Rád bych vás pozval na procházku po mém rodném městě - Otrokovicích. Během cca 7 km dlouhé trasy (14km pokud půjdete pěšky i zpátky) projdete Otrokovice skoro celé a navštívíte téměř všechny části města (Baťov, Kolonku, Střed, Trávníky a Kvítkovice). Poznáte zdejší zajímavé místa a stavby, u kterých budete hledat indicie. Pokud budete úspěšní, tak vás na jejím konci čeká poklad.
Něco málo o Otrokovicích.
Město Otrokovice leží na rozhraní tří moravských národopisných regionů – Slovácka, Valašska a Hané. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. (Já osobně jsem srdcem i duší Valach.) Území, na kterém se Otrokovice rozkládají bylo osídleno už od mladší doby kamenné. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka (nové historické bádání ji datuje rokem 1141). Až do poloviny 14. století byly Otrokovice církevním majetkem. Byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybníkářství. Asi roku 1576 byla v Otrokovicích postavena tvrz, která se stala centrem menšího panství vyděleného z Malenovic. Ve 2. polovině 18. století byla tvrz nahrazena loveckým zámečkem a v jeho sousedství vznikla novostavba mohutné barokní sýpky. Podle soupisu obyvatel měly roku 1843 Otrokovice 804 a Kvítkovice 363 obyvatel. V roce 1841 byla vybudována železniční trať pojmenovaná tehdy jako Severní dráha císaře Ferdinanda, která vedla z Vídně přes Břeclav a Ostravsko do Bochni v dnešním Polsku. Železniční zastávka však byla v Otrokovicích zřízena až v roce 1882. Roku 1899 byla do provozu uvedena přípojná lokální trať Otrokovice-Zlín-Vizovice. V roce 1930 rozhodl koncern Baťa s ohledem na nedostatek vody a dopravní komplikace ve Zlíně o vybudování pobočného závodu v Otrokovicích. Pro výstavbu byly vybrány pozemky zvané Bahňák a Menšov u řeky Moravy na hlavní železniční trati Přerov – Břeclav. Výstavba sídliště byla zahájena v září 1930 podle urbanistického plánu Františka Lydie Gahury. V tomto plánu je také poprvé uveden název Baťov, zprvu jen pro firemní čtvrť. Prvních osm továrních objektů bylo postaveno v roce 1931. Pracemi na Bahňáku byl pověřen Jan Antonín Baťa. Problém, jak zvednout terén kvůli podmáčenému podloží, vyřešil zcela originální myšlenkou. Šlo o metodu splavování zeminy z kopce Tresný na protějším břehu řeky Moravy proudem vody dřevěným korytem až na místo stavby. Na volné ploše bylo zřízeno také hlavní letiště pro Zlín. V červenci 1932 zde nedlouho po startu zahynul při leteckém neštěstí šéf koncernu Tomáš Baťa. To také vyvolalo zájem koncernu na oficiální zavedení názvu Baťov pro celé město, což bylo uskutečněno v roce 1939. V roce 1938 byl uveden do provozu Baťův plavební kanál, jehož severní vyústění bylo v přístavu v areálu továrny. V roce 1946 byl městu navrácen název Otrokovice. Označení Baťov se však nadále neoficiálně používalo místními pro čtvrť Bahňák. V roce 1960 došlo ke spojení Otrokovic a Kvítkovic. Roku 1964 byly Otrokovice povýšeny na město. V 70. a 80. letech 20. století došlo k dalšímu výraznému zásahu do života města. V důsledku mohutné bytové výstavby opět podstatně vzrostl počet obyvatel, tentokrát na více než dvojnásobek. Z Otrokovic se stalo dvacetitisícové město. Tato změna zároveň znamenala faktickou likvidaci původních Otrokovic – nové paneláky se stavěly přímo v centru města, na území bývalé vesnice Otrokovice. Tradiční zástavba byla z větší části „srovnána se zemí“ a namísto ní vyrostlo centrální sídliště. Zároveň byly demolovány památky jako lovecký zámeček a tehdejší sýpka. Dnes tato část města nese název Střed. V nových panelácích pak našli bydlení obyvatelé původní i nově příchozí. Kvítkovice si naproti tomu do dnešních dnů zachovaly svoji identitu připomínající venkovskou pospolitost.
A teď už ke keši:
Ve waypointech najdete čtyři parkoviště, protože v letní sezóně zde býva velký problém s parkováním. Celá trasa měří cca 7 km (pokud půjdete pěšky i zpátky, tak to bude dvakrát tolik) a dá se absolvovat jak pěšky, tak i autem, na kole nebo případně i městskou hromadnou dopravou. Ale já věřím, že se rádi projdete. Pokud by se vám ale už nechtělo jít pěšky zpátky, tak nejlepší řešení je zastávka "Pošta" mezi stage 7 a 8. Odsud jezdí autobus č. 55 každých 15 minut. O víkendu každých 20. Tento vás doveze až k vašemu autu na Štěrkovišti. Ale keců už bylo dost a ještě trochu bude, tak pojďme na to.
Stage 1. Štěrkoviště
N49°13.536 E17°30.772
Nacházíte se v rekreační oblasti Štěrkoviště. Jeho rozloha činí cca 13 ha a slouží občanům Otrokovic jakož i ostatním ke koupání, rybaření apod. Každoročně se zde pořádá např. Moravia Man a další závody, ale také různé koncerty a festivaly. V čtyřicátých letech minulého století se zde začal těžit štěrk kvůli potřebě materiálu na poválečnou výstavbu Baťova a Baťových závodů a jeho koncernových společností. Zemina, která se spolu s ním vytěžila, byla z části použita na zavážení smetiště a vyrovnání území mezi domky v obytné čtvrti na Baťově. Zbývající množství zemité vrstvy bylo naváženo zpět do rybníka po vybrání štěrkového lože.
Vaším úkolem zde je spočítat všechna mola (schody nejsou molo) na této rovné straně Štěrkoviště (liché číslo). Toto číslo si poznačte jako A
Stage 2. Společenský dům
N49°12.896 E17°30.765
Nacházíte se před jednou z mnoha budov, navržených světoznámým architektem prof. Ing. Vladimírem Karfíkem. Tzv. "Spolák" (jak mu říkají místní) byl postaven v roce 1936 a jeho provoz byl zahájen 1. května téhož roku. Současná podoba Společenského domu prošla několika rekonstrukcemi, vždy ale byly dodrženy všechny architektonické prvky a zvláštnosti celé stavby. Poslední rekonstrukce proběhla po ničivých povodních, které postihly Otrokovice v létě roku 1997.
Vedle dveří hlavního vchodu vás bude zajímat provozní doba hotelu. Ta je 05:00 - 0B:00....
Stage 3. Plavební komora
N49°12.596 E17°31.225
V těchto místech se v době největšího rozkvětu Baťových závodů nacházela plavební komora, která sloužila k překonání výškového rozdílu mezi hladinou řeky Dřevnice a plavebního kanálu, který vedl k bývalé nedaleké elektrárně. Po lodní trase, která začínala v Rohatci a končila právě u této elektrárny se dopravovalo uhlí – přesněji lignit. Tam byl velkým "vysavačem" vysáván z lodí do zásobníků. Na blízké informační tabuli se můžete dozvědět něco o historii přístavu na Baťově.
Právě informační tabule vás bude zajímat. Na tabuli je osm fotek. Vás zajímá ta vpravo nahoře. Na ní je loď s nápisem na přídi. Počet písmen tohoto nápisu plus 1 = C
Stage 4. Sokolovna
N49°12.640 E17°31.930
Sokolovna byla postavena pro tělovýchovnou jednotu Sokol v roce 1925 a přestavěná na konci 30. let 20. století. Na vysokém pilíři si můžete všimnout plastiky sokola. Týdně tuto budovu navštíví přes tisíc lidí a je místem konání mnohých plesů, zábav, přehlídek či besídek. Jako malý jsem zde chodíval každoročně na Mikulášskou besídku a také nemohu zapomenout na vystoupení Železného Zekona. Když jsem potom viděl jakoukoliv železnou tyč, musel jsem ji po jeho vzoru ohnout.
Vy nemusíte nic ohýbat. Stačí zjistit počet stojanů na vlajky nad hlavními dveřmi. Toto číslo je D
Stage 5. Kostel sv. Michaela Archanděla
N49°12.517 E17°32.155
Původní barokní kaple zasvěcená „Ke cti a chvále zjevení svatého archanděla Michaela" na otrokovické návsi byla postavena roku 1769. Roku 1848 byla zaslána žádost císaři Ferdinandovi o přidělení kněze. Žádosti bylo vyhověno pouze pod podmínkou, že kapli rozšíří na kostel. Přestavba byla dokončena roku 1849. Samostatná farnost pak byla zřízena o deset let později, roku 1859. Koncem 19. století přestal kostel kapacitně dostačovat. Snahy o jeho rozšíření či postavení nového kostela se táhly až do konce 20. století, kdy byl postaven nový farní kostel svatého Vojtěcha. Po zbudování kostela svatého Vojtěcha v roce 1995 přestal být tento kostel využíván pravidelně a začal sloužit i pro bohoslužby řeckokatolické církve. V souvislosti s tím byl roku 2013 upraven interiér kostela, aby vyhovoval i řeckokatolickým bohoslužbám. Provozovatelem však stále zůstává Římskokatolická farnost Otrokovice.
V blízkosti kostela se nachází park a v něm dva památníky. Památník obětem 1. světové války a Památník umučeným a padlým občanům města Otrokovice. Na prvním jmenovaném vás bude zajímat poslední číslo (jedna číslice) z data úmrtí u jména Kovál Fr. Toto si poznamenejte jako E. Na tom druhém pak najděte jméno pana Vycpálka a spočítejte počet písmen v jeho křestním jméně. Toto číslo je F
Stage 6. Kostel sv. Vojtěcha
N49°12.453 E17°32.252
Stojíte u kostela sv. Vojtěcha. Ten byl postaven v roce 1995, když Koncem 19. století přestal "starý" kostel kapacitně dostačovat. Pokusy o stavbu nového kostela však v Otrokovicích probíhaly již během první republiky. Roku 1934 Vladimír Karfík navrhl konstruktivistickou stavbu kostela. Tento byl nakonec postaven ve slovenských Baťovanech (dnešní Partizánske). V sedmdesátých letech 20. století byly tyto snahy obnoveny. O stavbu se mimořádně zasloužil tehdejší farář Vojtěch Šíma a vedoucí prací Josef Vyoral. Kostel byl stavěn v letech 1992 až 1995 podle návrhu architekta Mojmíra Korvase. Základní kámen kostela požehnal tehdejší papež Jan Pavel II.
U kostela budete muset spočítat počet všech křížů v zábradlí od schodiště až nakonec. I ty za brankou vzadu za kostelem. Vyjde vám dvouciferné liché číslo. U tohoto proveďte ciferaci (aby zbylo jen jedno číslo) a dostanete jednociferné sudé číslo. Toto číslo je G
Stage 7. Park u polikliniky
N49°12.275 E17°32.177
V místech, kde se nachází dnešní park u polikliniky býval od roku 1851 hřbitov. V roce 1934 byl rozšířen. O třicet let později v roce 1964 vydaly příslušné úřady vyhlášku o zákazu pohřbívání na zdejším hřbitově, který se ocitl, po výstavbě sídliště Moravan a dalších obytných domů, uprostřed města, a to od 1. ledna 1965. Od té doby se pohřbívalo už výhradně na hřbitově v Kvítkovicích, který se začal upravovat a rozšiřovat. Otrokovický hřbitov se postupně likvidoval a lidé nechávali exhumovat ostatky svých drahých a často volili jejich kremaci. Poté zde vyrostl městský park, tak jak ho známe dnes.
Vaším úkolem zde bude najít strom tisíciletí. Kousek u něj je cedulka s českým a latinským názvem stromu. Vás budou zajímat obě rodová jména. Počet písmen obou rodových jmen můžete dosadit za písmeno H
Stage 8. Kostel sv. Anny
N49°11.802 E17°32.667
Kostel svaté Anny je neoklasicistní stavba v Otrokovicích, konkrétně v městské části Kvítkovice. Na místě dnešního kostela stávala dříve dřevěná kaplička a obyvatelé Kvítkovic docházeli na bohoslužby do Napajedel nebo později do kostela sv. Michaela na návsi. Z rozhodnutí valné hromady Kvítkovických obyvatel byla v letech 1898-1899 postavena současná kaple. Během druhé světové války proběhla oprava a pozlacení hlavního oltáře, obrazu sv. Anny a obrazů křížové cesty. Roku 1969 byl kostel přidělen k otrokovické farnosti.
Zde před kostelem se nachází jeden památník obětem světových válek a socha sv. Jana Nepomuckého. Na památníku vás zajímá počet zesnulých ze strany od kostela (směrem k soše) jejichž jména jsou Jan. Toto číslo je – I . A na soše vás bude zajímat počet hvězd na svatozáři. Toto číslo je – J
Tak a je to. Pokud se vám podařilo najít všechny kýžené indicie, tak už vám to nebudu komplikovat. Stačí je jen zadat do souřadnic namísto písmen a můžete se vydat pro kešku, která se nachází do 1 km od kostela sv. Anny.
Keš najdete na souřadnicích
N49° AB,CDE
E17° FG,HIJ
Kešku vracejte tak jak byla. V keši jsou (kromě tužky, ořezávátka a logbooku) pro první nálezce speciální CWG (FTF, STF a TTF) ty si vemte bez výměny podle pořadí. Další CWG jsou klasicky na výměnu. Prosím měňte fér. Dřevo za dřevo. Přeji vám příjemný lov.