Regionem Renesance proti proudu času:
Stálá geologická expozice "Regionem Renesance proti proudu času" je severní bránou geoparku Vysočina a patří mezi největší díla svého druhu v Evropě. Horninové exponáty dokládají unikátní procesy a hlavní mezníky v geologickém vývoji střední Evropy od období prekambria po současnost. Vybrané monolity jsou věnovány významným osobnostem středoevropské geologie.
Region Renesance se nachází na pomezí Čech, Moravy a Rakouska. Zahrnuje historicky provázané mikroregiony Jemnicko, Dačicko, Telčsko, Třešťsko a rakouský Thayaland.
obr. č. 1: úvodní souřadnice keše s informačními tabulemi a kamennými objekty
Horniny a jejich životní koloběh:
Během opakujících se geologických pochodů dochází k zániku a přeměně starších hornin (metamorfóza) a ke vzniku hornin nových. Na zemském povrchu horniny zvětrávají, erodovaný materiál je přemisťován a ukládán v různých sedimentačních prostředích. Sedimentární (usazené) horniny jsou společně s oceánskou nebo kontinentální kůrou na konvergentních (sbíhajících se) deskových rozhraních zasouvány do zemského nitra, kde dochází k jejich postupné přeměně a vzniku nových metamorfovaných (přeměněných) hornin. Tyto horniny podléhají za vysokých teplot tavení. Vzniklé magma, které má ve srovnání s okolními horninami nízkou hustotu, vystupuje směrem vzhůru k zemskému povrchu. S poklesem teploty dochází ke krystalizaci magmatu a vzniku pestré škály magmatických (vyvřelých) hornin. Tyto horniny poté zvětrávají...
obr. č. 2: geologické procesy a koloběh hornin
Geologická historie regionu Renesance:
Území regionu Renesance spadá z pohledu horninové skladby a záznamu geologického vývoje mezi typické oblasti střední Evropy. Nejstarší zaznamenané události zahrnují procesy kolize dvou starých kontinentů Gondwany a Laurussie v období svrchního devonu až karbonu (cca 380 - 300 miliónů let před přítomností) za vzniku rozsáhlého horského pásma označovaného jako variscidy. V tomto období docházelo ve velkých hloubkách pod tehdejším zemským povrchem k metamorfóze, deformaci a rozsáhlému tavení původních hornin. Probíhající metamorfní procesy byly dále doprovázeny výstupem a krystalizací magmat různého složení. Na konci období následoval i rychlý výzdvih, chladnutí a eroze nově vzniklých hornin. Širší oblast regionu se pak po dobu dalších mnoha miliónů let stala souší s velmi teplým a suchým klimatem. Změnu přineslo až období mladšího terciéru (25 - 1,8 miliónů let před přítomností), kdy v prostředí mělkých jezer a tektonicky predisponovaných říčních systémů došlo k uložení různých typů sedimentů. Poslední významnou etapou v geologickém vývoji oblasti se stalo období kvartéru se záznamem procesů zvětrávání hornin, tvorby reliéfu krajiny a vývoje říční sítě. Právě horniny a jiné geologické fenomény, které se dnes na území regionu vyskytují, odkrývají část význačné historie v geologickém vývoji území České republiky a přilehlé části Rakouska.
Horniny regionu Renesance:
Mezi nejvýznamnější horniny regionu Renesance patří biotitické pararuly a migmatity. Pararuly jsou přeměněné, původně jílovito-písčité sedimenty neoproterozoického stáří. Částečným tavením pararul vznikly páskované migmatity s polohami taveniny. Tyto horniny vystupují například na skalním defilé u Balkova mlýna nebo v činném lomu Vanov.
Granitoidy se na území regionu vyskytují v několika odlišných varietách, mezi něž patří dvojslídný granit typu Eisgarn, porfyrický granit typu Weinsberg a granodiorit typu Freistadt. Metamorfované a granitové horniny byly dále pronikány žilami aplitů, pegmatitů, porfyrů a lamprofyrů o složení spessartitu.
Granity typu Eisgarn budují významné skalní útvary blízkého okolí, jako jsou Míchova skála, skály v okolí zříceniny hradu Štarkov a činné lomy v Panských Dubenkách nebo v Mrákotíně.
obr. č. 3: mapa s vyznačenými lokalitami uvedených exponátů; zdroj: mapy.cz, upraveno
- Exponát číslo 10 - Biotitický granit (typ Weinsberg) a dvojslídný granit (typ Eisgarn) s žílou spessartitu:
Nejznámější českou žulou je drobně až středně zrnitý dvojslídný granit, místy s porfyrickými vyrostlicemi živců, který se těží v okolí Mrákotína. Tento granit je světle šedé, béžové až žluté barvy a ojediněle se v něm vyskytují tmavé bazické pecky. Vidět ho můžeme např. v podobě monolitu vysokého 15,5 metru na III. hradním nádvoří Pražského hradu.
Jedná se o intruzivní horniny (intruze = pronikání magmatu do okolních hornin, resp. prostředí) s různou vnitřní stavbou vznikající pod zemským povrchem. Horniny tvoří draselný živec, plagioklas, křemen, biotit a muskovit. Žilný spessartit je složen z amfibolu a plagioklasu.
- Exponát číslo 11 - Migmatit:
Tato hornina vznikla částečným tavením vulkanosedimentárních hornin kontinentální kůry během metamorfózy za teploty okolo 700 °C a tlaku okolo 6 kilobarů. Vznikající tavenina má granitové složení. Migmatity se vyznačují střídáním světlých partií tvořených krystalovanou taveninou (leukosom) a tmavých částí zbývajících neroztavených minerálů (melanosom). Leukosom se skládá z křemene a živců, melanosom obsahuje biotit, cordierit, sillimanit a granát. Textura je páskovaná, krystalická.
- Exponát XX - Muskovit-biotitický granit (typ Eisgarn):
Tato hornina má středně zrnitou texturu s výskytem výrazných porfyrických vyrostlic draselného živce. Mezi další zastoupené minerály patří plagioklas, biotit a křemen. V podružném množství se vyskytuje muskovit. Granit v lomu Řásná byl v minulosti těžen zejména pro dekorační a stavební účely. V Praze je známé využití ve stanicích metra Hlavní nádraží a Nádraží Smíchov. Lomová těžba byla na lokalitě ukončena v roce 2009.
obr. č. 4: porovnání textur jednotlivých exponátů číslo 10, 11 a XX
O keši + pokyny pro úspěšné zalogování:
Earthkeš je zvláštní typ virtuální keše, jejímž posláním je vzdělávání o geologii, a nemá fyzickou schránku (více info např. ZDE). Tato earthka Vás zavede do zámeckého parku v Třešti. Dodržujte prosím zdejší provozní a návštěvnický řád. Geologická expozice zahrnuje celkem 23 různých monolitů + 7 monolitů věnovaných významným osobnostem středoevropské geologie.
My se ovšem zaměříme především na ty horniny, které se vyskytují v blízkém okolí. Pro uznání logu prosím splňte tyto úkoly:
1) Ke svému logu (nebo do zprávy) nahrajte foto Vás či Vašeho osobního předmětu (GPS, CWG...) kdekoliv na trase geologické expozice.
2) Dle geologické mapy zobrazené na infotabuli na úvodních souřadnicích určete, které 2 horniny se převážně vyskytují na Třešťsku.
3) Exponát číslo 10: zjistěte z jaké lokality daný vzorek pochází + jaké je jeho staří. Jakou barvu má žilný spessartit? Vizuálně porovnejte biotitický granit a dvojslídný granit. V čem hlavním (mimo barvy) se od sebe tyto dva vzorky liší?
4) Exponát číslo 11: zjistěte z jaké lokality daný vzorek pochází + jaké je jeho staří. Pro lepší viditelnost páskované textury jsou na vzorku leštěné plochy. Kolik jich tu celkem je?
5) Exponát XX: zjistěte z jaké lokality daný vzorek pochází + jaké je jeho staří. Na levé straně exponátu jsou patrné drážky. Zamyslete se, k čemu tyto otvory sloužily? (Pokud si nejste svou odpovědí jistí, pár metrů před Vámi se nachází exponát č. 17. Zde jsou drážky mnohem lépe viditelné a mohly by Vám napovědět...)
Odpovědi prosím odešlete na email: geopark.trest@seznam.cz a do předmětu zprávy uveďte Váš nick. Zaslání odpovědí přes message centrum je také možné, ale mnohem raději budu za první variantu. Následně se můžete zalogovat a přiložit fotografii dle bodu č. 1. Na potvrzení správnosti odpovědí čekat nemusíte, pokud bude něco špatně, budu Vás kontaktovat.
Děkuji za návštěvu, snad se Vám tato keš a krátká procházka líbila! 😀