Na jaře jsem se byl podívat na výstavě v Hořickém muzeu věnované smírčím křížům, zajímavým drobným památkám, dodnes skrývajících řadu tajemství. Výstava i přednáška nanejvýš zajímavá a tak jsem se rozhodl pozvat Vás na některé dosud zachované kříže v našem okolí. Název série jsem převzal z výše uvedené výstavy. Tyto památky tiše upomínají na tragické události, které se mezi lidmi odehrály v dávných časech. Spousta těchto památek se do dnešních dnů nedochovala, zájem o ně byl malý a tak často skončily nenávratně v zemi. Pár se jich podařilo později vypátrat, ale většina z nich je nenávratně ztracena. K většině z nich se váže nějaká místní lidová pověst.
Vznikaly už od 14. století — v době středověku, kdy právo a zákony nefungovaly, jak by měly a tak bylo možno při trestání provinilců uplatnit systém tzv. smírčího práva, kdy byl provinilci uložen nějaký úkol, kterým odčinil svůj zločin.
Soudnictví ve středověké západní Evropě vycházelo z křesťanského kanonického práva založeného na hodnotách duchovních, svědomí a rozumu. Život na naší zemi nám daroval Bůh. A lidský život byl chápán jako nejvyšší hodnota. Pro spásu lidí, jejich vykoupení od hříchu Ježíš Kristus zemřel na kříži. Vraždou, usmrcením člověka pohrdl jedinec Kristovou výkupnou obětí a darem stvoření. Toto jednání si vůči živoucímu Bohu žádalo usmíření – potvrdit, že si křesťané váží Vykupitelova kříže. A tak vedle odškodnění pozůstalých byli pachatelé zločinu odsuzováni ke stavbě smírčích křížů.
Vzhled těchto kamenů bývá buď ve tvaru kříže, nebo má podobu jednolitého kusu opracovaného pískovcového či žulového plochého kamene s vyznačeným křížem a případně vyrytým textem na jeho přední straně. Některé kameny a kříže nesou i vyrytý symbol vražedného nástroje.
Smírčí kříž # 1 - Chloumek
Kříž se nachází na západním okraji vsi u zahrady domku č.p.10 na místě, kudy ještě na sklonku 19. století vedla cesta do Hořic. V roce 1885 byl zdokumentován, podrobně popsán a zakreslen. Monolit dosahuje výšky 85 cm a šířky 42 cm, je vytesaný z hrubozrného tvrdého pískovce a v jeho středu je dnes již málo znatelná rytina latinského kříže. Podle vyprávění Antonína Rudla, učitele c.k. odborné školy hořické se ke kříži vztahuje tato pověst: "Dva řezníci koupili ve statku č.p. 9 dobytek, nepohodli se, dali se do hádky a posléze do rvačky, jeden druhého zabil či oba zabití byli na tomto místě pochováni".
Nejlepší přístup ke keši od přístupového bodu (N 50° 21.947' E 15° 41.240') podél plotu zahrady až na roh, kde se kříž nachází.
Zdroj: výstava "Smírčí kříže Podkrkonoší", foto vlastní