Keš vás přivede na místo bývalé obce Hora (též Horra, Horrach, Harrach, případně počeštěné Horachy nebo Harachy). Víska to byla nevelká, přesto odtud zřejmě pochází významný česko-rakouský hraběcí rod Harrachů, kterému se proto tato keš také věnuje.
Horra / Harrach
První zmínka o Hoře pochází z roku 1272, kdy zdejší selský dvorec přináležel k rožmberskému panství. Na konci 16. století se zde nacházely tři statky a kolem poloviny 18. století už 8 usedlostí, z toho dva mlýny. V roce 1930 tvořilo Horu 17 domů, v nichž žilo 93 Němců. Po Mnichovské dohodě v roce 1938 byla Hora začleněna do nově vzniklého okresu Kaplitz. Po druhé světové válce byli výhradně němečtí obyvatelé v roce 1946 odsunuti a v roce 1950 byla Hora spolu s Čeřínem připojena k Rožmitálu na Šumavě. V té době obec tvořilo 16 neobydlených domů, které byly následně zničeny nebo ponechány zkáze. Po vsi se do současnosti dochovaly už jen základy několika budov a ruiny hospodářské budovy.

Horra v císařských otiscích stabilního katastru (1.pol. 19. století)

Letecký snímek už vysídlené obce z roku 1953
Harrachové
Rožmberská listina z roku 1272, ve které Jindřich a Vítek z Rožmberka dávají vyšebrodskému klášteru patronát nad kostelem v Rakousích, obsahuje i jména tří svědků. Těmi jsou pan Beneš z Horach a jeho bratři Jan a Jan Bohuslav. Zde je tedy poprvé uvedeno jméno vsi i vladyckého rodu Harachéřů z Harachu, který měl zdejší dvorec pronajatý v léno. Beneš z Horach byl patrně purkrabím na hradě Rožmberk.
Harachéři z Harachu (čeští): V letech 1291-1325 jsou doloženi bratři Albert (Elblinus), Budislav (Buzek) a Jakub (Jaklinus) z Horach. Tito bratři a jejich potomci zůstali v Čechách a až do 16. století působili ve službách Rožmberků. Kromě Hory vlastnili další drobné majetky na Krumlovsku a Kaplicku - např. tvrze ve Slavkově, Kladenském Rovném, Štěkřích, Mezipotočí a jiné. Harachéři - Harrachové vlastnili Horu někdy do druhé poloviny 16. století, kdy ves koupili Rožmberkové a Harrachové se odstěhovali do Mezipotočí. Historie rodu dále pokračuje až k Lambertu Františkovi Harrachovi (†1696), který byl královským místodržícím a nakonec nejvyšším písařem Českého království, jehož synové Jan Jáchym a Ferdinand Markvart byli nejdříve povýšeni do stavu svobodných pánů a nakonec získali v roce 1705 i český hraběcí titul. Jimi ovšem zároveň původní česká větev Harrachů vymřela.
Harrachové (rakouští, resp. rakousko-čeští): V roce 1309 je krom výše zmíněných doložena ještě další trojice bratrů z Hory a to Dětřich Beneš, Buzek a Bohuněk z Horochu, kteří získali majetky v Horních Rakousích a usadili se tam. Dětřich s Buzkem byli zemskými soudci v Riedmarce (u Lince) a Dětřich tu pak v roce 1330 koupil hned několik vesnic.
V rodu rakouských Harrachů se vyskytlo hned několik významných osobností. Leonard I. († 1461) se stal císařským radou a zemským hejtmanem v Korutansku, jeho vnuk Leonard III. († 1527) zastával post dvorského kancléře a v roce 1524 koupil poblíž Vídně panství Rohrau.
Vzestup Harrachů mezi nejvýznamnější rody habsburské monarchie zahájil Karel I. z Harrachu (1570–1628), který patřil k předním diplomatům a poradcům Ferdinanda II. a v roce 1623 byl povýšen na hraběte. Zajímavostí je, že jeho zeti byli Albrecht z Valdštejna a Adam Trčka z Lípy, kteří byli jako zrádci císaře zavražděni v Chebu, nicméně postavení Harrachů u dvora to ovšem nijak neohrozilo. Zatímco Karlův syn Arnošt Vojtěch z Harrachu byl pražským arcibiskupem, další synové si rozdělili rodový majetek.
Rakouská větev: Leonard VII. z Harrachu převzal rodové statky Rohrau a Aschach v Rakousku a založil tím rakouskou větev rodu, která následně vymřela v roce 1886 a její majetek přešel na potomstvo české větve.
Česká větev: Nejmladší Karlův syn Otto Bedřich z Harrachu stál na počátku české větve rodu, když převzal panství v Horní Branné a jeho syn následně koupil panství Jilemnice. Tím byl položen základ harrachovského majetku v Krkonoších přetrvávajícího až do 20. století. Kdo by koneckonců neznal město Harrachov, přejmenované v 18. století podle majitelů panství. Výraznou stopu zanechal v Krkonoších především Jan Nepomuk hrabě Harrach (1828–1909), který ve zdejších horách často a rád pobýval a velmi se zasloužil se o rozvoj turistiky. Byl mecenášem výstavby turistických chodníků, v letech 1878-79 nechal přestavět Labskou boudu a v neposlední řadě pro účely lesní správy nechal dovézt lyže, čímž inicioval rozvoj lyžování v Krkonoších. Jeho přínos pak připomínají místní názvy jako Harrachovy kameny, Harrachova jáma apod.
V roce 1939 se tehdejší hrabě Jan Nepomuk, vlastnící většinu rodového majetku v Čechách, přihlásil k německé národnosti a z toho důvodu byl český majetek rodu v roce 1945 zkonfiskován státem. Harrachům zůstal majetek v Rakousku, zámek Rohrau je majetkem a sídlem rodu dodnes.

Znakem Harrachů jsou tři pštrosí pera v červeném poli vetknutá do zlatého jablka. Tento znak sdíleli Harrachové s dalšími rody pocházejícími od Harachéřů z Harachu.
Jak na keš
Na úvodních souřadnicích stojíte u ruin posledního alespoň částečně zachovaného stavení. Rozhlédněte se kolem sebe a hledejte strom se třemi modrými trojúhelníky s číslicemi. Číslice seřazené za sebe od největší k nejmenší vytvoří číslo ABC.
Keš najdete na souřadnicích:
N 48° 41.(2*ABC - 19)' E 014° 21.(ABC + 120)'
Poznámky k přístupu
Přes území bývalé Hory prochází červená turistická značka spojující Rožmberk nad Vltavou a Zátoň. Zaparkovat lze buď u kempu Branná (v sezóně ne moc dobře), nebo na okraji osady Metlice (taky ne moc dobře). V obou případech to máte ještě cca 2,5 kilometru. Přístup je možný také od Rožmitálu na Šumavě. V zatáčce za vrcholem stoupání je možné zkrátit si cestu přímo dolů z kopce ke keši (začátek cesty viz waypoint). S autem by mělo být možné dojet až k vysílači nad vesnicí. Na silnici spojující Rožmitál a Rožmberk je mezi vysílačem a Metlicemi zákaz vjezdu, který prosím dodržujte.
Připravte se na to, že posledních pár metrů k úvodním souřadnicím není úplně zadarmo, okolí je silně podmáčené a je tu vetšinou dost bahna.
Na rozlehlých pozemcích kolem Hory se v létě pasou stáda krav, proto počítejte i s možností setkání s dobytkem.
Zdroje:
http://www.zanikleobce.cz
Ottův slovník naučný
https://cs.wikipedia.org/wiki/Harrachové
https://de.wikipedia.org/wiki/Harrach
https://de.wikipedia.org/wiki/Hora_(Rožmitál_na_Šumavě)
https://www.historickaslechta.cz/prehled-rodu/harrach-zakladni-udaje/