ŽUPNÍ
ŽUPA - regionální jednotka územní samosprávy. Jednalo se o nikdy neuskutečněné správní rozdělení Čech, Moravy a Slezska, které zůstalo pouze u nezrealizovaného návrhu, a to přesto, že byl vydán zákon (č. 126/1920 Sb. o zřízení župních a okresních úřadů v republice Československé), který však nikdy nevstoupil v platnost. Snaha tu byla vyvíjena mezi roky 1920 - 1928.
V Československu mělo vzniknout 21 ŽUP (dále se budu věnovat pouze území ČR). Župy měly ctít zemské hranice česko-moravskou a také hranice soudních okresů. Toto zřízení navrhovalo zřízení župních úřadů v čele s županem (státním úředníkem jmenovaným vládou) a župní zastupitelstva jako samostatný sbor.
ŽUPY - ČECHY
- Pražská župa (župa I)
Zahrnovala území ve středních Čechách (ovšem bez Kladenska) a zasahovala až na Českomoravskou vrchovinu k zemské hranici u Německého Brodu a Pelhřimova. Na jihovýchodě k ní patřily i oblasti jižních Čech okolo města Tábor. Hlavní město Praha součástí župy nebylo a jeho správní a samosprávní status se měl řešit samostatnou úpravou. Z etnického hlediska šlo převážně o českou župu. Rozloha 11 598 km⊃2;, počet obyvatel 1 065 115.
- Pardubická župa (župa II)
Zahrnovala území ve východních Čechách na Pardubicku a zasahovala až k zemské hranici u Poličky a Lanškrouna, na severovýchodě k státní hranici s Německem (Kladsko) Z etnického hlediska šlo převážně o českou župu, při zemské a státní hranici s pásem německého osídlení. Rozloha 3 980 km⊃2;, počet obyvatel 478 315.
- Královéhradecká župa (župa III)
Zahrnovala území ve východních Čechách na Královéhradecku a zasahovala až k státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo převážně o českou župu, v severní části (Trutnovsko, Broumovsko) ovšem s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 3 678 km⊃2;, počet obyvatel 506 756.
- Mladoboleslavská župa (župa IV)
Zahrnovala území v středních a severovýchodních Čechách, od Polabí, přes Mladoboleslavsko až na Liberecko a do Frýdlantského výběžku ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo převážně českou župu, v severní části s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 4 906 km⊃2;, počet obyvatel 735 817.
- Českolipská župa (župa V)
Zahrnovala území v severních Čechách, od Litoměřicka, přes Ústecko a Děčínsko až do Šluknovského výběžku ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo převážně o německou župu, bez souvislejšího českého osídlení. Mělo jít o jednu ze dvou žup s německou etnickou většinou. Rozloha 3 240 km⊃2;, počet obyvatel 566 111.
- Lounská župa (župa VI)
Zahrnovala území v severních a severozápadních Čechách, ovšem zasahovala hluboko do středních Čech na Kladensko a západní okraj Prahy, zahrnovala Lounsko, Mostecko a oblasti Krušnohoří až ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo župu s mírnou českou převahou, v severozápadní části s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 4 509 km⊃2;, počet obyvatel 785 725.
- Karlovarská župa (župa VII)
Zahrnovala území v západních Čechách, od Podbořanska, přes Karlovarsko a Chebsko až do Ašského výběžku ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo o převážně německou župu, bez souvislejšího českého osídlení. Mělo jít o jednu ze dvou žup s německou etnickou většinou. Rozloha 4 058 km⊃2;, počet obyvatel 536 309.
- Plzeňská župa (župa VIII)
Zahrnovala území v západních a jihozápadních Čechách, od Rokycanska přes Plzeňsko až k Mariánským Lázním a na jihu do Pošumaví až ke státní hranici s Německem. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v západní části a jižním příhraničním pásu s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 8 399 km⊃2;, počet obyvatel 756 891.
- Českobudějovická župa (župa IX)
Zahrnovala území v jižních Čechách, ovšem bez Táborska, a na jihu do Pošumaví až ke státní hranici s Německem a Rakouskem. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v jižním příhraničním pásu ovšem s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 7 524 km⊃2;, počet obyvatel 562 886.
Autor: Amic, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=1927955
ŽUPY - MORAVA A SLEZSKO
- Jihlavská župa (župa X)
Zahrnovala území západní a jihozápadní Moravy, od zemských hranic s Jihlavou k jihu až ke státní hranici s Rakouskem a k jihovýchodu přes Znojemsko (město Znojmo neúspěšně požadovalo, aby se stalo samo sídlem samostatné župy) až na Mikulovsko. Z etnického hlediska šlo župu s mírnou českou převahou, v jižním příhraničním pásu ovšem s kompaktním německým osídlením. Samotná Jihlava byla v rámci celku položena zcela excentricky. Rozloha 5 419 km⊃2;, počet obyvatel 432 544.
- Brněnská župa (župa XI)
Zahrnovala území západní, střední a zčásti i jižní Moravy, od zemských hranic u Svitav k Brnu, na východě po Vyškovso, na jihu až k Pohořelicím. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, jižně od Brna a v okolí Svitav ovšem s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 5 236 km⊃2;, počet obyvatel 755 620.
- Olomoucká župa (župa XII)
Zahrnovala území severní a střední Moravy a západní části českého Slezska, od javornického výběžku na státní hranici s Německem, k jihu přes masiv Jeseníků a Šumpersko k Olomouci a dál na Kroměřížsko. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v severní části s kompaktní oblastí německého osídlení. Rozloha 6 803 km⊃2;, počet obyvatel 804 679.
- Uherskohradišťská župa (župa XIII)
Zahrnovala území jihovýchodní Moravy, od Zlínska na severu přes Uherské Hradiště, Hodonínsko a Břeclavsko. Na východě ji vymezovala hranice se Slovenskem. Z etnického hlediska šlo župu českou, bez souvislejšího německého osídlení. Rozloha 3 394 km⊃2;, počet obyvatel 378 822.
- Moravskoostravská župa (župa XIV)
Zahrnovala území severní a severovýchodní Moravy a části českého Slezska, od Vsetínska na jihu až po ostravskou aglomeraci a státní hranici s Německem na severu, na západě přes Opavsko a Krnovsko až po Osoblažský výběžek.K území Moravskoostravské župy byla ještě v průběhu roku 1920 připojena zrušená Těšínská župa, která po odstoupení podstatné části Těšínska Polsku ztratila demografický a územní potenciál samostatné župy. Z etnického hlediska šlo župu s českou převahou, v severním příhraničním pásu na Opavsku s kompaktní oblastí německého osídlení a na severovýchodním hraničním pomezí s polským osídlením. Rozloha 4 613 km⊃2;, počet obyvatel 653 304.
- Těšínská župa (župa XXI)
Těšínská župa měla zahrnovat těšínskou část bývalého Rakouského Slezska. Šlo o soudní okresy Bílsko, Bohumín, Frýdek, Fryštát, Jablunkov, Slezskaá Ostrava, Skočov, Strumeň a Těšín s etnicky převážně polskou, zčásti českou a zčásti německou populací. Po odstoupení části Těšínska Polsku pak byla župa omezena jen příslušnou částí českého Slezska od Frýdku po Český Těšín, čímž ztratila demografický a územní potenciál samostatné župy. Ještě během roku 1920 byla zrušena a československé území Těšínska připojeno k Moravskoostravské župě.
Autor: Amic , Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=2727775
Župní systém sice na našem území nebyl nikdy zrealizován, ale přesto v sobě nalezl jedno využití a to takové, že navržené správy bylo využito ve volbách jako volební kraje. Ostatní snahy jsou pouze ukázkou zmařeného času a všeho ostatního.
KEŠ JE SOUČÁSTÍ SÉRIE ÚZEMNĚSPRÁVNÍ
PŮLKOŇÁCI PŘEJÍ
HAPPY GEOCACHING!