Čtrnáctá keš ze série týkající se Zbirožského potoka nás zavede k Jankovskému mlýnu. Můžeme se setkat i s označením Spálený mlýn nebo Čihákův mlýn. Mlýn se nachází pod Ostrovcem a je veřejnosti nepřístupný.
První zmínka o mlýnu je z roku 1590, kdy je zaznamenán v křivoklátské gruntovní knize. Roku 1641 mlýn emfyteuticky zakoupil Jan Jedlička s manželkou Kateřinou. Emfyteuze je dědičný nájem buď na delší dobu, nebo navždy. Za pronájem půdy se nájemce zavazoval platit pravidelně dávky anebo pracovat na vrchnostenské půdě. Většinou měl nájemce právo se svolením vrchnosti půdu prodat nebo ji svobodně odkázat. Roku 1654 takto získal mlýn Jan Jedlička. Ten ale nebyl schopen splácet splátky a roku 1657 z mlýna zběhl, mlýn zanechal "padlý a ruinýrovaný". Do mlýna dosazen podruh Janek, aby zabránil jeho úplné zkáze. Roku 1660 byl mlýn Jedličkovi odebrán a pronajat Janu Procházkovi. Ten v letech 1660-1671 zpustlý mlýn a jez znovu postavil a byl za to na 3 roky osvobozen od platů. Roku 1672 byl mlýn prodán mlýn Janu Jetřichovi rytíři z Rummerskirchenu a na Podmoklech a Janu Procházkovi byl náhradou pronajat jiný mlýn na panství Podmokly. S Janem Jetřichem bylo smluveno, že mlýn smí držet jen pokrevní potomci. Roku 1677 mlýn získává vdova Marie Alžběta, roz. hraběnka Lažanská z Bukové a po ní její syn z I. manželství baron Karel Jiří Václav Michna svobodný pán z Weitzenhofenu a na Chyších a Podmoklech, čímž byla porušena smlouva, jelikož nebyl Rummerskirchenovým přímým potomkem. V roce 1703 česká komora nařídila, aby mlýn byl opět ujat zbirožským panstvím, Michna se brání a slibuje, že mlýn a pilu zvelebí a nikomu, ani dědicům jej nepostoupí. Michna byl nakonec na mlýně ponechán. Ovšem už roku 1707 byla podána stížnost, že Michna mlýn neopravuje a namísto toho si na hranicích podmokkelského a zbirožského panství postavil mlýn nový (Podmokelský mlýn). V roce 1709 žádá nájemce Jan Brůžek o emfyteutický odkup mlýna a zavazuje se, že mlýn opraví. Baron Michna zemřel roku 1711. O tři roky později byl za dědičného držitele zbirožským hejtmanem dosazen Jan Brůžek. V roce 1717 mlýn vyhořel a musel být znovu postaven. Odtud je nazýván také Spálený mlýn. Roku 1718 se syn Jan Brůžek se oženil s Alžbětou Procházkovou. Po jeho smrti roku 1747 mlýn vyženil manžel dcery Barbory Martin Fikyšar z Chtěšova. V držení rodiny Fikyšarů zůstal mlýn i nadále. V roce 1843 byl mlýn vyloupen a mlynářka Marie Fikyšarová uškrcena. Bylo jí 75 let. Mlýn zůstává v držení jejích potomků. Nebyla to poslední tragická událost, ke které zde došlo. V roce 1872 mlynáře Rýdla rozdrtilo kolo pily a tentýž rok byl mlýn poškozen velkou povodní. Před 1909 byl mlýn prodán Františku Čihákovi, rolníkovi z Ostrovce. Dne 31. 8. 1930 vypukl požár, shořela stará dřevěná pila, kolna a stodola včetně uložené úrody, mlátičky, elektromotoru, vozů a dalšího zařízení. Mlýn se podařilo zachránit, údajně hořely už i oplechované dveře. Roku 1931 postavena nová pila a kůlna a o rok později byla instalována turbína. Po 2. sv. válce byl provoz mlýna ukončen. Potomci Františka Čiháka mají mlýn dodnes.
Nezapomeň si opsat a uložit bonusové číslo.