Tato terénní obtížnost je věnována jedovatým květinám.
Bolehlav plamatý (Conium maculatum)
Prudce jedovatá rostlina z čeledi miříkovitých. Na českém území se objevila poprvé ve středověku a zdomácněla zde. V průběhu 20. století postupně mizí, k překvapivému zlomu však došlo v osmdesátých letech, kdy se začala masivně šířit okolo cest, na rumištích a na skládkách. V současné době se roztroušeně vyskytuje po celém území ČR v teplých nížinných oblastech (tj. cca do 600 m n. m.). Roste na teplých stanovištích v nížinách a podhůří na rumištích a navážkách, hnojištích a kompostech, či podél cest v příkopech a na březích řek. Dále jej lze nalézt na polích či zahradách. Upřednostňuje kypré hlinité půdy s dostatkem vlhkosti a dusíku
Bolehlav je jednoletá až dvouletá, 1–2,5 metru vysoká bylina s přímou, bohatě větvenou, dutou, rýhovanou, lysou a ojíněnou lodyhou, ve spodní části červeně skvrnitou. Vytváří kůlovité bělavé kořeny. Vadnoucí a schnoucí odporně páchne myšinou. Listy jsou zpeřené, v obrysu trojúhelníkové, 2–5× zpeřené, členěné na řapíčkaté lístečky a až 50 cm dlouhé. Horní jsou pochvovitě přisedlé, dolní řapíkaté. Kvete v květnu až srpnu. Korunní lístky květů jsou bílé a do 1,5 mm dlouhé. Květy jsou sdruženy v dlouze stopkatém okolíku složeném ze 7–20 okolíčků. Plodem jsou zelenavě hnědé vejčitě smáčklé dvounažky dlouhé asi 3 mm.
Celá rostlina obsahuje alkaloidy koniin, N-methylkoniin, konhydrin, pseudokonhydrin, konicein a řadu dalších látek.
V antice byl bolehlav plamatý součástí jedů, které se používaly k popravám či byly populární mezi traviči. Odvar z bolehlavu byl zřejmě součástí i jedu, který byl podán Sokratovi. K otravě může dojít ovšem i náhodou, nejčastěji při záměně bolehlavu s některou kořenovou nebo listovou zeleninou či kořením z čeledi miříkovitých.
Hlavní účinnou látkou je koniin. Vstřebává se v trávicí soustavě i přes pokožku, otrávit se lze i při intenzívním vonění ke květům. Nejprve působí povzbudivě, posléze ale začne blokovat povely míchy a prodloužené míchy. Následkem je obrna kosterního svalstva a zástava dechu (člověk se za jasného vědomí udusí). Krom toho se u slabších otrav objeví zažívací obtíže a zvýšené slinění. Prognóza přežití otravy je obvykle vysoce nepříznivá. I při požití malého množství jedu (rostliny) je nutno co nejrychleji vyvolat zvracení a urychleně vyhledat lékařskou pomoc. Podávají se projímadla a živočišné uhlí na urychlené odstranění jedu a k nim některé stimulanty (strychnin, kofein) na omezení jeho účinků.
Krom výše zmíněného využití v travičství a při popravách byl bolehlav používaný v lékařství a léčitelství jako sedativum, analgetikum nebo spasmolytikum. Tato praxe byla opuštěna po nalezení řady stabilnějších a méně nebezpečných léků podobného účinku.
detail stonku: 
Ke keši:
Ze stage 1 se vydej směrem od obce Olbramice. Projdi začátkem lesa, zde najdeš na levé straně značku Pozor zatáčka. Hledej na její zadní straně text: Čs. Armády AB a. (stage 2)
N 49° 36.(B + 1)(A + B)(A + B)' E 16° 58.(A + B)(A - 1)A'
Přesuň se na stage 3. V zatáčce u odbočky nalevo na lesní cestu roste strom. Jeho název je: C je počet písmen názvu, D je číselná hodnota první hlásky názvu, E počet hlásky b v názvu stromu.
N 49° 36.(B + E)D(C + D + A )' E 16° 58.(D + C)A(D + C)'
Přesuň se na stage 4. Tady je opět dopravní značka, hledej na trojúhelníkové cedulce poslední dvojčíslí v prvním řádku FG.
N 49° 36.BGG' E 16° 58.F(D - C)(B - C - D)'
Stage 5. Tady kolem pěšinky roste jeden druh listnatých stromů. Jak se jmenují? H
- Když je to dub, tak H = 1
- Když je to akát, tak H = 5
- Když je to vrba, tak H = 9
N 49° 36.H(F - C)(F - C)' E 16° 59.(H - E - D)HE'
Přesuň se na stage 6. Zde roste strom, který má kolem celého kmene dva bílé vodorovné pruhy jeho název je L.
- když je to borovice L = 1
- když je to topol L = 3
- Když je to třešeň L = 6
N 49° 36.LEL E 16° 59.(L/3)(L - H - E)E'
Razítko není věcí na výměnu, musí v keši zůstat!