Vítejte na jednoduché drive-in nebo ride-in kešce, připomínající jedno z mnoha trojmezí okresů v naší republice.
Toto je zajímavé mj, tím, že není někde hluboko v lesích v zarostlé rokli u potoka, ale je dostupné po silnici (z Lukova na Ječovice) a dokonce prakticky ve vsi. Navíc se zde různé územní jednotky potkávají po staletí, nejedná se tedy o nějaký od stolu vytvořený styk administrativních jednotek. Nadto na místě stojí pěkný kříž s mezním kamenem, jehož poloha ale asi o čtyři metry neodpovídá skutečné poloze trojmezí a byl zřejmě posunut při úpravách komunikace.
Stýkají se zde obce Vraný (okr. Kladno), Peruc (okr. Louny) a Mšené-lázně (okr. Litoměřice), přičemž první domy Lukova (části obce Vraný) jsou od lokality prakticky několik desítek metrů, což je přinejmenším neobvyklé. Lokalita dnes leží na rozmezí Ústeckého a Středočeského kraje, ovšem i historicky ležela na různých rozmezích, zpravidla trojmezích. V 18. a 19. století se zde potkávaly kraje Litoměřický a Rakovnický, ale trojmezím ve smyslu panství byla odnepaměti, už berní rula zde udává styk panství Peruc, Doksany a Lukov (který je později uváděn jako konglomerát Vraný, Klobuky a Kobylníky). Toto trojmezí se zde udrželo až do reforem ve 40. letech 19. století a stalo se posléze trojmezím tehdy nově ustavených soudních okresů Louny, Libochovice a Slaný. To neplatilo po krátkou dobu o okresech politických, od r. 1850 se zde stýkaly polit. okresy Louny a Slaný (do něhož tehdy patřilo Libochovicko), ale od r. 1869 už je zde opět trojmezí i okresů politických, jelikož Libochovicko bylo od Slaného přečleněno k okresu Rudnice nad Labem, který se zde tedy stýkal s okresy Louny a Slaný. Tento stav se víceméně udržel až do současnosti, i když byly mezitím okresy Slaný a Roudnice sloučeny s Kladnem, resp. Litoměřicemi.
Zvláštností je, že mapy II. vojenského mapování z konce 1. pol. 19. století uvádějí v lokalitě kříž, ale mapy stabilního katastru kříž neuvádějí, naopak je zde zmiňován mezní kámen. Mapy I. vojenského mapování z poslední čtvrtiny 18. století kříž také zmiňují. Jedná se o jednoduchý pískovcový kříž na cca 1,8 m vysokém podstavci, bez datace a popisu, poněkud neobvykle orientovaný k silnici boční stranou kříže.
Zastavte se na tomto místě, pokochejte se kamenickou prací našich předků a vzpomeňte práce dávných zeměměřičů a jejich nezměrného úsilí o opatření důležitých bodů na rozličných hranicích mezními kameny. Z místa je za dobrých podmínek také pěkný výhled do velkých dálek, od hřebene Krušných hor přes Milešovku s Kletečnou a další vrcholky Českého středohoří, v popředí Házmburk, více na východě Vlhošť, Ronov a další vzdálené kopce Českolipska, hřeben Ještědu a Jizerské hory, v popředí Říp.
