|
Přijměte pozvání na moc pěkné místo, o kterém mnoho lidí neví. Zdejší pískovcová skála je zajímavější, než se může na první pohled zdát.
Co to je za místo?
Na severovýchodním okraji Prahy leží Vinoř, dříve vesnice, dnes městská část při staré silnici z Prahy do Mladé Boleslavi. Její dominantou jsou zámek a také místní přírodní zajímavosti.
Dle geomorfologického členění patří území k Českobrodské tabuli, jež je součástí České tabule. Území má převážně jednotvárný plochý reliéf, rázu plošiny až tabule, zpestřené údolím Vinořského a Ctěnického potoka. Tato plošina patří do povodí Labe a leží na rozhraní klimaticky teplé a mírně teplé oblasti. Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje kolem 9-10° C a průměrný úhrn srážek činí 500-600 mm.
Ve svahu nad Vinořským rybníkem můžeme pozorovat rozsáhlé výchozy jílovitých až křemenných pískovců perucko-korycanského souvrství. Tyto žluto až šedo zbarvene pískovce jsou "narušeny" selektivním zvětráváním jsou zvýrazněny odolnější polohy, místy jsou patrné voštiny a ještě jedna zajímavost. O tom ale až níže.
Projevy zvětrávání na pískovci
Na pískovcích se často vytvářejí různé tvary a formy v důsledku zvětrávání a eroze. Tyto tvary mohou mít různé rozměry, od několika centimetrů až po desítky nebo dokonce stovky metrů. Pískovcový reliéf je výrazný svou bohatostí tvarů
Mechanické zvětrávání zahrnuje fyzické rozrušování pískovcových skal. To může být způsobeno teplotními změnami, když pískovec expanduje a smršťuje se v důsledku kolísání teplot. Také voda, která proniká do pórů pískovce, se může zmrazit a tím pískovec rozpukat. Kořeny rostlin mohou také proniknout do pórů a puklin pískovce, což způsobuje jejich rozpínání.
Chemické zvětrávání je proces, během kterého dochází ke změně minerálního a chemického složení hornin. Intenzita těchto procesů závisí především na klimatických podmínkách, zejména na srážkovém úhrnu a teplotě. Voda, obsahující rozpuštěné organické i anorganické látky, hraje v chemickém zvětrávání významnou roli. Účinnost těchto procesů je často zvýšena předchozím fyzikálním zvětráváním horniny.
Liesegangovy kruhy
Liesegangovy kruhy v pískovci jsou fascinujícím jevem, který se vyskytuje při chemických reakcích a sedimentaci ve struktuře pískovcových hornin. Tyto kruhy jsou pojmenovány po německém chemikovi R.E. Liesegangovi, který je poprvé popsal.
Proces vzniku Liesegangových kruhů v pískovci je způsoben nerovnoměrným rozpouštěním a opětovnou krystalizací chemických sloučenin v hornině. Při tomto procesu dochází ke vzniku periodických pruhů nebo kruhů různých barev a odstínů, které se táhnou přes pískovcovou vrstvu.
Jedním z nejběžnějších příkladů Liesegangových kruhů ve pískovci je výskyt železa a oxidu železitého. Když se rozpuštěné sloučeniny železa v pórech pískovce postupně usazují a reagují s oxidem železitým v hornině, dochází k vytváření koncentrických kruhů různých barev, které se postupně šíří od středu ven. Tyto kruhy mohou být červené, hnědé nebo dokonce fialové a vytvářejí působivé vzory na povrchu pískovce.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Popište vlastními slovy jak se zvětrávání projevuje na pískovcovém výchozu.
2) Prozkoumejte zvětralé otvory na úvodkách a vlastními slovy je popište.
3) Vysvětlete, co to jsou Liesegangovy kruhy a jak vznikají.
4) Pozoroujte L. kruhy na úvodních souřadnicích. Jak se dají rozeznat od okolního pískovce?
5) Jaké zabarvení vidíte při pohledu na Liesegangovy kruhy? Čím bylo způsobeno?
6) Do logu nahrajte fotku sebe, nebo vaší GPS se skálou na úvodních souřadnicích.
Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se.
 |