Slovácké moře EarthCache

Slovácké moře je označení pro soustavu štěrkopísčitých jezer v Ostrožské Nové Vsi a jejím okolí. Lokalita se nachází na kraji Karpatského oblouku (v tzv. hradišťském příkopu tvořícího osu Vídeňské pánve v geomorfologickém celku Dolnomoravského úvalu), který se vytvořil během období Alpinského vrásnění. V třetihorách a čtvrtohorách byly vytvářeny velké náhrady štěrků a písků v předpolí tohoto oblouku. Tyto jevy byly ovlivňovány střídáním dob ledových a meziledových. Během největšího sálského zalednění proudily ledovcové vody z Moravské brány do řeky Bečvy, což způsobilo intenzivní zvětrávání a následný přenos materiálu. Usazené nerosty pocházejí z různých pohoří, včetně Hrubého a Nízkého Jeseníku, Drahanské vrchoviny, Chřibů, Beskyd a povodí řeky Bečvy a Bílých Karpat.

Geologická situace prostoru Slováckého moře je prezentována geovědní mapou níže (legenda je v obrázcích coby součást listingu), z níž je patrný i těžební stav v krajině.

Geologická mapa 1 : 50 000. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/

Díky velmi dobrému stavebnímu využití se zdejší lokalita stala rychle předmětem těžby, která na území obce začala v roce 1954, kdy byl založen národní podnik Těžba štěrkopísku. Získaný stavební materiál byl využíván převážně pro výstavbu průmyslové infrastruktury na Ostravsku. Přes několik desetiletí těžby se rozsáhlé louky proměnily v systém štěrkových jezer, která pokrývají plochu 355 hektarů a mají maximální hloubku 15 metrů.

Poklady

Každé správné moře má své poklady. A na Slovácku tomu není jinak! V sedimentech štěrku u Ostrožské Nové Vsi bylo identifikováno přibližně 35 nerostů, mezi nimiž se nachází vzácné minerály jako marazit, spinel a dokonce i zlato. Když budete pozorně hledat, najdete v okolí také vzácné révaity. Révait je tvrdý silicit s achátovou kresbou v různých barvách, velmi vzácně se nalézá právě ve šterkopíscích řeky Moravy (a kromě okolí Slováckého moře jej najdete třeba i na Kroměřížsku nebo Hulínsku).

Ilustrační snímek révaitů (zdroj: Sberatel.com)

Zaplavat si ve Slováckém moři?

Proč ne! Díky čisté vodě jsou jezera vhodná ke koupání. Ale pozor! Od 12. února 2021 byla tato jezera zařazena do ochranného pásma vodního zdroje. To znamená, že na tomto území platí zákaz koupání, s výjimkou přírodního koupaliště Albatros (viz waypoint).

Novoveská štěrková jezera (jezero Čtverec) - typický pohled na Kunovskou tabuli (zdroj: autoři)

Podmínky k zalogování earthcache

K zalogování earthcache odpovězte na níže uvedené otázky. Po zaslání odpovědí rovnou logujte, v případě nejasností se ozveme.

1. Kdy zde začaly vznikat štěrky a písky? (odpověď: listing)
2. Podívejte se (kdekoliv v areálu Slováckého moře) okolo sebe a popište strukturu a velikost zrn materiálu, který tu převládá. (odpověď: pozorování na místě)
3. Značná část krajiny je již vytěžena, v lokalitě jsou však i místa s nevytěženým nivním sedimentem. Kde se tato místa nacházejí? (odpověď: geologická mapa v listingu s legendou, případně průzkum na místě)
4. Pořiďte fotografii sebe nebo své GPS v okolí Slováckého moře a připojte ji k logu. (řešení: na místě, kdekoliv u jezer)
5. Nepovinný bonus: fotografie se vzácným révaitem

U příležitosti mega eventu GeoSlovácko 2023 mají všichni, kdo earthcache odloví během celého kalendářního dne publikace, možnost zalogovat si {FTF}.

Zdroje

• DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVČIN, ed. Zeměpisný lexikon ČR. Vydání 3. přepracované. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. 
• Geologická mapa 1 : 50 000. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/
• PŘICHYSTAL, Antonín a Lenka VOŽDOVÁ. Nové poznatky o révaitech. Minerál. Jihočeský mineralogický klub o.s, 2014, XXII, č. 4, s. 349-354. ISSN 1213-0710.
• ŠNAJDARA, Pavel. Geologické lokality Zlínského kraje. Zlín: Zlínský kraj, 2021. ISBN 978-80-87833-51-3.

Slovácké moře (Sea of Moravian Slovakia) is the name for the system of gravel-sand lakes in Ostrožská Nová Ves and its surroundings. The site is located on the edge of the Carpathian Arch (in the so-called Hradiště Trench forming the axis of the Vienna Basin in the geomorphological unit of the Lower Moravian Valley), which was formed during the Alpine Fold period. In the Tertiary and Quaternary periods, large replacements of gravels and sands were formed in the foreland of this arch. These phenomena were influenced by the alternation of glacial and interglacial periods. During the greatest Salian glaciation, glacial waters flowed from the Morava Gate into the Bečva River, causing intense weathering and subsequent transport of material. The deposited minerals come from various mountain ranges, including the Hrubý and Nízký Jeseník, Drahanská vrchovina, Chřiby, Beskydy and the Bečva River basin and the White Carpathians.

The geological situation of the area of the Sea of Moravian Slovakia is presented by the geoscientific map in the Czech version of the listing (the legend is in the figures as part of the listing), which also shows the mining situation in the landscape.

Due to the very good construction use, the local area quickly became the subject of mining, which began in 1954, when the national company Těžba štěrkopísku (= Gravel Mining) was founded. The extracted building material was mainly used for the construction of industrial infrastructure in the Ostrava region. Over several decades of mining, the vast meadows have been transformed into a system of gravel lakes that cover an area of 355 hectares and have a maximum depth of 15 metres.

Treasures

Every good sea has its treasures. And it is no different in Moravian Slovakia! Approximately 35 minerals have been identified in the gravel sediments near Ostrožská Nová Ves, including rare minerals such as marazite, spinel and even gold. If you look carefully, you will also find rare rhyolites in the area. Révaite is a hard silicate with an agate pattern in various colours, and it is very rarely found in the stern sands of the Morava River (and apart from the area here, you can also find it in the Kroměříž or Hulín regions). The illustrative image is part of the Czech version of the listing.

Swim in the Sea?

Why not! The clean water makes the lakes suitable for swimming. But beware! Since 12 February 2021, these lakes have been included in the water source protection zone. This means that bathing is forbidden in this area, with the exception of the Albatros natural swimming pool (see waypoint).

Earthcache Loging Conditions

To log this earthcache, answer the questions below. Log after you have submitted your answers, we will get back to you if we are unclear.

1. When did the gravels and sands start to form here? (answer: listing)
2. Look (anywhere in the Sea of Moravian Slovakia) around you and describe the texture and grain size of the material that prevails here. (answer: on-site observation)
3. Much of the landscape has been mined, but there are areas of unmined alluvial sediment in the area. Where are these sites located? (answer: geological map in the listing with legend or on-site survey)
4. Take a photo of yourself or your GPS in the vicinity of the Slovácké moře (Sea of Moravian Slovakia) and attach it to the log (on site, anywhere near the lakes).
5. Optional bonus: photo with a rare révaite

On the occasion of the mega event GeoSlovácko 2023, everyone who finds this earthcache during the whole calendar day of the publication has the opportunity to log {FTF}.

References

• DEMEK, Jaromír a Peter MACKOVČIN, ed. Zeměpisný lexikon ČR. Vydání 3. přepracované. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2014. ISBN 978-80-7509-113-0. 
• Geologická mapa 1 : 50 000. In: Geovědní mapy 1 : 50 000 [online]. Praha: Česká geologická služba [cit. 2023-08-11]. Dostupné z: https://mapy.geology.cz/geocr50/
• PŘICHYSTAL, Antonín a Lenka VOŽDOVÁ. Nové poznatky o révaitech. Minerál. Jihočeský mineralogický klub o.s, 2014, XXII, č. 4, s. 349-354. ISSN 1213-0710.
• ŠNAJDARA, Pavel. Geologické lokality Zlínského kraje. Zlín: Zlínský kraj, 2021. ISBN 978-80-87833-51-3.