A cache by adushenka Message this owner

Hidden : 5/5/2023

Difficulty:

Terrain:

Size: Size: micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

FC Lomnice nad Popelkou

Zápis o výstavbě stadionu v kronice města Lomnice nad Popelkou

Přípravy k vybudování stadionu

Myšlenka vybudovati v Lomnici n. Pop. sportovní stadion vznikla již v r. 1942 ve fotbalovém odboru sportovního klubu (SK) Lomnice n. Pop. Bývalá firma P. A. Šlechta navrhla sportovnímu klubu v Lomnici n. Pop., aby klub přešel pod barvy P. A. Šlechta a firma se postará o pozemek pro hřiště a tento dá k dispozici za poplatek 1,- Kčs ročně sportovnímu klubu firmy. Tak se rozhodla správní rada fy P. A. Šlechta podpořiti tělovýchovu v Lomnici n.Pop. ve schůzi dne 16. října 1942.

Návrh

Avšak ještě v roce 1941 nechal fotbalový odbor SK Lomnice n. Pop. zhotoviti návrh stadionu a rozložení jednotlivých hřišť u ak. architekta Lva Krči v Praze v prostoru starého hřiště a žádal rovněž městskou radu o pozemek. Městská rada přípisem ze dne 14. 1. 1943 majitelům potřebných pozemků prof. R. Bačkovskému v Praze XII., Kolínská 12, pí. Boh. Kazdová, Prahy – Smíchov, Bavorská 11 a Jar. Hartigovi v Praze XII., Bulharská 23 sdělila, že hodlá jejich pozemky koupiti pro zřízení hřiště. Majitelé však odmítli pozemky prodati a nebylo docíleno žádné dohody a jednání uvízlo.

Získávání pozemků

Sportovní klub – fotbalový odbor – přípisem ze dne 3. 12. 1943 pak zaurgoval městskou radu, jak dalece se má jednání ve věci výstavby stadionu a provedl šetření na Kuratoriu pro výchovu mládeže v Čechách a na Moravě – okresní vedení v Semilech. A již 14. 3. 1944 Kuratorium pro výchovu mládeže – okr. vedení v Semilech poslalo přípis městské radě v tomto smyslu, aby vyšla se stavbou stadionu sportovnímu klubu v Lomnici n.Pop. vstříc, jinak že pozemky budou vyvlastněny. Městská rada znovu jednala s majiteli pozemků, avšak jejich stanovisko bylo neprodati , zvláště stanovisko p.Umlaufa z Hradce Králové bylo neústupné. Městská rada zaslala zamítavé odpovědi Kuratoriu v Semilech a toto postoupilo věc ústředí v Praze. Ústředí Kuratoria zaslalo urychleně 15. 6. 1944 přípis podepsaný osobně Ing.Schnittrem, SS – Untersturmfuhrerem, aby pozemky byly vyvlastněny a s pracemi ihned započato podle schválených plánů. Ale jednání opět nepostoupilo a vše uvázlo, hlavně zásahem některých občanů města u III. skupiny Kuratoria v Praze, kteří obhajovali zájmy soukromých majitelů pozemků a vzhledem k tomu, že pokračovaly již porážky německých armád a byl již dohledný konec války a v Praze již více pohlíželi na útěk, než na stavbu, docílili úspěchu. Tak přičiněním některých občanů města skončilo jednání o stavbě stadionu v době okupace bezvýsledně.

Stavba po revoluci 1945

Po květnové revoluci v roce 1945 neustalo úsilí sportovců SK Lomnice n.Pop. o výstavbu stadionu. Již 25. 5. 1945 ustaven národní tělovýchovný výbor, který sloučil všechny tělovýchovné v Lomnici n.Pop. a ihned nastalo nové jednání o výstavbu stadionu. Ustavená komise pak s ohledem na velké potíže se získáním pozemků, jednala o zřízení stadionu za sokolovnou. Avšak opět narazila na nepochopení majitelů pozemků dědiců Ing. Hornycha, kteří zastoupeni Ing. Rieglem oddalovali jednání, až bylo nakonec znemožněno. Posléze však bylo zjištěno, že za sokolovnou by ani nebylo vhodné místo pro stadion s ohledem na nemožnost rozšíření v budoucnu. Byl by omezen z jedné strany silnicí, z druhé továrnou a z třetí přímo sokolovnou.

Další jednání a získání pozemků

Když v dubnu 1946 se vrátil z vojenské služby stavitel Vladimír Zelinka, rozproudily se znovu snahy pro vybudování stadionu. Při MNV byl ustaven poradní sbor pro stavbu stadionu a zastoupeny v něm všechny složky. A opět zahájena jednání s majiteli pozemků, aby bylo možno zahájiti práce.Tu nutno zvláště vyzvednouti pochopení bří. Háků, kteří byli jediní, kdo velmi ochotně vyšli vstříc s pozemky pro stadion.

Celé jednání bylo vedeno br. Martínkem Jos., Cvrčkem Jos., Tichým Boh., Zelinkou Vlad., Crhou Frant. a velmi vydatně pomáhal fotbalový odbor SK Lomnice n.Pop.. V červenci 1946 vydal MNV zákaz parcelace a označil místo, kde měl by býti zřízen stadion jako místo určené pro veřejnost. Tím byla vzata možnost majitelům pozemků s těmito spekulovati jako se stavebními. Pak postupně byly pozemky získávány až v r. 1948 byly všechny pozemky pro stavbu získány z části směnou, z části koupí a pronájmem. Pozemkové parcely 714/2 – role, 715 – louka, 716/1 – role, 727/2 – role, 728 – louka, 729/2 – role, 732/2 – role, 733 –louka, 735/1 – role, 742/2 role, 751/1 –role, 769/1 – role, 778/1 – role a 804/2 – role vesměs v Lomnici n.Pop. byly převedeny do vložky č. 1033 pozemkové knihy katastrálního území lomnického jako vlastnictví obce města Lomnice n. Pop. a věnovány jsou trvale veřejným účelům, tj. provozování sportu a ostatní tělovýchově jak pro žactvo tak pro dospělé.

Odvodnění pozemků

V únoru 1947 na základě výnosu o akci 2M podal MNV žádost o zařazení odvodnění pozemků stadionu částkou 380.715 Kčs. do akce 2M. Tuto akci velmi výhodně pro MNV vedl vrch. rada ZNV t.č. v pensi Ing. Boh. Jirounek, lomnický rodák, který též při budování stadionu působil, ba později si docela vzal tuto věc za svou.

Po únorových událostech v r. 1948 zůstali jak hlavní vedoucí budování stadionu B. Tichý, Vlad.Zelinka, Fr. Crha a ing. Jirounek. Skončena jednání o prodeji, směně nebo pronájmu pozemků, i s p.Umlaufem z Hradce Králové konečně v říjnu sjednána smlouva.

Zajištění peněžních prostředků

Aby byly zajištěny finanční prostředky pro stavbu rozhodl se výbor vydati poukázky po 20 Kčs, které navrhl akad. malíř Pavel Korbelář z Lomnice n.Pop. a prodávány. Převedena polní cesta za stadionem, odbouráno oplocení a čekalo se na buldozer k rovnání plochy. Ing. Jos. Šulc z Lomnice n.P. vytyčil výšky na celé ploše a konečně po tolika letech jednání započalo se s odvodněním. Nové plány však, které provedla Krčova kancelář v Praze, nebyly vhodné pro Lomnici. Proto stavitel Vlad. Zelinka vypracoval nové plány podle stávající skutečnosti a polohy pozemků, podle nichž se pak výstavba prováděla za vydatné pomoci brigádnické hlavně z řad fotbalového oddílu sportovců a Sokola. Dokonce i veselá parta t.zv.“ rytířů – mušketýrů” věnovala na výstavbu ze svých zasedání za vedení svého ”hejtmana” Jiřího Tryzny 1000 Kč.

Na podzim r. 1948 přijel dlouho očekávaný buldozer a prováděl přesun půdy. Brzy se však musel dáti do opravy a teprve v září r. 1949 přijel další buldozer, který provedl obírku půdy pro hlavní hrací plochu a atletickou dráhu. Mezitím se stále pracovalo na stadioně a získávaly finanční prostředky obětavostí několika jedinců.

Příspěvek z akce 5M

A v tomto r. 1949 – I. roce Gottwaldovy pětiletky – byl stadion budován již další novou akcí 5M. Rovněž tak i z Jednotného fondu pracujících byl dán příspěvek 500 000 Kč prostřednictvím firmy Technolen na stavbu stadionu a KNV v Liberci přispěl 50 000 Kč.

A tak 14. ledna 1950 svolal rada Ing. B. Jirounek komisi pro stavbu stadionu, do níž byli pozváni Jan Konopáč, Fr. Herma, Vlad. Zelinka, Leopold Kodejška, Bedřich Šimek, Mir. Krejcar na 17. ledna 1950. Schůze se však sešla až 19. ledna 1950, jelikož rada Ing . Bohumil Jirounek v sobotu 14. ledna 1950 náhle zemřel. Byla to velká ztráta pro stavbu stadionu, protože se staral všemožně o finanční zabezpečení a subvence pro jeho vybudování.

Inventář

K ochraně plochy stadionu před silnými severními větry vypracován zahrad. architektem Fr. Dolenským v Sobotce plán výsadby stromů a keřů na větrné straně v rozpočtové ceně 18 805 Kčs. Zažádán státní úřad pro tělovýchovu a sport v Praze o poskytnutí příspěvku na zakoupení inventáře pro stadion v obnosu 532 752,50 Kčs.

Z toho na základní tělesnou výchovu 95 226 Kčs, na brannost 13 900 Kčs, na odbíjenou 7 786 Kčs, na kopanou 10 000 Kčs, na stolní tenis 11 860 Kčs, box 27 708 Kčs, košíkovou 9 300 Kčs, lední hokej 23 000 Kčs, tenis 17 135 Kčs a lehkou atletiku 316 858,50 Kčs.

Kanalizace

Protože drenážní voda z celé skupiny stadionu byla svedena do stávajícího odpadu na č.k. 747/3,který je ve veřejném statku, otevřený a nevyhovoval po stránce zdravotní a bezpečnostní, rozhodnuto MNV, aby drenážní vody a vody sněhové byly svedeny do řádné kanalizace nákladem rozpočtovým 300 000 Kčs a žádán příspěvek ještě z akce 5M v obnosu 250 000 Kčs.

Stavba tribuny

V květnu 1950 byla provedena stavební komise pro stavbu tribuny, kterou rovněž navrhl arch. Vlad. Zelinka. Za Státní výbor pro tělesnou výchovu a sport byl přítomen prof. Krombholc z Prahy, který označil projekt stadionu jako jeden z nejvzornějších v ČSR. A tak dne 1. července 1950 byly započaty základy tribuny, nad níž převzaly patronát Čs. stavební závody v Liberci zásluhou stav. Vl. Zelinky, který celou výstavbu stadionu vedl. Úprava hřišť a oplocení rozpočtováno částkou 700 000 Kč. Práce další na úpravě dík brigádám velmi pěkně pokračovaly a stadion se souhlasem předsedy Stát. ústavu pro tělesnou výchovu a sport arm. generála Ludvíka Svobody nazván jeho jménem a 17. 6. 1951 slavnostně otevřen. Slavnostního otevření se účastnil osobně arm generál L. Svoboda, poslanec NS Jan Hartus, zástupci úřadů kraje i okresu, vynikající sportovci mjr. Emil Zátopek aj. a mnoho občanstva.