Continental shelf
A continental shelf is a portion of a continent that is submerged under an area of relatively shallow water, known as a shelf sea. Much of these shelves were exposed by drops in sea level during glacial periods. The shelf surrounding an island is known as an insular shelf.
The continental margin, between the continental shelf and the abyssal plain, comprises a steep continental slope, surrounded by the flatter continental rise, in which sediment from the continent above cascades down the slope and accumulates as a pile of sediment at the base of the slope. Extending as far as 500 km (310 mi) from the slope, it consists of thick sediments deposited by turbidity currents from the shelf and slope. The continental rise's gradient is intermediate between the gradients of the slope and the shelf.
Under the United Nations Convention on the Law of the Sea, the name continental shelf was given a legal definition as the stretch of the seabed adjacent to the shores of a particular country to which it belongs.
Topography
The shelf usually ends at a point of increasing slope (called the shelf break). The sea floor below the break is the continental slope. Below the slope is the continental rise, which finally merges into the deep ocean floor, the abyssal plain. The continental shelf and the slope are part of the continental margin.
The shelf area is commonly subdivided into the inner continental shelf, mid continental shelf, and outer continental shelf, each with their specific geomorphology and marine biology.
The character of the shelf changes dramatically at the shelf break, where the continental slope begins. With a few exceptions, the shelf break is located at a remarkably uniform depth of roughly 140 m (460 ft); this is likely a hallmark of past ice ages, when sea level was lower than it is now.
The continental slope is much steeper than the shelf; the average angle is 3°, but it can be as low as 1° or as high as 10°.
Shelf seas
"Shelf seas" refers to the ocean waters on the continental shelf. Their motion is controlled by the combined influences of the tides, wind-forcing and brackish water formed from river inflows (Regions of Freshwater Influence). These regions can often be biologically highly productive due to mixing caused by the shallower waters and the enhanced current speeds. Despite covering only about 8% of Earth's ocean surface area[ shelf seas support 15–20% of global primary productivity.
In temperate continental shelf seas, three distinctive oceanographic regimes are found, as a consequence of the interplay between surface heating, lateral buoyancy gradients (due to river inflow), and turbulent mixing by the tides and to a lesser extent the wind.
In shallower water with stronger tides and away from river mouths, tidal turbulence overcomes the stratifying influence of surface heating, and the water column remains well mixed for the entire seasonal cycle.
In contrast, in deeper water, the surface heating wins out in summer, to produce seasonal stratification with a warm surface layer overlying the isolated deep water.
(The well mixed and seasonally stratifying regimes are separated by persistent features called tidal mixing fronts.)
A third regime which links estuaries to shelf seas, Regions of Freshwater Influence (ROFIs), is found where estuaries enter shelf seas, for example in the Liverpool Bay area of the Irish Sea and Rhine Outflow region of the North Sea. Here, stratification can vary on timescales from the semidiurnal tidal cycle through to the springs-neap tidal cycle due to a process known as "tidal straining".
Shelf seas are much richer in nutrients than other seas because photosynthesis is most intense at this depth. They have thus become traditional fishing grounds.
About this place
This place is interesting also for another reason: all year round you can observe here young LEMON SHARKS.
Questions:
To log this Earthcache, please visit Waypoint 1 and answer the following tasks and send me them first. After that you can log immediately.
- Desribe the stones in sea self. Size, shape, color.
- Describe in your own words how you think the sea shelf was formed?
- Are the rocks at the bottom of the sea smooth or covered with something? If so, what is it?
- Post a picture of yourself / your GPS. The picture must be taken from sea (Waypoint 1) with mountain located in north from your location.
Remember: your log will be deleted without notice if you don’t send any answers
Kontinentální šelf
Kontinentální šelf je část kontinentu, která je ponořena pod oblastí relativně mělké vody, známé jako šelfové moře. Velká část těchto šelfů byla obnažena poklesem mořské hladiny během dob ledových. Šelf obklopující ostrov se nazývá ostrovní šelf.
Kontinentální okraj mezi kontinentálním šelfem a abyssálskou rovinou tvoří strmý kontinentální svah obklopený plošší kontinentální vyvýšeninou, na níž se sedimenty z výše položeného kontinentu kaskádovitě snášejí po svahu a hromadí se jako hromada sedimentů na úpatí svahu. Táhne se až 500 km od svahu a skládá se z hustých sedimentů, které se usazují vlivem zákalových proudů z šelfu a svahu. Sklon kontinentální vyvýšeniny je prostřední mezi sklonem svahu a šelfu.
Podle Úmluvy OSN o mořském právu byl název kontinentální šelf právně definován jako úsek mořského dna přiléhající k pobřeží určitého státu, kterému patří.
Topografie
Šelf obvykle končí v místě s rostoucím sklonem (tzv. šelfový zlom). Mořské dno pod zlomem je kontinentální svah. Pod svahem je kontinentální vyvýšenina, která nakonec přechází do hlubokého oceánského dna, tzv. abyssální roviny. Kontinentální šelf a svah jsou součástí kontinentálního okraje.
Oblast šelfu se běžně dělí na vnitřní kontinentální šelf, střední kontinentální šelf a vnější kontinentální šelf, z nichž každý má svou specifickou geomorfologii a mořskou biologii.
Charakter šelfu se dramaticky mění na šelfovém zlomu, kde začíná kontinentální svah. Až na několik výjimek se šelfový zlom nachází v pozoruhodně jednotné hloubce zhruba 140 m (460 stop); to je pravděpodobně znakem minulých dob ledových, kdy byla hladina moře nižší než nyní.
Kontinentální svah je mnohem strmější než šelf; průměrný úhel je 3°, ale může být i 1° nebo 10°.
Šelfová moře
"Šelfová moře" označují oceánské vody na kontinentálním šelfu. Jejich pohyb je řízen kombinovanými vlivy přílivu a odlivu, větrného proudění a slaných vod vznikajících v důsledku přítoku řek (oblasti sladkovodního vlivu). Tyto oblasti mohou být často biologicky vysoce produktivní díky promíchávání způsobenému mělčími vodami a zvýšenou rychlostí proudění. Přestože šelfová moře pokrývají jen asi 8 % plochy oceánů na Zemi, podílejí se 15-20 % na celosvětové primární produktivitě.
V kontinentálních šelfových mořích mírného pásma se vyskytují tři odlišné oceánografické režimy, které jsou důsledkem vzájemného působení povrchového ohřevu, bočních vztlakových gradientů (způsobených přítokem řek) a turbulentního míchání způsobeného přílivem a odlivem a v menší míře větrem.
V mělčích vodách se silnějším přílivem a od ústí řek překonává přílivová turbulence stratifikační vliv povrchového ohřevu a vodní sloupec zůstává dobře promíchaný po celý sezónní cyklus.
Naproti tomu v hlubších vodách v létě vítězí povrchové ohřívání a vzniká sezónní stratifikace s teplou povrchovou vrstvou nad izolovanou hlubokou vodou.
(Dobře promíchané a sezónně stratifikované režimy jsou odděleny trvalými prvky nazývanými přílivové míchací fronty).
Třetí režim, který spojuje ústí řek s šelfovými moři, oblasti sladkovodního vlivu (ROFI), se vyskytuje v místech, kde ústí řek vstupují do šelfových moří, například v oblasti Liverpoolského zálivu v Irském moři a v oblasti odtoku Rýna v Severním moři. Zde se stratifikace může měnit v časových intervalech od půlnočního přílivového cyklu až po jarní přílivový cyklus v důsledku procesu známého jako "přílivové napínání".
Šelfová moře jsou podstatně bohatší na živiny, než ostatní moře, protože do této hloubky probíhá fotosyntéza nejintenzivněji. Stala se tak místy tradičního rybolovu.
O tomto místě
Toto místo je zajímavé ještě z jednoho důvodu: po celý rok zde můžete pozorovat mláďata ŽRALOKŮ CITRONOVÝCH.
Otázky:
Pro zalogování této earthcache prosím nejprve navštivtě Waypoint 1 a zodpovězte následující úkoly a pošlete mi je. Poté můžete ihned logovat.
1) Popište horniny v mořském šelfu. Velikost, tvar a barvu.
2) Popiště vlastními slovy, jak podle vás mořský šelf vznikl?
3) Jsou kameny na dně moře hladké nebo něčím pokryté? Pokud ano, co to je?
4) Zveřejněte obrázek sebe / své GPS. Fotka musí být pořízena z moře (Waypoint 1) s horou, která se nachází na sever od vaší polohy.
Nezapomeňte: Váš záznam bude bez upozornění smazán, pokud nepošlete žádnou odpověď.
Plataforma continental
Uma plataforma continental é uma porção de um continente que está submersa sob uma área de água relativamente rasa, conhecida como uma plataforma marítima. Muitas destas prateleiras foram expostas por quedas no nível do mar durante períodos glaciares. A plataforma que rodeia uma ilha é conhecida como plataforma insular.
A margem continental, entre a plataforma continental e a planície abissal, compreende uma encosta continental íngreme, rodeada pela subida continental mais plana, na qual os sedimentos do continente acima das cascatas descem pela encosta e se acumulam como uma pilha de sedimentos na base da encosta. Estendendo-se até 500 km da encosta, consiste em sedimentos espessos depositados por correntes de turbidez da plataforma e da encosta. O declive do talude continental é intermediário entre o declive do talude e a plataforma.
Nos termos da Convenção das Nações Unidas sobre o Direito do Mar, o nome plataforma continental recebeu uma definição legal como a extensão do fundo marinho adjacente às margens de um determinado país a que pertence.
Topografia
A prateleira normalmente termina num ponto de declive crescente (chamado de ruptura da prateleira). O fundo do mar abaixo do ponto de ruptura é a inclinação continental. Abaixo da encosta está a subida continental, que finalmente se funde no fundo do oceano, a planície abissal. A plataforma continental e a encosta fazem parte da margem continental.
A área da plataforma é normalmente subdividida na plataforma continental interna, plataforma continental média, e plataforma continental externa, cada uma com a sua geomorfologia e biologia marinha específicas.
O carácter da plataforma muda drasticamente na ruptura da plataforma, onde começa o declive continental. Com algumas excepções, a ruptura da plataforma está localizada a uma profundidade notavelmente uniforme de cerca de 140 m; isto é provavelmente uma marca da idade do gelo passado, quando o nível do mar era mais baixo do que é agora.
O declive continental é muito mais acentuado do que a plataforma; o ângulo médio é de 3°, mas pode ser tão baixo quanto 1° ou tão alto quanto 10°.
Mares de prateleira
"Mares de prateleira" refere-se às águas do oceano na plataforma continental. O seu movimento é controlado pelas influências combinadas das marés, da força do vento e da água salobra formada pelos fluxos fluviais (Regiões de Influência da Água Doce). Estas regiões podem frequentemente ser biologicamente altamente produtivas devido à mistura causada pelas águas mais rasas e pela maior velocidade da corrente. Apesar de cobrirem apenas cerca de 8% da superfície oceânica da Terra[ os mares da plataforma suportam 15-20% da produtividade primária global.
Nos mares da plataforma continental temperada, encontram-se três regimes oceanográficos distintos, como consequência da interacção entre aquecimento de superfície, gradientes de flutuabilidade lateral (devido à afluência de rios), e mistura turbulenta pelas marés e, em menor grau, pelo vento.
Em águas mais rasas com marés mais fortes e longe da foz do rio, a turbulência das marés supera a influência estratificante do aquecimento superficial, e a coluna de água permanece bem misturada durante todo o ciclo sazonal.
Em contraste, em águas mais profundas, o aquecimento superficial ganha no Verão, para produzir estratificação sazonal com uma camada superficial quente sobrepondo-se à água profunda isolada.
(Os regimes de estratificação bem misturados e sazonais são separados por características persistentes chamadas frentes de mistura de marés).
Um terceiro regime que liga os estuários aos mares de prateleira, Regiões de Influência da Água Doce (ROFIs), é encontrado onde os estuários entram nos mares de prateleira, por exemplo na área da Baía de Liverpool no Mar da Irlanda e na região de escoamento do Reno no Mar do Norte. Aqui, a estratificação pode variar em escalas temporais desde o ciclo de maré semi-nascente até ao ciclo de maré nascente devido a um processo conhecido como "maré de maré".
Os mares de prateleira são muito mais ricos em nutrientes do que outros mares, porque a fotossíntese é mais intensa a esta profundidade. Tornaram-se assim zonas de pesca tradicionais.
Sobre este lugar
Este lugar é interessante também por outra razão: durante todo o ano pode observar aqui os jovens LEMON SHARKS.
Perguntas:
Para registar esta Earthcache, por favor visite Waypoint 1 e responda às seguintes tarefas e envie-me primeiro. Depois disso, pode fazer o seu registo imediatamente.
1. Descreva as pedras no próprio mar. Tamanho, forma, cor.
2. Descreva com suas próprias palavras como você acha que a plataforma marítima foi formada?
3. As rochas no fundo do mar são lisas ou cobertas com alguma coisa? Em caso afirmativo, o que é?
4. Publique uma fotografia de si mesmo / do seu GPS. A fotografia deve ser tirada do mar (Waypoint 1) com montanha localizada no norte a partir da sua localização.
Lembre-se: o seu registo será apagado sem aviso prévio se não enviar quaisquer respostas