JÁRA CIMRMAN
Jára Cimrman či Jára da Cimrman (úředně Jaroslav Cimrman je fiktivní postava univerzálního českého génia (označovaného též Mistr), vytvořená Jiřím Šebánkem a Zdeňkem Svěrákem.
Poprvé se objevil roku 1966 v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka v Československém rozhlase, a to jako řidič parního válce a sochař. Ještě téhož roku však bylo autory a dalšími spolupracovníky založeno celé Divadlo Járy Cimrmana, které dodnes uvádí hry přisuzované Járovi Cimrmanovi a zároveň zpracovávalo fiktivní život a dílo člověka, jenž je popisován jako génius a všeuměl. Jára Cimrman má v české kultuře značný ohlas, a dokonce získal nejvyšší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech (2005).
Životopis
Tvůrci literární postavy Járy Cimrmana, především protagonisté Divadla Járy Cimrmana a dále Jiří Šebánek, během let propracovali jednotlivé aspekty života tohoto fiktivního génia. Podle nich se Jára Cimrman narodil ve Vídni mezi lety 1853 až 1884. Jeho otcem byl český krejčí Leopold Cimrman a matka rakouská herečka Marlene rozená Jelinková. V útlém věku byl vychováván jako dívka, aby donosil šaty po své sestře Luise. I přes svůj původ se cítil být Čechem, o čemž prý svědčí poslední zápis z jeho deníku, kde vyjadřuje touhu „uvidět svou vlast Böhmen“. Podle narativu Divadla Járy Cimrmana byl jedním z největších českých dramatiků, básníků, hudebníků, učitelů, cestovatelů, filozofů, vynálezců, vědců, kriminalistů a sportovců své doby.
Místem Cimrmanova stáří měla být dle semináře ke hře Akt (a dalších) fiktivní pojizerská obec Liptákov. Od této obce se následně odvíjí příběh, kterým herci Divadla Járy Cimrmana popisují „znovuobjevení“ osobnosti Járy Cimrmana – právě tam byla totiž nalezena truhla s géniovým dědictvím. Podle semináře k Poslu z Liptákova zemřel Cimrman v Liptákově na samém počátku první světové války. V semináři ke hře Lijavec se však jako místo Cimrmanova dožití označuje starobinec ve Frymburku. Ve filmu Jára Cimrman ležící, spící Cimrman Liptákov opouští, aby se do něj později vrátil a přežil zde v přestrojení za muzejní průvodkyni až do současnosti (rok 1983). Poslední uvedená hra Divadla Járy Cimrmana, České nebe, přináší převratnou informaci, že Jára Cimrman žil a tvořil ještě i během první světové války a tuto hru napsal v Dymokurech.
O Cimrmanově soukromém životě, natož potomcích, nebylo dlouho nic známo. Teprve vyslaná sedmičlenná expedice objevila v liptákovské hospodě U Sirotků mezi spícími štamgasty jedince s dědičným „pahrbkem geniality“ na temeni hlavy – liptákovského občana Josefa Schmoranze, který je s nejvyšší pravděpodobností Cimrmanův vnuk. Je slavnostně představen ve druhé části semináře představení Posel z Liptákova (ztvárňuje ho zpravidla nějaký kulisák či představitel malých rolí). Povoláním je úředník, ačkoliv se přednášející původně domnívá, že jde o pyrotechnika.
Cimrmanovo dílo
Jára Cimrman předložil americké vládě projekt Panamského průplavu včetně libreta stejnojmenné opery. Reformoval haličské školství. S hrabětem Zeppelinem konstruoval první vzducholoď s tuhou konstrukcí ze švédské oceli a s gondolou z českého vrbového proutí. Jako anarchista vyhoštěný z Německa si nesl v osobních dokladech záznam „strůjce nepokojů“, což vedlo švýcarskou firmu Omega k nabídce, aby zdokonalil setrvačník dámských hodinek Piccolo. Zároveň v těžkých podmínkách tamních Alp zavedl (a po nějaký čas také vykonával) funkci porodního dědka. Dále zkoumal život polárních Samojedů a na útěku před vyhladovělým kmenem Mlasků minul severní pól o pouhých sedm metrů. V Paraguayi založil loutkové divadlo. Ve Vídni založil kriminalistickou, hudební a baletní školu. Vedl obsáhlou korespondenci s G. B. Shawem, na niž bohužel zarputilý Ir neodpovídal. Vynalezl jogurt. Nezištně pomáhal řadě světových velikánů: manželům Curieovým nanosil do sklepa na vlastních zádech pětačtyřicet puten smolince, prof. Burianovi asistoval při prvních plastických operacích, Edisonovi předělal pupík na objímce jeho první žárovky, Eiffelovi sehnal podnájem, J. V. Sládkovi opravil původně chlípný závěr jeho známé básně Lesní studánka, Čechovovi pochválil novou knihu povídek a pohnojil višňový sad. Je také tvůrcem filozofie externismu. Jako vášnivý přírodovědec objevil monopól. Tento objev však upadl v zapomnění, neboť ekonomy 20. století došlo k záměně. Vymyslel označení pro sněžného muže „Játy“, který byl později Angličany zkomolen a převzat jako „Yetti“. Objevil také CD (Cimrmanův disk) znovuobjevený roku 1979 a nazvaný kompaktní disk. Cimrman však místo dnešního polykarbonátu používal ekologický včelí vosk. Další vynálezy: dvoudílné plavky, plnotučné mléko, princip internetu a mnoho dalších. Jeho vizionářství dokládá, mimo jiné, i mistrův výmluvný epitaf: „Budoucnost patří aluminiu.“
Vítězství v soutěžích
Cimrman získal největší počet hlasů v celonárodní anketě Největší Čech, ale byl z konečného pořadí vyřazen a byla mu udělena jen čestná cena. V roce 2010 získal Jára Cimrman nejvíce hlasů v televizní soutěži o sedm divů České republiky, kde porazil např. Karla IV., kontaktní čočky nebo české pivo. V červenci 2007 v anketě idnes.cz, v níž čtenáři navrhovali možné protikandidáty Václava Klause na funkci prezidenta České republiky, získal Jára Cimrman druhý nejvyšší počet nominačních hlasů, po Karlu Schwarzenbergovi. Z dalšího hlasování byl však redakcí vyloučen.
