Už jste se někdy na svých toulkách dostali na místo, kde rostou nízké, košaté a různě pokroucené lesní stromy v pravidelné vzdálenosti 5 - 8m od sebe, jako v nějakém sadu?
Zrovna tak to vypadá v okolí této keše. Nebo že by zde někomu přerostly modřínové bonsaje? Ale ne...
Na tomto místě, velkém 2,11 ha, vysadil ŠLP Křtiny v roce 1984 semenný sad modřínu opadavého (Larix decidua).
Semenné sady jsou speciální výsadby dřevin, sloužící k produkci semen pro pěstování sadebního materiálu lesních dřevin, ale také k zachování ohrožených dřevin nebo určité cenné regionální populace. Můžeme se v nich setkat kromě modřínu i s borovicemi (jako třeba v místě keše GC9XJVT Skřítek Borovičníček nebo lípami, javory a dalšími lesními dřevinami.
Zakládání semenných sadů má svá pravidla. K výsadbě se používají nejčastěji tzv. „klony“, tak jako u skutečných ovocných sadů. Pro semenné sady se však rouby odebírají z vybraných nejkvalitnějších stromů – klonů – přímo v lesních porostech. Tuto práci zajišťují trhači za pomoci horolezecké techniky. Stromům, ze kterých se rouby odebírají, se v lesnické hantýrce říká „výběrové stromy“. Bývají v lese označeny dvěma vodorovnými žlutými pruhy po obvodu kmene.
V lesní školce se rouby naroubují na kvalitní sazenice vypěstované ze semen. Tímto způsobem – vegetativním množením – je zajištěno, že nový jedinec neboli klon, má přesně stejné vlastnosti jako strom, ze kterého byl roub odebrán. Jakmile roubovanci – klony – dostatečně vyspějí a zesílí, vysázejí se na oplocenou plochu. Semenný sad je založen.
Tím, že odebíráme rouby z dospělých, plodících stromů, „kopírujeme“ do nového jedince i věk rodičovského stromu. Klony v semenném sadu proto začínají plodit velmi brzy – již během několika let. Aby plodily hodně a šišky bylo možné snadno sklízet, provádí se pravidelný ořez neboli tvarování. Vznikají tak nízké a košaté tvary korun a celá plocha vypadá opravdu více jako sad než jako les.
A jak a kudy putuje modřínové semínko, než se dostane z mateřského stromu do školky, kde z něj vyroste nový stromek?
Sebrané šišky jsou uskladněny v dřevěných boxech, které jsou pečlivě popsány. Šišky z různých lokalit se totiž nesmějí promíchat. Pak se šišky přepravují do sušicích komor, kde se na roštech působením tepla otevírají. Otevřené šišky propadnou do speciálního bubnu s malými otvory, kde se z nich otáčením bubnu uvolňují semínka. V každém jednotlivém bubnu jsou opět doprovázena svým "rodným listem" s údaji, odkud pocházejí. Z luštírny semena pokračují na různé čisticí linky, kde se z nich vyfoukávají nečistoty, zbavují se křidélek (ta překážejí při setí) a odebírají se z nich vzorky pro zkoušku klíčivosti. Cesta semen pak končí ve vakuové balírně, kde z nich vznikají úhledné kompaktní balíčky. V této podobě je lze při teplotě +3°C skladovat i několik let (např. u smrku až deset let). Přesto se každý rok z uskladněných semen odebírá vzorek a ověřuje se jejich klíčivost. Když přijde čas, putují semínka ze skladu do lesních školek. Tam semena vyklíčí a vyrostou z nich semenáčky - miniaturní stromečky s ohebným kmínkem, jednou či dvěma větvičkami a několika jehlicemi. Na určené místo v lese se vysazují, když jim je jeden či dva roky.
Stromy neplodí každoročně, tzv. semenné roky se opakují v delších časových odstupech: modřín, stejně jako buk a borovice, plodí jednou za tři až pět let, smrk jednou za deset let. Semenářský závod je však schopen zásobu semen získanou v těchto semenných letech uchovávat a skladovat, aniž by semena výrazně ztrácela klíčivost, a podle potřeby je poskytovat různým školkařským podnikům průběžně, kdykoliv je potřebují pro vypěstování sazenic.
Ze 100 kg modřínových šišek můžeme získat 5kg nových semínek. V tom je modřín přeborník, borovice vydá ze 100 kg šišek jen 1,5 kg a smrk 3 kg semínek.
A co z takového semínka může vyrůst? Zkuste si zajít ke Trojáku u Habrůvky, keš GC4VE9P Nejvyssi pamatny modrin v Ceske republice. Společně s několika dalšími modříny v okolí se jedná o pozůstatek zhruba 200 let starého vytěženého porostu. Modřín se zde začal pěstovat po roce 1770, kdy křížením alpského a sudetského modřínu došlo ke vzniku místní populace označované jako modřín adamovský.
Kmen stromu má zbytnělou bázi a ve výšce 2,5 m se rozděluje ve 3 kmeny. Má obvod 458 cm a stáří přes 200 let. Je zdravý, přirůstavý, plodný. Je označován za nejvyšší památný strom v ČR, i když o jeho přesné výšce jsou i přes opakovaná měření vedeny spory a výška je udávána 58 m, 48 m, či 43 m.
Ke keši:
Úvodní souřadnice vás přivedou k modřínovému sadu. Krabičku najdete po vyluštění jednoduché šifry. Finální souřadnice jsou pak:
49°14.X
016°40.Y
BYOP - V keši není tužka.
A pokud budete chodit potichu, tak třeba taky uvidíte to co my, když jsme šli keš ukládat. Přece jen jsme v lese Lišky Bystroušky...
Friendly FTF
Každý kdo nalezne keš v den publikace a nebo také v nejbližší následující den může logovat FTF.