. Dodnes se přímo pod mostem dochovala nádrž, odkud se voda čerpala do nádrží lokomotiv pomocí jejich páry. Systém fungoval až do 60. let 20. století.
Pňovanský most přes údolí Mže tvoří tři ocelová mostní pole o celkové délce cca 210 m. Jeho výška nad dnešní hladinou vodní nádrže Hracholusky je přibližně 30 m, nade dnem údolí pak 50 m. Pro lokální dráhu do Bezdružic byl zprovozněn 6. června 1901.
V letech 2018-2019 proběhla rekonstrukce mostu, kdy byla vyměněna ocelová mostní pole.
K lokálce vždy neoddělitelně patřila také nádražní hospoda v Novém Dvoře (dnes žst. Pňovany) nazývaná "Lojzovna", která byla oblíbena zejména mezi trampy a zdejšími chataři. O víkendech zde bývalo plno jak přes den, tak zejména o víkendech večer, kdy zde probíhaly četné zpívané. S postupem doby a poklesem počtu chatařů a turistů přijíždějících vlakem počet hostů klesal a dnes již je Lojzovna uzavřena...