Pokud jste si někdy prohlíželi jídelní příbory, jistě jste si všimli, že se liší nejen materiálem a povrchovou úpravou, ale i tvarem. Především je to markantní u rybích příborů. Samostatné rybí příbory se začaly vyrábět až v 19. století. Vidlička rybího příboru má kratší, ale širší zuby, nůž je neostrý (rybu obvykle nemusíme krájet), s hrotem na konci ostří. Pomocí tohoto nože stahujeme maso z kostí, jež přidržujeme vidličkou. Když máme čisté maso na jedné straně talíře a kostičky na straně druhé (nebo je dáváme na zvláštní odkládací talířek), položíme nůž šikmo na talíř, vidličku vezmeme do pravé ruky a s její pomocí jíme jak maso, tak příkrm. Můžeme si vypomoci kouskem chleba v levé ruce.
Při formálním stolování patří rybí příbor, stejně jako všechny ostatní příbory, vedle talíře v pořadí, v jakém budou postupně používány, z vnějšího okraje dovnitř. Rybí příbor tak nejčastěji leží jako druhý nejbližší k talíři. Nůž je vždy napravo od talíře, vidlička nalevo, a to i pro leváky. Nůž vždy směřuje ostřím k talíři.
Video se správným používáním rybího příboru se mi nepodařilo objevit. Asi nejblž k tomu má toto video, kde se ukazuje správné použití nože a vidličky, ale stolující vkládá rybu do úst průběžně, neobere maso, aby pak nůž odložil. Zřejmě jiná škola…
Když jsme se správně posilnili chutně upravenou rybou, můžeme vyrazit pro krabičku.
1. V obci Rybí vedle vchodu do obecního úřadu visí znak obce. Ryba na něm měří od tlamky po ocas A centimetrů. (A je liché.)
2. Ve městě Příbor je před vchodem do městského úřadu znak města provedený jako mozaika v chodníku. Celý příbor na něm bohužel není, jen dva nože. Nůž od vrcholu ostří po konec střenky měří B centimetrů. (B je sudé.)
Keš najdete na souřadnicích N 49° 37.(11 × A + 22)' E 018° 07.(4 × B + 28)'