Lobezský park

Vydej se na lokalitu, kterou najdeš přímo ve městě Plzni na pravém břehu řeky Úslavy. Najdeš zde krásný prostor k odpočinku. Zároveň potkáš vedle upravených ploch přírodní místa, která nabízí domov mnoha živočichům a rostlinám.

Lobezský park vznikl v roce 1933 na místě vytěženého pískovcového lomu. Kvůli úpravám bylo třeba přemístit stovky tun zeminy. K tomu sloužila úzkorozchodná dráha. Po roce 1945 sem již lidé nechodili na odpolední vycházky a park postupně zarůstal. Jeho část byla zabrána na výstavbu bytových domů. K obnově došlo až po roce 1990.

Podél řeky se nachází řada topolů černých vlašských. Topoly se vysazovaly také podél cest a silnic nebo okolo hřišť a stadionů. Tento strom dovede vytvořit bariéru proti prachu a hluku. Přežije ve městském suchém a znečištěném prostředí. V krajině jej snadno poznáš podle typické sloupovité koruny.

Zarůstání ploch

Část území na břehu řeky je ponechaná bez pravidelné péče. Volné plochy zarůstají rostlinami, dřevinami a křovinami. Na těchto místech můžeme pozorovat také tzv. expanzní a invazivní druhy. K nim patří třtina křovištní, vratič obecný, zlatobýl kanadský nebo trnovník akát. Jsou to druhy rostlin, které se na daném místě díky vhodným podmínkám snadno šíří. Expanzivní jsou domácí druhy (například vratič obecný) a invazivní (například trnovník akát) pochází z jiných míst, ze kterých je většinou přivezl člověk.

Život v tůních

V Lobezském parku a jeho nejbližším okolí najdeš hned několik tůní. Slouží nejen lidem ke koupání, ale také jako domov celé řady zajímavých vodních rostlin a živočichů. V těchto vodách žijí tři druhy zelených skokanů – skokan skřehotavý (Pelophylax ridibundus), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae) a skokan zelený (Pelophylax esculentus), přičemž poslední jmenovaný je vlastně křížencem obou předchozích druhů jsou poměrně obtížně odlišitelné podle vzhledu, pro cvičené ucho trochu snáze podle hlasových projevů. Někdy se proto uvádí souhrnně jako „zelení skokani“.

Plzeňské poklady mají i své webové stránky.