Tato bizarní skála při pohledu od silnice připomíná profil K.H. Borovského, a proto jí místní lidé říkají též Havlíčkova skála. V současné době je zakryta lesním porostem a kamenný profil není patrný. Území přírodní památku tvoří spilitová skála s xerotermními společenstvy skalních štěrbin a skalních porostů, jde o stanoviště teplomilných hub a řady bezobratlých. Na strmé stěně skály rostou na sklaních výstupcích a teráskách rozvolněná xerotermní společenstva s kavylem vláskovitým a kavylem Ivanovým, vousatkou prstnatou, strdivkou sedmihradskou kostřavou walliskou. Nápadnější jsou barevně kvetoucí dvouděložné rostliny, např. zlatovlásek obecný, chrpa porýnská, mochna písečná, tařice skalní, bělozářka liliovitá, hlaváč šedavý a kuřička štětinkatá. K nejvýznamnějším rostlinám patří kontinentální druh česnek tuhý, rostoucí v Čechách jen na několika místech a submediteránní zahořanka žlutá. Z hub je odtud známý teplomilný parazitický choroš ohňovec hrbolatý a z břichatek vzácná plešivka bělostná, hvězdovka bradavkatá a nehojná hvězdovka pastvinná. Okraje skály zarůstají akátem, který musí být průběžně odstraňován.
Území je stanovištěm teplomilné fauny bezobratlých. Ze zoologického hlediska nebyla lokalita podrobněji prozkoumána. Výrazný skalní suk představuje geomorfologický krajinný mikroprvek složený proterozoickým bazaltoidním vulkanitem (spilitem). Při pohledu ze spodu od silnice lze za příznivého osvětlení ve svislé skalní stěně mezi převládajícími zbřidličněnými partiemi vidět zřetelnou reliktní texturu polštářových láv o velikosti polštářů až 1 m. Vzhledem k tomu, že na protější druhé straně Zákolanského potoka jsou již buližníky, je toto území klíčové pro řešení zatím nejistého vztahu mezi proterozoickými vulkanity a silicity. Zdejší tholeitický bazalt až metabazalt je součástí barrandienského neoproterozoika a to blovického souvrství v rámci kralupsko - zbraslavské skupiny. Z vulkanického hlediska patří k tzv. hlavnímu vulkanickému pruhu domažlicko - kralupskému. Ve vzdálenosti asi 50 m severně od skály jsou zbytky po těžbě karbonských radnických vrstvách - opuštěné černouhelné důlní pole u Otvovic. Je zřejmé, že při mírném sklonu karbonských sedimentů k SSZ, se nacházíme v bezprostřední blízkosti transgrese karbonu na proterozoikum.
Regionální členění: Český masiv - krystalinikum a prevariské paleozoikum - středočeská oblast (bohemikum) - Barrandien
Stratigrafie: proterozoikum
Témata: botanika, zoologie, geologie
Jevy: skála
Původ geologických jevů (geneze): vulkanická
Hornina: spilit (albitizovaný bazalt)
Geologický význam: regionálně-geologický význam (mapování), geoturistická zajímavost (geotop).
Pro zalogování "found it" mi pošlete odpovědi na následující otázky a úkoly (přes GC profil) :
1) Jakou horninou je tvořen tento skalní suk a v kterém období vznikla?
2) V kterém roce byla tato oblast vyhlášena za PP a jaká je její výměra?
3) Změř n.m.v. na vrcholu a spočítej, kolik je zde skalních výběžků?
4) Do logu nahrajte fotku sebe, nebo vaší GPS na vrcholu.
Logujte ihned po odeslání odpovědí, pokud bude něco špatně, ozvu se
Použité zdroje: Databáze významných geologických lokalit