Welcome to the geocache, which is dedicated to the Czech coordinate reference system. And because it is a D2½ mystery cache, the language of listing will be "a bit different".
V České republice využíváme celou řadu souřadnicových systémů. Zobrazení volíme nejčastěji podle tvaru zobrazovaného území a/nebo požadavků na zkreslení. V případě předem daných požadavků na zkreslení je rozhodující účel mapy. U volby zobrazení dle tvaru území využíváme např. pro protáhlá území válcová zobrazení, azimutální zobrazení pro území kruhového tvaru (typicky kolem pólů), pro území ve vyšších zeměpisných šířkách jsou pak dominantní kuželová zobrazení.
Mezi nejčastěji využívaná kartografická zobrazení v územním rozsahu České republiky patří (Konečný et al. 2006):
- světový geodetický referenční systém 1984 („WGS84“) - v tomto referenčním systému jsou zobrazeny od 1. 1. 2006 vojenské topografické mapy. Referenčním elipsoidem je WGS 84 a je definován Mercatorovým univerzálním konformním válcovým zobrazením (UTM),
- souřadnicový systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální („S-JTSK“) - používá se v civilním sektoru, zejména mezi mapami vytvářenými a spravovanými Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním (ČÚZK), v současné době se jedná o „mainstreamově“ používaný souřadnicový systém map území Česka. Referenčním elipsoidem je Besselův elipsoid a je definován Křovákovým konformním kuželovým zobrazením v obecné poloze,
- souřadnicový systém 1942 (tzv. „S-42“) - v tomto souřadnicovém systému se do 31. 12. 2005 vydávaly vojenské topografické mapy, později byl využit pro turistické mapy vydávané Klubem českých turistů. Referenčním elipsoidem je Krasovského elipsoid a je definován Gaussovým příčným konformním válcovým zobrazením v 6° poledníkových pásech v Krügerově úpravě,
- evropský terestrický referenční systém („ETRS“) - v tomto souřadnicovém systému zobrazujeme Českou republiku v evropském kontextu,
- výškový systém baltský – po vyrovnání („Bpv“) - po dřívějším Jadranském výškovém systému se již dominantně využívá právě Bpv,
- tíhový systém 1995 („S-Gr95“).
Základem v Česku majoritně využívaného souřadnicového systému S-JTSK je tzv. Křovákovo zobrazení. Jedná se o dvojité kuželové konformní zobrazení v šikmé poloze, převádějící Besselův elipsoid do roviny prostřednictvím referenční koule (Čapek 1992). Křovákovo zobrazení se používá od roku 1938 (vyjma období 2. světové války a 50. a 60. let 20. století) a bylo pojmenováno po svém strůjci (inženýru Josefu Křovákovi), který jej v roce 1922 pro území tehdejšího Československa navrhl (Čapek 1992).
Výpočet kartografického zobrazení založeného na formulaci Ing. Křováka je mimořádně komplikovaný, přičemž při zjednodušeném zápisu jej lze zapsat následovně: φ, λ → U,V → Š,D → ρ,ε → X, Y, kde
- φ a λ reprezentují zeměpisnou (geodetickou) šířku a délku na referenčním elipsoidu,
- U a V reprezentují zeměpisnou šířku a délku na referenční kouli,
- Š a D reprezentují kartografické souřadnice při stanoveném kartografickém pólu, u Křovákova zobrazení neshodném s tím zeměpisným (je umístěn asi 24°50‘ východně od Greenwiche a přibližuje se 59°45‘),
- ρ a ε reprezentují polární souřadnice referenční roviny,
- X a Y reprezentují pravoúhlé souřadnice referenční roviny.
Z hlediska zkreslení je Křovákovo zobrazení vhodné pro území České republiky a Slovenska. Při praktické konstrukci map do podoby výsledné kartografické vizualizace je pak s ohledem na použitou rovnici natočen sever „mírně vpravo“ (pro území v ČR nastavujeme pootočení o 6°). V současných geografických informačních systémech je S-JTSK (označován jako „Krovak“) k dispozici zpravidla ve dvou variantách – jako tzv. „Greenwich“ (ten zpravidla využíváme, je totiž vztažen k současnému nultému poledníku) a nebo jako „Ferro“ (vztažený k Ferrskému poledníku). V obou případech volíme variantu „East North“ s tzv. prohozenými zápornými souřadnicemi (v mezinárodní klasifikaci souřadnicových systémů EPSG má označení 5514).
Pro zjištění finálního umístění krabičky po vás nebudeme chtít převádět souřadnice mezi systémy (to by ostatně ani nešlo s ohledem na rozsah, který dané systémy pokrývají). Stačí, když si finálové souřadnice najdete někde tady v listingu. Prosím, šetřete místem v logbooku.
Zdroje:
- Čapek, R., Mikšovský, M., & Mucha, L. (1992). Geografická kartografie: [vysokoškolská učebnice pro studenty Přírodovědecké fakulty UK skupiny studijních oborů 13 – Geografické vědy a studenty studijního oboru 76-12-8 Učitelství všeobecně vzdělávacích předmětů - zeměpis]. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. N 34° 26.705' W 19° 47.843'
- Konečný, M., Stachoň, Z., Tajovská, K., Podhrázský, Z. (2006). Kartografie a geoinformatika - mul-timediální učebnice. Brno: Geografický ústav Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.
- Trojan, J. (2018). Logistika a GIS. Zlín: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně.