ZOO U KOCOURA
Dobrý den, vítáme vás v Zoo u Koucora! Toto útulné a rodinné zoo se nachází právě zde, kde jste začali svou návštěvu. Přijďte se podívat na naše zvířata, jako jsou ovce, 2 osly , kozy, a mnoho dalších druhů zvířat. Pokud máte chuť, můžete jim přinést nějaké to jablko nebo mrkev tu mají nejradši a tím je potěšit. Těšíme se na vaši návštěvu!
Něco o poníkovi Jménem Vina 
Byl jednou jeden poník jménem Vina. Vina měla krásnou hnědou srst a velké tmavé oči. Milovala běhání po loukách a skotačení s ostatními zvířátky v lese. Ale co milovala nejvíc, byly mrkve. Byly pro ni tím nejlepším jídlem na světě. Jednoho dne se Vina rozhodla, že si půjde najít nějaké dobré mrkve. Vydala se tedy na cestu a brzy narazila na pole plné krásných oranžových mrkví. Vině se rozzářily oči a začala si je sbírat do svého košíku. Když už měla košík plný, uslyšela najednou hlasitý zvuk. Byl to hlas zlého kozla, který ji varoval, že toto pole patří jemu a že si nemá dovolit sbírat jeho mrkve. Vině se však nechtělo pole opustit a tak se rozhodla, že si vezme jen pár mrkví a uteče pryč. Kozel však nebyl spokojený a začal ji pronásledovat. Vina se snažila utéct, ale kozel byl rychlejší a brzy ji dostihl. Vina se bála o svůj život, ale kozel jí nakonec neublížil. Místo toho jí nabídl, že si může sbírat mrkve na jeho poli, pokud mu pomůže s několika úkoly. Vině se to zdálo jako dobrá nabídka a tak souhlasila. Pomohla kozlovi s úkoly a ten jí nakonec dovolil sbírat mrkve na jeho poli.
Něco o oslovi Jménem Matěj
Byl jednou jeden osel, který se jmenoval Matěj. Matěj byl velmi lekavý a bál se téměř všeho. Nejvíce se však bál ovcí a kozla. Když se jenom přiblížili k jeho pastvině, začal se třást strachy a utíkat pryč. Jednoho dne se však stalo něco neobvyklého. Matěj se ztratil v lese a nemohl najít cestu zpět domů. Bloudil tam a tady, až nakonec narazil na malé ovčí stádo. Byl tak vyděšený, že se schoval za strom a doufal, že ho ovce nezpozorují. Ale ovce si ho všimly a přišly se na něj podívat. Matěj se bál, že ho budou napadat, ale ovce byly velmi přátelské a začaly mu pomáhat najít cestu domů. Vedly ho po lesních stezkách a ukázaly mu cestu k jeho pastvině. Matěj byl překvapený, jak milé mohou být ovce a jak mu pomohly, když byl v nouzi. Od té doby už se nebál ovcí a dokonce si s nimi začal hrát. Také si uvědomil, že není třeba se bát všeho, co neznáme, a že někdy můžeme najít přátelství tam, kde bychom to nečekali.
