PANSKÁ
PANSTVÍ PARDUBICKÉ
Pardubické panství byla historická územněsprávní jednotka, spadající pod patrimoniální správu.
Autor: Joann Venuto (1746-1833) – Österreichische Nationalbibliothek, http://www.theeuropeanlibrary.org/tel4/record/1000126222426?query=kameralstadt+pardubitz&locale=cs, Volné dílo, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=45864307
Nejdříve se jednalo o malé "panstvíčko", které se rozkládalo se na levém břehu Chrudimky.
Prvním známým majitelem byl Půta z Dubé 1318 - 1321.
Po smrti Půty panství zdědili jeho synové Hynek Hajman a Hynek Hlaváč z Pardubic, kteří ho vlastnili v období 1321 -1332.
Třetím známým majtelem byl Arnošt z Hostýně, který získal panství směnou 1332-1342.
Zde je známo, že panství se skládalo z těchto částí: Pardubice tvrz (hrad) s novým městem a vesnice Bukovna, Černá (za Bory), Lhota řečená Rybářská, Lhota u přívozu, Ostřešany.
Po smrti Arnošta z Hostýně se stali majiteli panství jeho synové Arnošt z Pardubic, Bohuš, Vilém a Smil 1342 – 1391.
V období za panství posledního Arnoštova syna Viléma roku 1384 král Václav IV. vyhlásil panství za odumřelý majetek po Vznatovy ze Skuhrova. Vilém se se synem Smilem Flaškou z Pardubic se o ně neúspěšně soudili až do roku 1391.
Následným majitelem byl Hanuš z Milheimu 1391 - 1405.
Zde je známo, že panství se skládalo z těchto částí: město Pardubice s hradem a poplužním dvorem, vesnice: Blato, Bukovina, Lhotu Rybářskou, Lhotu u Přívoz, Přerov.
Další majitelé, kteří se zde vytřídali.
Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad 1405 – 1427.
Jan Hlaváč z Ronova a z Mitrova 1427 – 1436.
Diviš Bořek z Miletínka správcem je bratr Vaněk z Miletínka 1436 - 1438.
Petr, Jan a Soběslav z Miletínka dědici po Bořku z Miletínka – správce Vaněk z Miletínka 1438 – 1461.
Jiřík z Miletínka – zadlužil panství 1461 – 1486.
Zdeslav Jeník z Mečkova a Jndř. z Minsterberka – věřitélé zadluženého panství 1486 – 1491.
Roku 1491 koupil město a panství Pardubice zámožný moravský šlechtic Vilém z Pernštejna.
Zde je známo, že panství se skládalo z těchto částí: město Pardubice s hradem a poplužním dvorem Vystrkov, vesnice: Bukovina, Lhotku, Přerov a Zálaby dvůr.
Než dostavěl svůj svůj gotický zámek v Pardubicích, sídlil několik let na Kunětické hoře a proto se ještě po celé XVI. století používá i pojmenování panství Pardubické a Kunětickohorské. Vilém vybudoval z malého mšstečka Pardubice centrum správy svého panství. Postovil město z kamene, nadal je řadou privilegií a další, které vymohl od českého krále Vladislava II.
Vilém začal rozšiřovat své panství od roku 1491, kdy koupil panství Kunětickohorské s městečkem Bohdaneč. Ještě tého roku získal statek Jezbořice a zastavený statek bývalého kláštěra sezemického. 1495 získal statek Vysoké Chvojno a lesy Království. 1497 připojil Semín. V leten 1506 – 1508 připojeny Dašice, Holice a Býšť. 1510 připojen Týnec nad Labem a 1518 připojena Přelouč s několika okolními vesnicemi.
Vytvořil tak panství, které se podobá rozlohou okresu Pardubice.
Pan Vilém a rybníkaření a síť rybníků a napaječů
Území v labské nivě plné močálů mezi Opatovicemi nad. Labem a Přeloučí sužovaly pravidelné záplavy ve velkém rozsahu. To se podstatně změnilo teprve po vybudování velké rybniční soustavy za Pernštejnů (více než 230 rybníků). Tehdy Vilém z Pernštejna chytře navázal na předchozí dílo, započaté opatovickými mnichy. Pan Vilém dobře věděl, že čistý výnos ze stejné plochy rybníka a pole je mnohem větší u rybníka. Rušením podmáčených polí též získával potřebnou pracovní kapacitu pro obrovské práce na vodních dílech. Značné množství ryb se vyváželo do Prahy, kde bylo žádáno a dobře placeno. Rybniční hospodářství tak brzy představovalo 50-70% příjmů vrchnostenské pokladny. Dnes největším dochovaným rybníkem z pernštejnské rybniční soustavy je Bohdanečský rybník. Soustava rybníků Bohdanečského a Matky je Národní přírodní rezervací a nejvýznamnější ornitologickou lokalitou Pardubicka. Technicky velice náročná byla realizace Opatovického kanálu, který sloužil k napájení rybníků a pohonu mnoha vodních mlýnů.. Kanál je dlouhý více jak 32 km, odbočuje z Labe v Opatovicích nad Labem a do Labe se vlévá u Semína. Má minimální spád a je navržen s velkým citem pro krajinu, kterou nenarušuje, ale naopak vhodně dotváří. Jedním z dalších náročných (finančně i technicky) vodních děl je kanál Halda. Odbočuje z Loučné u Sezemic. Kanál kdysi zásoboval životně důležitou kvalitní čistou vodou městské centrum dominia Pardubice - mimoúrovňově akvaduktem křižoval Chrudimku. Když roku 1521 pan Vilém umírá je panství v plném rozkvětu.
PERNŠTEJNOVÉ
Vilém z Pernštejna (1491 – 1521)
Vojtěch z Pernštejna (1521 – 1534)
Jan IV. z Pernštejna (1534 – 1548)
Jaroslav z Pernštejna ( 1548 - 1560)
Jaroslav 7.5.1560 propustil všechny poddané, což byl skutečne ojedinělý prvek.
Rybníkaření se na Pardubicku dařilo i v dalších obdobích a já uvádím drobné srovnání.
1563 - 238 rybníků
1651 - 262 rybnků
1688 - 238 rybníků
1783 - 213 rybníků
1795 - 154 rybníků
1859 - 235 rybníků
1948 - 32 rybníků
Ferdinand I. císař koupil zadlužené panství a Pardubice se staly komorním panstvím do územněsprávní reformy (1560 – 1850).
28.1.1850 se na zámku v Pardubicích konalo jednání, na kterém byla ukončena patrimoniální správa Pardubického panství s panskými úředníky, se kterými se rozloučil poslední pardubický VRCHNÍ Josef Kottovitz.
TOTO JE KONEC INFORMACÍ.
TAKO KEŠ JE SOUČÁSTÍ SÉRIE ÚZEMNĚSPRÁVNÍ
PŮLKOŇÁCI PŘEJÍ
HAPPY GEOCACHING!
BYOP