Tato keš patří do série Valašsko, která byla založena pro 16. ročník geomaratonu Valašské keškobraní 2023. Jeho hlavním tématem bylo právě Valašsko a jeho historie, obyvatelstvo, zvyky, tradice a další oblasti života tohoto východomoravského regionu.
Valašské symboly
Všeobecně uznávanými symboly Valašska jsou valašský klobouk - širáň a dlouhá lehká sekera - valaška.
Klobúk - širáň patří k oděvním součástkám, které tvořily neodmyslitelnou součást valašského oblečení. Ve tvaru klobouku se objevuje řada variant od nízkých klobouků s kulatým dýnkem, menší hlavou a úzkou stríškou, jaké se nosily na území Valašska pod názvem "plstka", "plzák" přes klobouky s mekkou, poměrně širokou střechou.
Vysoký kuželovitý (homolovitý) klobouk se přičítá území Vsetína a také Rožnovska. Homolovitý klobouk bez krempy zvaný "geverec" se užíval při novoročních obchuzkách.
Výroba klobúku byla spojena s řemeslnými cechy ve městech, a proto byl předmětem prodeje na trzích a jarmarcích. Ve vyobrazení Rožnovjanů vévodí vysoké homolovité klobouky se širokou stuhou a vyztuženou krempou, které se začaly objevovat i mimo Rožnovsko ve druhé polovině 19. století.
Valaška je obecně užívané označení pro dlouhou, lehkou a tenkou sekeru (ostří široké cca 6–8 cm, výška železa 10–12 cm; nasazena na toporu z houževnatého dřeva délky až 150 cm). Správné označení ovšem je obušek (též tenčica), jak tento opěrný, obranný i pracovní nástroj nazývali jeho poslední uživatelé v zemích koruny české – moravští Valaši. Kromě Valašska se nošení obušku dlouho udrželo i na Slovensku a v polském Podhalí – v oblastech ovlivněných tzv. valašskou kolonizací a salašnickým chovem ovcí. Roku 1838 se Valachům zapovědělo nosit železné obušky – ale zákaz se porušoval. S vývojem folklorismu (od konce 19. stol.) nabýval obušek-valaška funkci regionálního znaku. Topůrko se zkrátilo na cca 1 m – na délku cestovní hole a obušek se stal suvenýrem, který nebyl ušetřen samoúčelného zdobení „lidovým“ ornamentem. Dnes je vyráběna hlavně jako suvenýr nebo na dekorativní účely. Valaška – obušek je zařazena na seznamu kulturního dědictví UNESCO.
Valaška se používala:
- k odtínání letniny (větve listnatých stromů, krmivo pro dobytek na zimu)
- k lizování (lihování) – tj. označování záseky hraničních stromů na javořinách
- jako osobní a lovecká vrhací zbraň
- jako cestovní hůl
- k porážení ovcí
- jako atribut zbrojného tance – k tomu účelu byl často opatřen sadou plíšků, chřestících kroužků nebo řetízků
- jako součást mužského svátečního kroje
- jako atribut mládenců – obřadníků zvoucích na svatbu
Valaška bývá často spojována se zbojníky. Ti, vyzbrojení valaškami, okrádali své pány a také valašky používali při tanci. Obušky – valaškami, byli vyzbrojeni i legendární portáši – příslušníci sboru věrných Valachů, ustaveného poprvé v r. 1638 (a definitivně r. 1717) k potírání zbojnictví, pašeráctví a ochraně zemských hranic.
Upozornění: Tato keš a pravděpodobně i celá série bude na jaře 2024 archivována, proto s odlovem neotálejte.