OBERLANDRÁTOVÁ
Po okupaci z 15. března 1939 a zřízení Protektorátu Čechy a Morava byly vytvořeny pro správu nové územněsprávní jednotky Oberlandráty.
Oberlandrát (dohlížecí okres) = orgán veřejné správy, který byl vytvořen jako správní (okupační) jednotka ihned po okupaci a upraven v dubnu 1939. Tento orgán zahrnoval několik okresů a kontroloval jejich činnost, ale kontroloval i činnost obcí a zasahoval přímo do veškerého rozhodování. Čeští okresní hejtmani byli postupně nahrazování německými.
Počet oberlandrátů se v časovém horizontu měnil. Nejvíce však v roce 1942, kdy došlo i ke sloučení okresů (politických 67: Čechy-44, Morava-23 a soudních 186: 125 Čechy, 61 Morava). Došlo i k částečným posunům českých a moravských hranic.
Původní počet Oberlandrátů byl 23, pro Čechy a 12 pro Moravu, ale reálně od dubna 1939 jich bylo již pouze 20, pro Čechy 12 a pro Moravu 8 a jejich počet se dále redukoval jak je uvedeno níže.
1939 - 1940
ČECHY - 12 - BÖHMEN
Budwis - České Budějovice, Deutsch Brod (Německý Brod), Jitschin (Jičín), Kladno, Klattau (Klatovy), Kolin (Kolín), Königgratz (Hradec Králové), Melnik (Mělník), Pardubitz (Pardubice), Pilsen (Plzeň), Prag (Praha), Tábor.
MORAVA - 8 MÄHREN
Brünn (Brno), Iglau (Jihlava), Kremsier (Kroměříž), Mährish Ostrau (Moravská Ostrava), Olmütz (Olomouc), Prossnitz (Prostějov), Zlin (Zlín)
1940 - 1942
ČECHY - 10 - BÖHMEN
Budwis - České Budějovice, Jitschin (Jičín), Kladno, Klattau (Klatovy), Kolin (Kolín), Königgratz (Hradec Králové), Pardubitz (Pardubice), Pilsen (Plzeň), Prag (Praha), Tábor.
MORAVA - 4 MÄHREN
Brünn (Brno), Iglau (Jihlava), Mährish Ostrau (Moravská Ostrava), Olmütz (Olomouc), Zlin (Zlín)
1942 - 1945
ČECHY - 4 - BÖHMEN
Budwis - České Budějovice, Königgratz (Hradec Králové), Pilsen (Plzeň), Prag (Praha).
MORAVA - 3 MÄHREN
Brünn (Brno), Iglau (Jihlava), Mährish Ostrau (Moravská Ostrava).
Autor: XrysD – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=4683580
Pardubice byly do systému oberlandrátu včleněny v dubnu 1939, kdy se do čela Oberlandrat Pardubitz dostal zdejší právník JUDr. Karl Schilling (1905-1939), berlínský rodák a od roku 1937 člen SA. Činnost v úřadě mu znemožnil smrtelný úraz v důsledku pádu z koně. Jeho nástupcem se stal doktor ekonomie Rudolf Schulz von Dratzig, rodák ze Saarbrückenu, člen NSDAP od 1929, členem SS od 1931. Svoji práci v Pardubicích zahájil v únoru 1940 a po další redukci působil od června 1942 v Hradci Králové.
KEŠ JE SOUČÁSTÍ SÉRIE ÚZEMNĚSPRÁVNÍ
PŮLKOŇÁCI PŘEJÍ
HAPPY GEOCACHING!