Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Co zde ale najít můžete je komín a na něm hnízdo čápů bílých. V letošním roce (2023) se hořátevskému páru povedlo vychovat hned pět čápat. Život na hnízdě zde můžete pozorovat jen zdola, a to v době, kdy zde čápi pobývají, tzn. vždy od začátku dubna do přibližně poloviny srpna, kdy hnízdo osiří.
Víte, proč stojí čáp na jedné noze?
.
.
Protože kdyby nestál na žádné, tak spadne 😉
A co se vlastně na hnízdě děje?
V dubnu přilétají budoucí rodiče ze zimovišť v Africe na své loňské hnízdiště. V Africe spolu nijak nekomunikují, a dokonce ani nelétají na stejné místo. Přilétnou tedy zvlášť a je velice zajímavé, že se poznají: cizího čápa (či čápici) vždy odhánějí, dokud není jisté, že původní partner už nedorazí. Jak na to přijdou, člověk netuší. Po rituálním přivítání s velkým klapáním a klaněním dochází prakticky okamžitě k prvnímu páření.
První vajíčko pak samička snáší přibližně týden po prvním páření. Páření se často opakuje i po snesení prvního vejce. Další vajíčka následují v intervalu cca 48 hod, přičemž v jejich zahřívání se rodiče střídají. Velice pečlivě regulují teplotu zahřívání tak, aby se čápata pokud možno vylíhla ve stejném čase: zatímco snášení má rozpětí 48 hodin, tak čápata se líhnou téměř současně v rozpětí cca tří dnů mezi prvním a pátým ptáčetem. To z toho důvodu, aby čápata byla pokud možno stejně velká a měla v jeden okamžik stejné potřeby. Když je poslední čápě příliš malé, nemá v konkurenci svých sourozenců moc šancí dostat se k jídlu. Velikostní rozdíl se tak postupem času zvětšuje a samice často toto neprospívající čápě vyhodí z hnízda. V některých případech se to poslední ani nevylíhne, protože už není dostatečně zahříváno. Pět do dospělosti odchovaných čápat je tak v podstatě rekord. Během zahřívání vajec rodiče zvelebují hnízdo. Nosí především seno, aby vystlali hnízdní důlek a také větvičky ke zvyšování ohrádky. Zvyšování ohrádky pak je kromě přinášení krmení hlavním úkolem těsně po vylíhnutí čápat.
Čápata rostou velice rychle. Zpočátku dostávají od rodičů jen potravu, později i vodu. Mláďata nejprve sotva zvednou hlavičky, ale už druhý den sedí na patách a hltavě se přetahují o každé přinesené sousto ať už jde o žížaly, žáby, hady či hraboše. Co se do dětí nevejde, to spolknou rodiče. Zpočátku jsou čápata pokryta prachovým peřím. V tomto období je rodiče nikdy neopouštějí: jeden z rodičů je vždy na hnízdě a v lovu a napájení se střídají. Postupem času se čápatům tvoří už trvalá pera a také nastává čas, kdy rodiče hnízdo opouštějí i na několik hodin, aby pro hladové krky dětí (i pro sebe) sehnali dostatek potravy. Tohle období, kdy jsou čápata ještě malá, ale už nemají dostatečnou ochranu občas končí tragicky: může se objevit cizí čáp, který na hnízdo zaútočí a mláďata z něj vyhází nebo nějaký velký dravec. Proti dravcům se mlaďata instinktivně brání předstíráním smrti, ale na nepříbuzného čápa tohle nezabere.
Později už čápata mají kompletní peří a stojí na nohách, které postupně přecházejí z černé do červeného (oranžového) zbarvení. Zároveň trénují křídla nadlétáváním nad hnízdem. V tomto období rodiče sotva stíhají hladovým krkům nosit jídlo a zároveň jde o období největších tepel, takže zásobování vodou na plnému slunci odhaleném komíně je rovněž extrémně důležité. Na obrázku č. 7 si můžete všimnout, že čápata mají bílé nohy … jde o trus, který si schválně pouštějí na nohy, aby je chránil před spálením od slunce. Jinak potřebu vykonávají z hnízda ven. Zobák se čápatům postupně prodlužuje a z černého se mění na červený.
Koncem července/začátkem srpna dochází k prvním letům. První let bývá okružní nad hnízdem. Později přistávají čápata nedaleko. Na hnízdo se vrací vždy, když rodič zaklape, že přinesl jídlo a také na spaní. V polovině srpna už je hnízdo často celé hodiny zcela opuštěné, protože čápata již loví samostatně a začínají se sdružovat s vrstevníky před velkou cestou na jih, kam odlétají dříve než rodiče, takže bez jakéhokoliv průvodce. Nejvíce v Česku hnízdících čápů odlétá až na samý jih Jihoafrické republiky. Jak tam trefí je pro člověka záhadou. V Africe mladí čápi zůstávají do svých tří let a potom letí na sever, kde v relativní blízkosti svého rodného hnízda zakládají novou rodinu.
Hořátevské hnízdo není sledované kamerou, takže použité obrázky jsou z čapího hnízda v Mladých Bukách. Z pozorování čápů můžou jít člověku i oči šejdrem, ale právě to vám pomůže odhalit, kde se schovává krabička. Hlavně ať nedopadnete jako čáp na obrázku 😉
N 50°09.???
E 15°01.???
PS: když si v době hnízdění s sebou vezmete dalekohled nebo ornitologické kukátko, rozhodně nebudete litovat
V KEŠI NENÍ TUŽKA!!!
GRATULUJI DRŽITELŮM xTF
