Nedaleko od silnice spojující Býchory s obcí Jelen se v lese nalézá lesní studánka. Říká se , že tu má úkryt jedna víla, která si každý večer chodí ke studánce své vlasy mýt. Tak pozor, až budete další můj " poklad" hledat, protože jedna víla jej i střeží. Prvnímu nálezci vydá tematický dárek.
Jistě všichni znáte Lesní víly. Je to nejtypičtější druh víl. Jsou plaché ale některé mají divokou povahu v tom případě jsou nebezpečné protože mají kouzelnou moc a mohou poprosit o pomoc některé lesní zvířata. Barvu vlasů mají většinou světlé nebo tmavé. Taky je mají ozdobené různými větvičkami a květinami, bobulemi listy někdy i pár krásných kamenů či diamantů a křištálů. Oblečené jsou v prostých ale nádherných šatech většinou v přírodních barvách jako jsou různé odstíny zelené a hnědé, někdy může být i béžová nebo bílá. Také bývají zpravidla krásné a od malička umějí tančit.
Především na Balkáně byly známy víly horské (vile planinkinje, samovile samogorske), které žily v jeskyních a uměly se měnit v hady. Za jejich obdobu lze považovat vládkyni jeskyní a dolů Runu (též zemná paní), známou v Čechách, ženu vládce podzemí Kovlada a královnu permoníků.
Taktéž na Balkáně byly známy víly vzdušné (samovile oblankinje). Ty se pohybovaly vzduchem a měly vliv na počasí, především na oblačnost a bouře, blesky byly jejich šípy. Rusové zase znali tři sestry větru Burju (bouři), Mjatel (metelici) a Vjugu (vánici). V Čechách zase Meluzínu či Větrnici, což byla bytost v bílém rouše naříkající v komínech a na hrobech.
Dále jsou známy víly lesní, nazývané žínky, žijící ve stromech, popisované jako krásné průsvitné dívky v lehkých šatech se zlatými či rusými vlasy. Tyto vlasy byly zdrojem jejich síly. Uměly se měnit v různá zvířata například koně, vlka, sokola či labuť a vyznaly se v léčení a věštění. Také vyjížděly na lov na koni či jelenu nebo tančily v lese, a zpívaly. Zjevovaly se, když padala rosa nebo se tvořila duha.
Vodní víly jsou často označovány jako rusalky, obývají prameny, řeky a jezera a měly blízko k vodníkům. Jejich vlasy musí být vždy mokré, jinak rusalka zemře. Tato víla může rozčesáváním svých vlasů způsobit i povodeň.
Existují také víly zlé zvané judy nebo jezinky jež byly sice krásné a obývaly vodu či les, ale lidi topily a sváděly z cest. Na Slovensku bývají nazývané bosorky.
Divoženkami či divými ženami bývají nazývány ošklivé a neupravené víly, jež často kradly lidské děti a vyměňovaly je za svoje. Obývají lesy nebo jeskyně (pak jsou nazývány jeskyňky).
Specifickou skupinou víl jsou sudičky. Bývají zpravidla tři a zjevují se u novorozeněte, jemuž předpovídají osud nebo určují jeho vlastnosti. Vzorem pro sudičky byly řecké Moiry, ve starověkém Římě nazývané Parky, v germánské mytologii Norny.
Bytostmi, které s vílami rovněž souvisejí, jsou polednice a klekánice.
Zpět k lesním pannám. Lesní panny se jmenovaly také lesní žínky nebo lesní ženky. Teprve před nedávnem se jim začalo říkat víly. Byly to krásné něžné dívky, oděné v bílém či zeleném rouchu, jež bylo hebké jako pavučina a vzdušné jako sluneční paprsek nebo pára stoupající z lesů. Podle jiných pověstí mívaly šat z listí. Zlaté či zelené kadeře jim splývaly v bohatých prstencích s ramenou a jedinou ozdobou byl věneček z lesního kvítí anebo ze svatojánských mušek, jež byly vůbec stálými průvodci lesních panen. Lesní pany byly věčně mladé a spanilé, nikomu neubližovaly - jestliže je nerušil nebo svévolně nedráždil.
Kešku odlovte proto raději v tichosti, aby Vás náhodou nějaká víla neočarovala.
Zdroj: internet
Vámi udělené body oblíbenosti jsou pro mě inspirací pro vytvoření dalších nových kešek v okolí a děkuji za ně .