MED
Med je hustá, sladká a lepkavá kapalina, vytvářená včelami (případně i jiným hmyzem) sběrem a zahušťováním sladkých šťáv – především nektaru z květů (med květový) a medovice (med medovicový), kterou vylučují například mšice. Sběrem a přetvořením medovice vzniká medovicový med. Tmavost medovicového medu je způsobena barvivy obsaženými v míze lesních dřevin.
Způsoby získávání medu:
Plástečkový med – tento med lze dostat pouze u včelaře nebo ve specializované prodejně. Kupujeme uzavřené plástečky, nebo jejich části. Doma je zavěsíme, otevřeme a necháme med pozvolna vytékat. Tímto způsobem získáme med šetrně a uchováme v něm většinu cenných přírodních látek.
Kapaný med – tento med včelař vytěží výše uvedeným postupem a prodává ho pak ve sklenicích. Vzhledem k náročnosti tohoto procesu a proto, že odkapáním se vytěží jen malá část medu obsaženého v plástech, je kapaný med sice drahý, ale velmi hodnotný. Pro léčebné účely se nejlépe hodí tento med.
Stáčený med – jde o běžný med, který kupujeme v obchodě. Z plástů se získává odstřeďováním v medometu. Tento med je rovněž velmi hodnotný, protože si uchovává většinu přírodních látek. Při odstřeďování se vytvářejí malé kapičky s velkým povrchem, na kterých dochází k oxidaci obsažených látek. Proto někteří upřednostňují plástečkový, nebo kapaný med.
Lisovaný med – je med vytlačovaný za studena z plástů. Lisování bylo dříve nejrozšířenějším způsobem získávání medu; po zavedení medometu se však od něj téměř upustilo. Pouze tuhý a rosolovitý vřesový med se dosud někdy kromě odstřeďování také lisuje.
Druhy medu:
Medovicové medy mají nevýrazné aroma, ale medovicové medy z jehličnanů (jedle, borovice, modřín apod.) mají lahodnou vůni a chuť po jehličí. Medovice je velmi sladká a lepkavá substance bohatá na jednoduché cukry, která se v určitém ročním období vyskytuje na listí a jehličí různých stromů jako například lípy, javory, buky, smrky, jedle či borovice. Dostatečný výskyt medovice pro medovou snůšku je podmíněn přemnožením stejnokřídlého hmyzu, který se živí šťávou z rostlinných pletiv a přebytek cukrů z rostlinné šťávy svým trávicím ústrojím vylučuje. Medovice tedy v rostlině nevzniká, ale díky producentům medovice je na povrch listů a jehličí vylučována.
Květové medy mají vůni po květech jarních rostlin a ovocných stromů. Barva i chuť je závislá na převládajících květech rostlin.
Akátový med
Má průhlednou konzistenci, nažloutle nazelenalou barvu, vydrží v tekutém stavu i několik let. Vzhledem k tomu, že akáty nikdo chemicky neošetřuje, tento med může splňovat podmínky pro BIOMED. Podmínkou je ovšem včelaření v oblasti, kde není rozšířeno zemědělství intenzívního charakteru.
Lipový med
Je poměrně vzácný, protože se vyskytne jen jednou za několik let. Med má žlutou barvu, snad i trošku nazelenalou a výraznou lipovou chuť i vůni. Taktéž je vhodný pro bioprodej, je-li produkován v čistých oblastech. Má ověřené léčivé účinky.
Řepkový
Velmi brzy krystalizuje, proto ho včelaři pastují (míchají v míchačce, dokud nezkrémovatí a pak již neztuhne). Řepková pole jsou často silně chemicky ošetřována a včelař musí v době ošetření česna zavřít, aby mu včely neuhynuly. Rozbory však často prokážou jen velmi malá rezidua chemikálií v těchto medech. Nelze tedy plošně říct, že tento typ medu je špatný, nebo jedovatý, ale v každém případě nesplňuje podmínky pro BIOMED.
Méně obvyklé a vzácné druhy medu
Jsou to například malinový, slunečnicový, jetelový, vřesový, pohankový ... med