|
Vizerka - bývalý lom a skalní vyhlídka v lesích Divoké Šárky. Vítejte u mé další EarthCache.
Vizerka
Chráněné území zahrnuje jižně orientované skalnaté a místy až nepropustné křovinaté svahy s teplomilnou květenou. Převládá zde javor babyka, růže, trnky, hlohy, jasany, ptačí zob nebo třešně. Kolem dvou skalních výchozů roste kakost krvavý, dobromysl obecná, třemdava bílá nebo kostřava sivá.
Kdysi sad a pastvina s teplomilnými kostřavovými trávníky, dnes téměř celé území zarostlé křovinami a počínajícím lesem (hloh, růže, dub, jasan). Na skalních sucích společenstva s chmerkem vytrvalým, na úpatí lemové společenstvo kakostu krvavého a třemdavy bílé. Výskyt růže galské a řebříčku sličného.
Vizerka se vyznačuje zejména výchozy skaleckých křemenců z období proterozoika, které jsou pokryty teplomilnými keřovými porosty a suchomilnými trávníky. Hlavním důvodem zařazení této oblasti mezi chráněná území byla především snaha o zachování unikátní teplomilné fauny a flóry, s důrazem na populace koniklece lučního a stepníka rudého.
Lom u Špičatých skal
Na úvodních souřadnicích najdete opuštěný lom s vylámanou štolou. Jedná se o velmi instruktivní profil ordovických skaleckých křemenců dobrotivského souvrství, které zde tvoří desky až lavice s vložkami jílovitých slídnatých břidlic. Bylo zde učiněno mnoho nálezů zkamenělin graptolitů.
Graptolité představují skupinu vyhynulých mořských tvorů, kteří vytvářeli shluky (nazývané také rabdosomy) s chitinovými obaly. Hlavními představiteli této skupiny byli Graptoloidea, známí také jako Dendroidea. Na rozdíl od dendroidů, kteří tvořili pevně přichycené kolonie, graptolité vedli život planktonním způsobem a jsou mimořádně důležitými vůdčími zkamenělinami. Dle známých paleontologických nálezů obývaly moře od ordoviku až po devon.
Skalecké křemence
Mocnost vrstev skaleckých křemenců v Pražské pánvi se pohybuje v průměru mezi 50 a 80 metry, na jihovýchodním okraji Prahy dosahuje 35 až 50 metrů. V oblasti Horní Liboce se mocnost těchto křemenců snižuje na méně než 40 metrů, zatímco na Žižkově přesahuje dokonce 100 metrů. Některá místa ukazují laterální rozšíření skaleckých křemenců, kde přecházejí do dvou nebo více vrstev pískovce, jako například u Hostivic. Dvě oddělené křemencové vrstvy byly také identifikovány na jihu pánve u Libuše a v oblasti Chodova.
Křemenec, odborně kvarcit, je přeměněná hornina, která svou barvou a texturou často připomíná mramor. Její zrna jsou obvykle stejně velká a nejsou v hornině nijak nápadně uspořádána. Barva bývá světlá od bílé až po šedou, časté jsou i nažloutlé nebo načervenalé varianty. Křemence vznikají regionální tlakovou a teplotní přeměnou původně usazených pískovců nebo slepenců. Obsah křemene bývá minimálně 70 %. Kvarcity jsou velmi tvrdé a odolné vůči erozi, avšak vysoké zastoupení křemene způsobuje jejich křehkost.
Někdy bývají označovány jako ortokvarcity na rozdíl od metakvarcitů, které označují horniny přeměněné. Stejně tak je v Česku zažito, že při použití samotného termínu kvarcit bez dalšího přívlastku je míněna hornina přeměněná a nikoliv usazená.
Pro zalogování jako "found it" mi musíte na email přes profil poslat odpovědi na následující otázky a úkoly:
1) Jak vznikají křemence? Z kolika procent jsou tvořeny křemenem?
2) V lomu na úvodkách vidíte nad vstupem do štoly křemence s vložkou jílovitých břidlic. Jak se od sebe tyto horniny liší?
3) Určete průměrnou mocnost desek / lavic křemence tvořících skalní odkryv.
4) Do logu nahrajte fotku sebe, nebo vaší GPS v lomu na úvodkách.
Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se.
|