Vážené kolegyně a kolegové.
Jak definovat poznání? Pomohu si citátem pana Empedokla z Akragantu.
„Člověk pozná jen maličký kousek jsoucna, ale každý věří, že objevil všechno“
Tato slova starého řeckého filosofa vyjadřují nemilosrdnou pravdu spojenou s naším sebevědomím a zároveň předurčují téma této série keší. Ano, chci tady hovořit o poznání základů a funkcí věcí v našich životech běžně užívaných. Vysvětlit principy a zákony na kterých, tyto věci fungují a o kterých řada z nás nemá ani ponětí. Keše budou umístěny formou tak trochu rozházeného power trailu do veřejně přístupné části přírodní rezervace Kotvice a budou vás provázet touto krásnou lokalitou po celý rok 2023. Žádám však tímto všechny hráče o důsledně dodržování pravidel ochrany přírody platných v této přírodní rezervaci.
Termostatický ventil vytápění
Dnes zcela běžná součást systému vytápění většiny našich domácností. Kolik z nás však ví, jak tato obyčejná součástka funguje a co se stane, když otočíme hlavicí ventilu, abychom si nastavili teplotu v místnosti. Pojďme se tedy projít kousek po Stezce poznání.
Trochu historie
Udržení optimální tělesné teploty je nezbytnou funkcí k zajištění chodu organismu teplokrevných živočichů, včetně člověka.
Jsme tedy u ohně jako jednoho ze zdrojů tepelné energie. Samozřejmě nemusíme do pravěku k prvnímu člověku, který překonal svůj strach a přinesl z přírody do své jeskyně hořící větev a historicky tak poprvé využil oheň mimo přípravy potravy rovněž k vytápění svého domova.
Starořímské Hypokaustum lze poté považovat za první již luxusní způsob ústředního vytápění, jehož provoz však byl energeticky náročný a tedy také drahý. Teplonosnou látkou zde byly kouřové plyny z ohniště umístěného mimo vyhřívanou místnost.
Množství a cena paliva vede nejen staré Římany k omezení množství vytápěných prostor a přechodu na různé druhy menších tepelných zdrojů v podobě krbů, kovových nebo keramických kamínek a dalších topidel napříč historií. Takto bychom se asi mohli prokousávat jednotlivými způsoby vytápění až k dnešním teplovodním systémům ústředního vytápění, jehož součástí je právě náš termostatický ventil.
Vlastní systém moderního teplovodního vytápění vynalezl v roce 1777 francouzský architekt a fyzik Jean Simon Bonnemain. Popisu jednotlivých druhů a částí tohoto systému se zde raději vyhnu, protože pro vysvětlení principu funkce našeho ventilu nejsou podstatné. Z názvu systému vyplývá, že teplonosným médiem je zde teplá, nebo také horká voda proudící samotíží, či za pomocí oběhových čerpadel potrubím a radiátory. Pominu-li nezbytné zabezpečení systému proti kolísání tlaku vlivem kolísající teploty média a jeho teplotní roztažnosti, vynoří se zde otázka regulace teploty příslušného topného tělesa - radiátoru.
A jak vlastně toto zařízení funguje
Termostatický ventil reguluje průtok topného média otopným tělesem - radiátorem. Vlastní pohyb kuželky ventilu ovlivňuje termostatická hlavice, která je vybavena nejčastěji kapalinovým čidlem. Při stoupající pokojové teplotě se kapalina (nejčastěji glykol nebo etanol) rozpíná v kovovém pouzdru uvnitř hlavice a tlačí na vlnovec. Ten pomocí dříku uzavírá ventil a redukuje tak průtok topného média tělesem. Při klesající pokojové teplotě se ventil analogicky otvírá a zvyšuje tak průtok teplonosné látky.
Zcela jednoduché, ale jen na první pohled, neboť za vlastní termostatickou regulací vytápěného prostoru je skryta řada dalších fyzikálních zákonitostí, které musí být před osazením tohoto zařízení zohledněny, jako je třeba hydraulický výpočet topné soustavy a s ním spojené základní nastavení průtoku topného média jednotlivými ventily topné soustavy a mnohé jiné.
Základní tovární nastavení těchto ventilů bývá zpravidla toto. Protizámrzová teplota systému je označena hvězdičkou a pohybuje se kolem 6°C. Pod jedničkou se skrývá teplota 12°C a pak již po čtyřech stupních až k pětce, která reguluje okolní teplotu na 28°C.
Při otočení hlavice termostatického ventilu sice nastavíme požadovanou teplotu, což ovšem neznamená, že tuto teplotu jsme ve vytápěné místnosti schopni dosáhnout. Teplotu v místnosti ovlivňují ony další fyzikální zákonitosti, jako je třeba tepelná ztráta prostupem a infiltrací, měnící se v závislosti na venkovní teplotě, nebo naopak tepelný zisk, kdy prostror ohříváme vlastní přítomností, vařením, žehlením. Významným faktorem je třeba i orientace místosti vůči světovým stranám a s ní spojené zisky tepelné energie ze slunečního záření. Do hry zde vstupuje také teplota topného média a na ni navázaný výkon topného tělesa limitovaný jeho druhem a velikostí, ale taky tlakem vstupujícího a vystupujícího média. Tady se však ocitáme v oblasti náležející specialistům na topné systémy a bez odborných znalostí je tato problematika běžnému člověku jen velmi těžko vysvětlitelná. Objasnili jsme si proč toto zařízení doma máme, víme jak funguje a přejdeme k řešení záhad kolem termostatického ventilu a systému vytápění našich domovů.
Informace ke keši
Vylouskané odpovědi jednoduše dosadíme do níže uvedených souřadnic a můžeme vyrazit za pokladem.
N 49°4X.XXX kde X.XXX = ACEB - FEBD + DAFA - BE
E 018°0Y.YYY kde Y.YYY = BEEA + AB - FDFC + EBF
Při luštění tohoto jednoduchého kvízu přeji dobrou zábavu.
Pozor některé keše série budou v logbooku obsahovat bonusová čísla, která budete v budoucnu potřebovat.
Stupně vítězů
Keše série
- Stezka poznání 1 - GPS
- Stezka poznání 2 - BATERIE - MONOCLANEK
- Stezka poznání 3 - FOTOVOLTAIKA
- Stezka poznání 4 - LED DIODA
- Stezka poznání 5 - ELEKTRICKY JISTIC
- Stezka poznání 6 - KLIMATIZACE
- Stezka poznání 7 - DALKOVY OVLADAC
- Stezka poznání 8 - HROMOSVOD
Použité zdroje
- https://vytapeni.tzb-info.cz/mereni-a-regulace/22314-jak-funguje-termostaticky-ventil-a-hlavice
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Termostatick%C3%BD_ventil
Historie keše:
12.10.2023 Publikace keše
27.10.2024 Kontrola keše po povodni. Používaná keš uplavala, na původní místo vložena nová plnohodnotná keš.